Ubytování, penziony, hotely v české republice. Turistický průvodce.  

Česká republika – hrady

V současnosti je většina hradů a zámků v České republice v rukou státu a veřejnosti přístupná. Nabízejí bohaté interiéry a vzácné umělecké sbírky. V letních sezónách se na nich zpravidla pořádají doprovodné programy v podobě nočních prohlídek, středověkých turnajů, jarmarků a koncertů.

Doporučujeme Vám navštívit:

Adršpach

↑ na začátek stránky

Zřícenina středověkého hradu Adršpach byla vybudována zřejmě ve druhé polovině 13. století během panování krále Přemysla Otakara II. nebo na počátku vlády Jana Lucemburského asi 2 km západně od dnešní vsi Adršpach na těžko přístupné skalní plošině Zámeckého vrchu ve výši 681 n.m. Kdo jej přesně založil, se neví. V roce 1355 je hrad zmíněn v návrhu českého celozemského zákoníku Majestas Carolina mezi královskými hrady Karla IV.. V letech 1354-1359 jej držel Hanuš z Adršpachu. Po něm zde zůstávali vladykové ze Skalice. Od nich hrad koupil roku 1363 Hynek z Náchoda. Další záznamy jsou až z roku 1427, kdy jej vlastnil Hynek z Dubé, spojenec Zikmunda. Během husitských válek zde zůstávali táborité a odtud pustošili svými nájezdy Slezsko. V roce 1447 proto slezská knížata spolu s městy Vratislaví a Svídnicí tento hrad odkoupila a zbořila. Celá oblast Adršpašských skal a okolí je protkána turisticky značenými cestami, množstvím skalních věží obklopených lesy. Z výšin je pěkný výhled i na Krkonoše, Javoří hory a v Polsku Kamenné hory.

Aichelburg (hrad)

↑ na začátek stránky

Aichelburg je malý krkonošský hrad nacházející se na skalnatém svahu nad řekou Úpou u Velké Úpy, necelý kilometr západně od osady Temný Důl. Hrádek byl vystavěn roku 1863 k poctě Bertholda Aichelburga. V 80. letech 19. století však již stavba byla opuštěna a začala chátrat, po celé 20. století byla uváděna jako zřícenina. Obnovy se ujala v 90. letech 20. století Hradní společnost Aichelburg, která hrádek rekonstruovala a v roce 2000 zpřístupnila veřejnosti. Hrádek tvoří kamenná vyhlídková věž a přilehlá dřevěná budova, ve které je umístěna hradní síň.

Albrechtice nad Orlicí

↑ na začátek stránky

Hrad Albrechtice nad Orlicí stával na blíže neznámém místě v okolí obce Albrechtice nad Orlicí. Obec Albrechtice je poprvé zmiňována v Dalimilově kronice v roce 1279, ale hrad byl pravděpodobně založen až v polovině 14. století, kdy je vlastnili Vartemberkové. První písemná zmínka pochází z roku 1398, kdy jej od Václava IV. získává do zástávy markrabě Prokop. Od roku 1403 hrad patřil do věnných statků českých královen. Od konce 15. století jej drželi v zástavě Pernštejnové, v roce 1560 byl hrad Maxmiliánem II. Habsburským připojen s pardubickému panství. K zániku hradu došlo buď za husitských válek nebo při vpádu Uhrů do východních Čech v létě 1470.

Andělská Hora

↑ na začátek stránky

Andělská Hora je zřícenina hradu ležící asi 8,5 km jihovýchodně od Karlových Varů ve stejnojmenné obci. Zřícenina hradu je dominantou celého okolí. Andělská Hora měla spolu s hradem Bečov chránit rýzmburské panství. Koncem 15. století bylo v podhradí založené městečko Andělská Hora.

Angerbach (hrad)

↑ na začátek stránky

Angerbach je zaniklý raně gotický hrad přechodného typu ležící 1 km severovýchodně od města Kožlany na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka. Nejsou známé žádné písemné zprávy pocházející z doby existence hradu a tak je jediným zdrojem informací archeologický průzkum. Ten klade vznik hradu do poloviny 13. století a zánik do první poloviny následujícího století. Jméno hradu, které je německou variantou jména nedalekého hradu Týřova, a ostatně i lokalita Týřovský rybník na Týřovském potoce mezi Kožlany a Kralovicemi, dokazuje příslušnost hradu ke statkům hradu Týřova. Je možné, že původně byly oba hrady rozlišeny přívlastkem, který byl však později zapomenut. V rámci týřovského panství plnil Angerbach funkci loveckého hradu, popř. sloužil i jako pomocný správní hrad. V době vzniku byl Angerbach plnohodnotnou stavbou, ale díky dalšímu vývoji rychle zastarával. Samotná staticky problematická konstrukce valů vyžadující průběžnou údržbu musela být vedle historického vývoje jedním z důvodů, proč byl Angerbach opuštěn.

Aueršperk

↑ na začátek stránky

Aueršperk je zřícenina hradu nad říčkou Bystřicí, která ho obtéká ze tří stran. Nachází se mezi obcí Vír a Dvořiště. Aueršperk vystavěl rod Pernštejnů. Archeologickými nálezy je jeho vznik datován do 2. poloviny 13. století. Byl opuštěn snad ještě před husitskými válkami. Původně se asi jmenoval Bystřice, stejně jako říčka, nad kterou stojí a blízké městečko Bystřice nad Pernštejnem.Z hradu se dodnes dochoval střep válcové věže o síle zdi 3,5 m a průměru skoro 10 m, zbytek zdiva bašty, brány, paláce a hradeb. Dále pak příkopy a valy. Areál hradu je dnes zalesněný a místy porostlý keřovou džunglí.

Bánov

↑ na začátek stránky

Hrad Bánov stával uprostřed dnešní stejnojmenné obce na andezitové kupě severně od kostela. Strmé svahy převyšující okolní terén o zhruba 15 metrů jej dostatečně chránily s výjimkou strany jižní, kde svah ke hradu jen mírně stoupá. V těchto místech bývalo předhradí. Podobu jádra dvojdílného hradu, jenž zaujímalo vrchol staveniště, dnes již bohužel nelze rekonstruovat, protože téměř celé padlo za oběť těžbě andezitu ve 20. století.

Bavorov

↑ na začátek stránky

Hrad Bavorov stával jihovýchodně od náměstí ve městě Bavorov. Hrad byl založen Bavorem III. ze Strakonic pravděpodobně spolu s městečkem kolem roku 1290. Ten zde sídlil až do své smrti roku 1317. V roce 1318 panství zdědil Vilém ze Strakonic. Bavorové ze Strakonic drželi Bavorov do roku 1351, kdy jej koupili páni z Rožmberka. Brzy poté byl na západ od Bavorova postaven hrad Helfenburk, kam se přesunula správa panství. Bavorovský hrad zanikl ještě ve 14. století a dnes jej připomíná pouze místní jméno Hradiště, které se poprvé objevilo roku 1519, kdy byl pod ním založen rybník. Hrad stával na nevysoké ostrožně a dnes se již nedá rekonstruovat jeho podoba. Z oblého tvaru současné zástavby se lze pouze domnívat, jaký měl půdorys.

Bečov nad Teplou

↑ na začátek stránky

Bečov nad Teplou se nachází jižně od Karlových Varů. Hrad stojí nad hlubokým údolím obklopený vysokými lesnatými kopci, které patří k Slavkovskému lesu a Tepelské vrchovině. Hrad obtéká ze dvou stran řeka Teplá a z třetí strany je oddělen Dolským dříve Hlubokým potokem. V údolí se nachází město Bečov nad Teplou.

Zřejmě už ze 13. století se jako nejstarší část hradu zachoval spodek okrouhlé hradní věže o průměru jedenácti metrů, postavené na skále při jižním okraji hradního jádra, které „elasticky“ obepínala hradba. Nejpozději ve čtrnáctém století došlo ke vzniku dvojprostorového, ke hradbě přilehlého paláce, který se dodnes v přestavěné podobě dochoval ve střední části tzv. Pluhovských domů. Ten byl později ještě rozšiřován přístavbami. Kolem roku 1400 byla v hranolové věži vybudována obdélná gotická hradní kaple Navštívení Panny Marie. Vysvěcena byla dne 14. května 1400. Je zaklenuta dvěma poli křížové žebrové klenby. Kaple je vybavena významnou malířskou výzdobou. Na klenbě jsou namalovány symboly čtyř evangelistů, Slunce, Měsíc a hvězdy, na jednom svorníku je rýzmburský znak, na druhém čtyřlistý ornament. V rozích jsou větvičky s lupeny. Malby na stěnách představují 17 biblických výjevů (např. Kalvárie, Zvěstování, Narození Krista, Klanění Tří králů, Svatý Kryštof aj.).

V letech 1502–1547 provedli Pluhové rozsáhlou přestavbu bečovského hradu. V této etapě vznikla druhá, obdélná hradní věž. Jedná se o klasický donjon, tj. palácovou obytnou věž. V následujícím období pak obě věže spojilo nižší spojovací křídlo s valeně zaklenutým sklepem vytesaným zčásti ve skále. Prostory v horních patrech obou obytných věží byly spojeny pozdně gotickými portály a osazeny arkýřovými okny. Do kaple byly vybourány nové vstupní otvory ze sousedního spojovacího křídla. Z této doby pochází i gotický portál kaple s pluhovským erbem. V období renesance došlo k dalšímu rozšíření a výrazné přestavbě hradního paláce, tzv Pluhovských domů. Palác po této přestavbě obsahoval veliké reprezentativní sály osvětlované rozměrnými zdvojenými renesančním okny. Obytným účelům v této době sloužil donjon. V severní části Pluhovských domů byla pak v této době umístěna hradní kuchyně, jejíž relikty odhalil nedávný archeologický výzkum.

Během třicetileté války hrad značně zchátral. Už roku 1623 musela být větší, horní část okrouhlé věže pro zchátralost zbourána. V roce 1656 vypracoval vojenský velitel hradu, Jan Lacron, rozsáhlý plán nového opevnění, z něhož byla dokončena jen velká (Lacronova) bašta s příkopem. V 18. století došlo k dalšímu odbourání čelní okrouhlé věže, takže z ní zbylo 6 m vysoké torzo s gotickým soklem a kounicko-questenberským znakem. Ve třicátých letech 19. století došlo k výrazné klasicistní přestavbě Pluhovských domů, která však téměř setřela gotickou a renesanční podobu někdejšího hradního paláce. K nevelkým stavebním úpravám došlo v letech 1861–1865 podle projektu architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera. Oba stavitelé předložili majiteli hradu Beaufortovi projekty na radikální přestavbu středověkého sídla v duchu romantického historismu. Beaufort však s návrhy nesouhlasil a hrad si tak dodnes zachoval svou historickou podobu. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla do dvorní fasády Pluhovských domů druhotně umístěna řada pozdně gotických a raně renesančních portálů. Pocházejí z Nového dvora a toužimského zámku.

Po roce 1945 hrad opět chátral. V šedesátých letech došlo dokonce k odstranění části historické zástavby mezi Pluhovskými domy a spojovacím křídlem hranolových věží. Od sedmdesátých let probíhala postupná, památkově ne zcela citlivá a dodnes nedokončená rekonstrukce Pluhovských domů.

Beistein

↑ na začátek stránky

Beistein byl horský hrádek mezi obcemi Číměř a Dobrá Voda v okrese Jindřichův Hradec. O historii hradu se nedochovaly žádné písemné záznamy. V roce 1892 na hrad upozornil archeolog Jindřich Richlý, jemuž se zde podařilo nalézt středověkou keramiku, hřeby a zbytky omítek. Navíc se zde měli nacházet hrubě tesané schody, které ovšem v současnosti již nejsou patrné. Další archeologický výzkum byl proveden až roku 1996 zásluhou Jiřího Fröhlicha, během něhož se podařilo najít zbytky nádob a mazanice. Ty umožnili zasadit existenci hradu do 15. století. Tyto nálezy podpořili hypotézu, že se jednalo o dřevěný hrad. Jeho funkcí pravděpodobně bylo chránit zemskou stezku z Rakouska k Jindřichově Hradci. Dalším z možných důvodů založení hradu mohla být obava z útoků lapků, kteří na rožmberských panství působily ve službách Bítovských z Lichtenburka. V roce 1409 se v popravčí knize pánů z Rožmberka objevuje záznam o jejich úkrytu v obci Sedlo, od hradu vzdálené 5 km.

Bezděz

↑ na začátek stránky

Státní hrad Bezděz, 471 62 Okna Tel. 487 873 131

Král Přemysl Otakar II. vydal roku 1264 příkaz k založení hradu Bezděz, ovládajícího krajinu kolem dnešního Máchova jezera. Čeští panovníci si tento hrad ponechávali ve své moci až do roku 1420. Hrad odprodal poslednímu zástavnímu držiteli císař Rudolf II. roku 1588. Během třicetileté války nechal vojevůdce Albrecht z Valdštejna stavět před hradem barokní bašty. Od roku 1633 hradní budovy sloužily jako klášter, po jeho zrušení roku 1785 byl Bezděz opuštěn. Již od poloviny minulého století byl hrad restaurován a díky tomu hrad přečkal do současnosti jako skvělá ukázka raně gotické architektury.

Bítov

↑ na začátek stránky

Státní hrad Bítov, 671 10 Bítov Tel. 515 294 622 nebo 515 294 736, e-mail: bitov@pambr.cz

Předchůdcem středověkého hradu bylo dobře opevněné hradiště přemyslovských knížat, založené někdy v 11. století. Od roku 1222 vystupují již první úředníci hradského obvodu, který sahal až k Jihlavě. Se stavbou hradního jádra se započalo asi po polovině 13. století a následně se k němu připojily hradby, které postupně nahradily původní valy. Po roce 1307 pokračoval Raimund z Lichtenburka v dalším rozšiřování hradu, který mohutněl úměrně tomu, jak se jeho potomci zúčastnili rozbrojů a válek konce 14. a tří čtvrtin 15. století. Dalšími dlouhodobými majiteli byli Jankovští z Vlašimi (1617 -1755) a rod vítěze nad pruským vojskem u Kolína - hrabata z Daunu (1755 - 1904). Současná podoba bítovských interiérů pochází z poloviny 19. století, kdy probíhaly četné romantické úpravy. Stěny i stropy prvního patra hlavního paláce vyzdobil vídeňský malíř A. Schüller iluzivními malbami s bohatými architektonickými kompozicemi, které jsou v reálném prostoru doplněny nábytkem z 19. století. Ve druhém patře připomíná rozsáhlá kolekce vycpanin psů podivuhodnou oblibu těchto zvířat u barona Haase z Hasenfeldu. Rod Jankovských na sebe upomíná sbírkou zbraní, z nichž mnohé členové rodu opravdu používali.

Bílkov

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Bílkov leží ve stejnojmenné obci, která je dnes součástí města Dačice v okrese Jindřichův Hradec. O Bílkově se poprvé píše roku 1238. V polovině 14. století hrad získali páni z Hradce. V roce 1399 získala hrad Eliška z Hradce, provdaná za Jana z Kravař. Hrad přestál husitské války a byl zničen až roku 1444 při nočním přepadu Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna. Hrad už nebyl obnoven a roku 1459 se uvádí jako zbořený. Hrad byl po staletí rozebírán na stavební materiál. Na jeho místě byly postaveny rodinné domy. Dnes se prakticky zachovaly jen zbytky příkopů a kousek zdi.

Biskupice

↑ na začátek stránky

Jak již jméno napovídá, patřily Biskupice, nacházející se v okrese Svitavy od svého vzniku v polovině 13. století olomouckému biskupství. Jako sídlo a správní centrum bylo využito a přestavěno pravěké opevnění v poloze dnes zvané Hrubé Kolo. Roku 1361 panství od kapituly získal markrabě Jan Jindřich a postavil na jeho území hrad Plankenberk. Poté, co na přelomu 14. a 15. století Plankenberk zanikl, nahradila ho v rezidenční funkci nová tvrz v Biskupicích. Ta zde stála nejpozději od roku 1513, kdy je poprvé výslovně zmiňována. Po roce 1541 ji Špetlové z Prudic renesančně přestavěli, v 18. století pak Libštejnští z Kolovrat ve dvou přestavbách změnili na barokní zámek. Od roku 1874 jej vlastnil princ Lamoral Thurn-Taxis, jehož syn byl v Biskupicích roku 1945 zavražděn „revolučními“ gardami. Zámek byl poté v majetku obce a sloužil jako byty, mateřská školka a kanceláře obce. Dnes je část severního křídla využívána k bydlení, zbytek velmi zpustlého zámku chátrá dál bez využití.

Blaník

↑ na začátek stránky

Zaniklý hrad na vrcholu Velkého Blaníka u Louňovic pod Blaníkem, nedaleko Vlašimi. Připomíná se na počátku 15. stol. r. 1404, r. 1420 se již mluví pouze o hoře. Velké kamenné valy po pravěkém hradišti byly zřejmě zčásti využity i při stavbě středověkého, převážně dřevěného hradu, který zaujímal akropoli hradiště v okolí dnešní rozhledny. Obrys je vymezen nevýrazným příkopem, o podobě hradu víme jen málo.

Blansek

↑ na začátek stránky

Blansek je rozsáhlá zřícenina hradu ležícího nad údolím říčky Punkvy, v katastrálním území Suchdol v Moravském krasu (obec Vavřinec). Známá propast Macocha je od hradu vzdálena jen cca půl kilometru vzdušnou čarou na sever; vchod do Punkevních jeskyň je přímo naproti hradu, pod kopcem, na němž stojí.

Blansko

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Blansko se nalézá na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 545 m, severovýchodně od Ústí nad Labem na katastru vesnice Mírkov. Tyčí se zhruba 3 km vzdušnou čarou nad údolím řeky Labe. Z vrcholku kopce je dobrý rozhled zejména k jihu a k jihozápadu do údolí Ryjického potoka a na řeku Labe. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Oblast byla pravděpodobně osídlena již ve 2. polovině 13. století, i když první zmínky o hradu pocházejí až z roku 1401. V průběhu 16. století podlehl přestavbě, na sklonku tohoto století byl opuštěn a postupem času zpustl. Do dnešních dob se z původního hradu zachovaly pouze menší zbytky hradního paláce mezi dvěma baštami, dále Studniční věž a Novodobá brána.

Bludov – Hradisko

↑ na začátek stránky

Reliéfní zbytky rozsáhlého hradu, kolébky rodu Bludovců, z něhož vzešli mj. Žerotínové, nedaleko Šumperka. Založen kolem poloviny 13. stol., připomíná se však až r. 1340 (starší zpráva z r. 1200 je středověkým falzifikátem). Nedochovaly se žádné zbytky zdiva, při stavbě dvora pod hradem i cesty k němu byla zřícenina zdrojem snadno dostupného kamene. Kolem pahorku jádra obíhá příkop a val. Hrad byl v letech 1412-19 sídlem loupežné družiny; zničen r. 1471 při vpádu vojska Matyáše Korvína. – Na zámku v Bludově rod Žerotínů r. 1934 také vymřel.

Bobrová

↑ na začátek stránky

Bobrová je zaniklý hrad, který stával na kopci Valy nedaleko obce Bobrová ve směru na Moravec a nad rybníkem Kaňovec. Samotný pahorek, na němž se hrádek nacházel, nebyl příliš rozlehlý. Má přibližně obdélníkový tvar o rozměrech 45 x 30 metrů a byl obehnán příkopem o šířce kolem 20 m a valem, který byl narušen těžbou kamene.

Boleradice

↑ na začátek stránky

Hrad Boleradice stával na svahu kopce nad stejnojmennou obcí. Pravděpodobně jej nechal založit Lev II. z Klobouk, který se po něm v letech 1235-1270 psal. V majetků pánů z Klobouk zůstal do konce 13. století. V první polovině 14. století se po něm psali Drslav, Oto a Diva z Branišovic a roku 1358 se jako majitel uvádí Vilém z Kunštátu, jenž založil boleradickou větev. Hrad je poprvé zmiňován až roku 1373. Po roce 1471 se ho zmocnil uherský hejtman Jan Zelený, v jehož majetku byl deset let. Páni z Kunštátu hrad vlastnilii do roku 1490, kdy byl Bočkem z Kunštátu intabulován Protivcovi ze Zástřizl, ale roku 1512 se vrací pánům z Kunštátu. Ti však o něj ztratili zájem a hrad tak chátral. Ještě v roce 1531 je zmiňován jako zámek, ale v roce 1536, kdy Heralt z Kunštátu prodal panství pánům z Víckova, je uváděn jako pustý. Později byl rozebrán. Hrad byl jednodílné dispozice obdélníkového půdorysu o rozměrech 100 x 68 metrů. Po obvodu jej chránil příkop široký 20-25 metrů, před nímž se nacházel val. Jelikož všechny nadzemní části byly rozebrány, nedá se bez archeologického průzkumu provést jeho rekonstrukce.

Bolkov

↑ na začátek stránky

Hrad Bolkov stával na jižním skalnatém výčnělku Bolkova kopce nad obcí Libeč u Trutnova. Lokalita katastrálně přísluší k obci Zlatá Olešnice. Hrad byl jako součást soustavy opevnění na hranicích Čech a Slezska vybudován na úzkém ostrohu nad soutokem Zlaté Olešnice s Ličnou, tedy nad místem, kde se setkávaly obě cesty vedoucí od slezské hranice. Jedna údolím Ličné a druhá přes Zlatou Olešnici. Hrad založili pravděpodobně trutnovští páni ze Švábenic ve druhé polovině 13. století a toto datování podpořil i archeologický průzkum z roku 1958. Název lokality býval často spojován se svídnickým a javorským knížetem Bolkem I. Válečným. Archeologický průzkum, který datoval existenci hradu i do 2. poloviny 14. století, potvdil tuto domněnku a také domněnku, že hrad vlastnil Mikuláš Bolz, hofmistr svídnické kněžny Anežky. Hrad pravděpodobně zanikl na konci 14. století, nejpozdějí za husitských válek. Písemné zprávy se o hradu zachovaly dvě. První pochází z kroniky malíře a historiografa Simona Hüttla a k roku 1551 je zde uvedeno, že v místech bývalého hradu byli kolem lámáni chvalečský rychtář se svými syny. V roce 1794 jsou zmiňovány zbytky hradu. Ještě v roce 1958 zde proběhl archeologický průzkum, než byl později celý hradní areál nenávratně zničen postupující těžbou v lomu.

Borotín

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Borotína, kdysi sídla pánů z Borotína a po nich Malovců z Pacova, dodnes spoluvytváří výraznou siluetu nízkého návrší nad Starozámeckým rybníkem severozápadně od Tábora. Borotín náležel k hradům s poměrně kvalitním opevněním a to potvrdil na sklonku husitských válek, kdy dokázal odolat útoku táborského vojska.

Boršegrýn

↑ na začátek stránky

Hrad Boršegrýn stával na vyvýšenině nad Kynžvartským potokem u obce Úbočí, nedaleko Lázní Kynžvart. Hradu předcházela tvrz, jejímž nejstarším známým majitelem byl Engelhart z Kynžvartu. Ten ji využíval jako loupežnické sídlo a podnikal odtud výpravy do okolí. Z tohoto důvodu jej dobylo královské vojsko. Roku 1373 ji spolu s nedalekým Kynžvartem odkoupil Boreš z Oseka. Ten nechal na místě tvrze postavit hrádek, který pojmenoval Boršegrýn. Naproti hrádku nechal vybudovat předhradí a příkop, který jej odděloval od hradu a přes nějž vedl padací most. Později došlo k rozšíření příkopu a dnes jím vede silnice do obce Úbočí. Vlastní jádro hradu představoval hranolovitý palác chráněný hradbou. Dalším majitelem hradu se stal Hynčík Pluh z Rabštejna, kterému král Václav IV. povolil obnovu hradu Kynžvart. Díky tomu význam Boršegrýnu postupně upadal. Roku 1452 jej získal Jindřich II. z Plavna, jenž měl časté spory s měšťany z Chebu. V srpnu 1452 hrad oblehlo a dobylo královské vojsko. Hrad následně již nebyl obnoven a zbytky byly použity na výstavbu domů v okolí. Do současnosti se z hradu zachoval jen příkop a drobné zbytky základů paláce.

Boskovice

↑ na začátek stránky

Hrad Boskovice se tyčí nad městem Boskovice v okrese Blansko. Hrad byl založen pravděpodobně již v 1. polovině 13. století. Z původně mohutné stavby se dochovalo torzo hradního paláce nabízející impozantní výhled do zdejší malebné krajiny. Zřícenina hradu je výraznou dominantou města i okolí. V roce 1987 zde byly natáčeny záběry z koprodukčního miniseriálu Teta.

Bouzov

↑ na začátek stránky

Státní hrad Bouzov, 783 25 Bouzov Tel. 585 346 201, e-mail: hrad@hrad-bouzov.cz

Lesnatou krajinu u Litovle ovládá romantický hrad Bouzov. Hrad vznikl někdy na počátku 14. století, první majitel je znám od roku 1317. Od poloviny 14. do roku 1695 hrad vícekrát změnil majitele. Uvedeného roku získal Bouzov řád německých rytířů, ale následujících 200 let se o něj příliš nestaral. Teprve rozhodnutím velmistra řádu, arcivévody Evžena, došlo v letech 1896 - 1901 k radikální přestavbě. Projekt, který vypracoval profesor mnichovské techniky Georg J. Hauberisser, víceméně respektoval půdorys starého hradu, tím však podobnost s předchozím objektem končí. Nová stavba ve stylu německé pozdní gotiky má celou řadu výstupků, věžiček a dalších, v našem prostředí často velmi cizorodých prvků. Celek je však vděčnou scenérií filmových pohádkových příběhů. Reprezentační interiéry hradu, zhotovené s neobyčejnou pečlivostí, jsou zařízeny hodnotným historickým mobiliářem a starými řádovými památkami. Hrad je plně vybaven, přičemž mnohé předměty uměleckého řemesla sem byly převezeny na počátku 20. století z Německa, Itálie a dalších států. Zdi hlavních místností jsou ve své spodní části obloženy dřevem, stropy bývají opatřeny dřevěnými kazetami nebo provedeny s jinou truhlářskou výzdobou. Dominantní prostorou je Rytířský sál, který sloužil jako shromaždiště členů řádu. Nádherným vyřezávaným nábytkem z pozdního baroka vyniká velmistrova ložnice. Hradní kapli se vznosnými klenbami zdobí gotické náhrobky řádových mistrů, převezené do Bouzova z hradu Hornecku. Sloupová síň, doplněná deskovými obrazy z 15. století, má svůj vzor ve vrcholně gotickém slohu. Ve stylu novorenesance byla vystavěna Lovecká síň s malbami na zdech a trojnásobně valenou klenbou.

Bradlec

↑ na začátek stránky

Bradlec je zřícenina hradu, která se nachází 7 km severovýchodně od Jičína. Leží v nadmořské výšce 520 metrů. Jméno Bradlec nesl hrad podle ostrého čedičového hřbetu, na kterém se nachází. Hrad byl postaven Jaroslavem z Turnova z rodu Markvarticů v letech 1272 až 1289. V některých zdrojích je uváděno založení hradu ve 14. století a to pány Lemberka. Písemně je doloženo, že majitelem hradu byl v letech 1316–1323 Havel Ryba z Bradlece, také označovaný jako Havel z Lemberka. Ten vedl z tohoto hradu domácí válku proti pánu Voku z Rotštejna. V roce 1325 byl majitelem hradu Markvart z Jíkve. Dalšími majiteli hradu byl pán Půta z Turgova. Ten připojil k hradu Bradleci i tvrz a panství Železnice. Roku 1356 byl nucen hrad dobýt Karel IV., neboť sloužil jako sídlo loupeživých rytířů. Později hrad věnoval syn Karla IV. Václav IV. své ženě Žofii. V roce 1421 dobyl hrad, jako přívrženec husitů pan Čeněk z Vartenberka v té době spojenec táborů. V roce 1425 věnoval císař Zikmund panství Hynku Krušinovi z Lichtemburka. Potom byl obsazen nakrátko opět loupeživou posádkou. Od roku 1450 držel hrad Vilém z Mečkova. Koncem 15. století panství vystřídalo několik majitelů. Od počátku 16. století patřilo panství Valdštejnům. Nejprve Jiří syn Jana Valdštejna, připomínaný v letech 1510–1532. V roce 1538 Valdštejnové prodali tento majetek městu Jičínu. Majitelem hradu se stal pán Mikuláš Trčka z Lípy, město koupí získalo jen Železnici. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství. Hrad v té době již uváděn jako pustý.

Bradlo u Hostinného

↑ na začátek stránky

Zaniklý hrad na vysokém vrchu u Mostku v okrese Trutnov. Písemné zprávy se o něm nedochovaly a neznáme ani jeho jméno. Podle archeologického průzkumu vznikl koncem 13. stol. či na přelomu 13. a 14. stol., střežil pod ním ležící labský brod a sloužil jako opěrný bod kolonizačního podnikání Řádu německých rytířů. Zanikl již v průběhu první poloviny 14. stol. Hrad byl stavěn z kamene bez použití malty, s velkým podílem dřevěných konstrukcí.

Brandýs nad Orlicí

↑ na začátek stránky

V Brandýse nad Orlicí leží na ostrohu nad řekou Orlice zřícenina hradu. Hrad založil Jindřich z Prostiboře před rokem 1289. Na přelomu 14. a 15. století byl v držení pánů z Boskovic. V 2. polovině 14. století ho držel Tas z Boskovic na Brandýse, po něm jeho syn Jan Všembera z Boskovic. Roku 1421 přešel do držení Kostků z Postupic. V roce 1506 koupil hrad Vilém z Pernštejna. Hrad ztratil rezidenční funkci, zpustl a byl pobořen. V roce 1547 se dočkal oprav a v roce 1588 se stává majetkem Žerotínů, v jejichž držení zůstává až do roku 1636. V druhé polovině 17. století hrad definitivně zpustl. 15. ledna 2005 bylo u Ministerstva vnitra zaregistrováno občanské sdružení Sdružení pro záchranu hradu Brandýs nad Orlicí, které si klade za cíl záchranu a propagaci této památky.

Brníčko

↑ na začátek stránky

Brníčko je zřícenina hradu na kopci nad stejnojmennou obcí Brníčko 7 km od Zábřehu. Hrad založili v 1. polovině 14. stol. páni z Otaslavic (Ctibor Morava někdy po r. 1287). První zmínka v zemských deskách je z r. 1356. Z mohutného hradu zajímavého typu zůstaly zříceniny dvoupatrového paláce, věže, část zmíněné plášťové zdi, kusy parkánové hradby, příkopy a valy. Podnes je hradní zřícenina Brníčka oblíbeným cílem vlastivědných vycházek i rekreačních výletů. Je výraznou památkou gotického hradního stavitelství a mlčenlivým svědkem pohnuté minulosti kraje. A snad k tomu přispěla i mezi lidem stále živá tradice někdejšího tunklovského sídla, zejména proslulého Jiříka st. Tunkla z Brníčka, dodnes známého z řady pověstí, lidových vyprávění i básní. Málokterá ze severomoravských hradních zřícenin je tak známým a oblíbeným výletním místem jako hrad Brníčko. Je to dáno jeho polohou nad obcí Brníčkem, které romantické trosky hradu, poměrně dobře viditelné z důvodu odlesnění hradního kopce, výrazně vévodí.

Brtnický hrádek

↑ na začátek stránky

Skalní hrad Brtnický hrádek stával v Hlubokém dole u obce Brtníky. Hrad dvoudílné dispozice stával na dvou skalních blocích, které od sebe, ale také od přístupové cesty, oddělovaly průrvy, které byly rozšiřovány v příkopy. Na východním bloku se nacházelo předhradí, na které se vstupovalo po dvojici schodišť od východu. Opevnění představovala kamenná zeď, jejíž drobné zbytky se zachovaly na jihovýchodě. Do vlastního jádra se pravděpodobně vstupovalo po mostku přes druhou průrvu. Uprostřed plošiny se nachází skála o rozměrech 17 x 10 m, do níž byly vysekány základy patrně věžovité stavby o rozměrech 4,5 x 5 m a do níž se vstupovalo ze severu. Na jižní straně jádra je patrný žlab po další, blíže neznámé, stavbě.

Brumov

↑ na začátek stránky

Hrad Brumov, který leží na výběžku kopců nad městem Brumov-Bylnice, v okrese Zlín, v kraji Zlínském, byl založen již v první polovině 13. století a byl významnou zemskou pevností, která střežila cestu Vlárským průsmykem do Uher. První písemná zmínka pochází z roku 1255, kdy je uváděn jako brumovský purkrabí Smil ze Střílek a Brumova. V letech 1294-1303 je uváděn jako purkrabí Oldřich z Hradce. Na počátku husitských válek zde byla husitská osádka a hrad byl vojskem krále Zikmunda dvakrát obléhán a dobyt. Zikmundův purkrabí Pankrác ze Svatého Mikuláše pak z hradu patnáct let terorizoval široké okolí a jeho vojenská družina podnikala i výpady do Uher. Roku 1520 získal hrad Jan Meziříčský z Lomnice, který pokračoval v opevňovacích pracích. Za Třicetileté války obsadili hrad Valaši a jako reakce na snadné dobytí hradu byl hrad vybaven kamennými bastiony a i nadále bylo zdokonalováno jeho opevnění. Při vpádech Turků a jejich tatarských spojenců a uherských povstalců v letech 1663, 1683 a začátkem 18. století se nové opevnění osvědčilo a hrad náporům odolal. Po požáru roku 1760 byl hrad ještě provizorně opraven, ale po dalším ohni roku 1820 byl definitivně opuštěn. Zřícenina hradu je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Břecštejn

↑ na začátek stránky

Břecštejn, nověji Břečtejn je hradní zřícenina asi 6 kilometrů západně od podkrkonošského města Trutnov. V podhradí se rozkládá malá ves Hrádeček, nejbližší obcí jsou Vlčice. První zmínky o hradu jsou z roku 1336 s původním jménem Stein, v první polovině patnáctého století. Hrad vyrostl na strmé skalní kře a z tohoto důvodu nemohl být rozsáhlý. Prakticky nepřístupný byl na severozápadní straně, kde je skalní stěna téměř svislá. Na východě a jihovýchodě musel být hrad chráněn dvojím příkopem a valem. Po stránce fortifikační řadíme Břečtejn mezi hrady tzv. slezského typu, u nichž vlastní hrad včetně věže a obytných objektů tvoří jediný stavební celek uzavřený obvodovou zdí. Silnice prochází asi 300 metrů od hradu, přímo k němu směřuje polní cesta. Na místo také vede značená trasa. Je dobré jít buď po silnici, nebo právě po modré turistické trase, z východní strany vede k Břeštejnu příkrý kopec.

Březina

↑ na začátek stránky

Březina je zřícenina hradu na návrší nad obcí Březině v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Hrad byl založen na skalnatém ostrohu ve 14. století. První písemná zmínka o březinském hradu pochází z roku 1389, kdy náležel Jindřichovi ze Šternberka. Uprostřed opevněného areálu byl palác v podobě velké čtyřhranné věže nepravidelného půdorysu se zaobleným nárožím proti vstupu. Hrad v 17. století téměř zcela zaniknul. V roce 1661 je hrad zmiňován již jako pustý.

Březín

↑ na začátek stránky

Hrad Březín stával na vrchu Peklo nad obcí Březín. Historie ani původní jméno hradu není blíže známo. Nejčastěji bývá ztotožňován se sídlem Ivana z Bržína, který se poprvé objevuje na listině z toku 1321. Ivan byl pravděpodobně členem rodu pánů z Nečtin. Ve 30. letech 14. století došlo k rozdělení statku na 3 části. Jedna připadla majitelům hradu Preitenstein u Nečtiny, druhá pánům z Bržína a jako majitel třetí části je uváděn jistý kameník Oldřich. Roku 1401 je zmiňován Jindřich z Bržína, ale místo hradu je uváděna jako hradiště, tudíž hrad již pravděpodobně nestál. Od 60. letech 20. století byl kopec ničen kamenolomem. Archeologický průzkum zde v té době prováděl archeolog dr. Antonín Hejna. Keramika, která se při průzkumu nalezla, byla datována do období od 2. poloviny 13. až do 2. poloviny 14. století. Také byly nalezeny zbytky hradby, dále dýky, tesáky a střely do kuší. To nasvědčuje obléhání hradu, po kterém byl připojen k Preitensteinu. Václav Kočka jej v dějinách Manětínska nesprávně ztotožňuje s hradem Skála. Zde měl být při sporech Přemyslovců v roce 1179 Bedřichem obléhán Soběslav II.

Buben

↑ na začátek stránky

Hrad Buben, pohled z patra paláce na nejvyšší zachovalou hradbu jádra, která ohraničuje úzké nádvoří od severovýchodu. Zcela vpravo jsou vidět drobné pozůstatky hlavní (třetí) brány. Velký otvor při koruně zdiva je pozůstatkem arkýřového prevétu. Buben je zřícenina středně velkého hradu, která stojí na úzkém (částečně skalnatém) protáhlém ostrohu nad soutokem řeky Mže a Plešnického potoka. Zřícenina se nachází v kraji západně od Plzně, v katastrálním území nedaleké obce Plešnice. Ostroh byl původně – až do první čtvrtiny 20. století (jak dosvědčují mj. historické fotografie) – odlesněný. Dnes je však pokrytý lesem, což znemožňuje vyniknutí zřícenin a omezuje výhled z hradu. Volně přístupná zřícenina je oblíbeným cílem turistů, což je podmíněno i těsným sousedstvím krajského města Plzně a vodní přehrady Hracholusky.

Budyně nad Ohří

↑ na začátek stránky

Hrad Budyně, Mírové nám. 65, 411 18 Budyně nad Ohří Tel. 416 863 007

Předchůdcem středověkého hradu byl opevněný královský dvůr (nebo tvrz) ze 13 století. Kamenný objekt byl chráněn vodním příkopem a močálovitým terénem u pravého břehu řeky Ohře. Roku 1336 získali Budyni od krále Házmburkové, kteří ji nejméně dvakrát přestavěli. Ve druhé polovině 15. století to bylo v pozdně gotickém slohu a kolem roku 1585 proběhly renesanční úpravy. K barokním již nedošlo. Budyni roku 1759 značně poničil požár a v následujícím století byla polovina hradu zbourána. Druhá se dočkala po roce 1900 generální opravy a zhruba v té podobě se hrad nachází i v současnosti. Hradní expozici dominuje nově obnovená alchymistická dílna z doby Jana Zajíce z Hazmburka (+ 1616), který svými nákladnými pokusy přišel o svůj majetek a dopadl tudíž podobně jako jeho známější kolegové. (Císař Rudolf II. byl na konci života prohlášen za neschopného vládnout v říši, Vilém z Rožmberka přenechal svému mladšímu bratrovi obrovské dluhy.) Usilovat nepřirozenou cestou o bohatství, zdraví a dlouhý život se nevyplatilo ani před staletími a nevedlo by to ke štěstí ani v současnosti. Právě proto, že víme mnohem více než naši předchůdci, je ta alchymistická cesta, plná slibných možností - tak jak jsou k vidění v Budyni - i pro současníka velmi zajímavá.

Bukovina

↑ na začátek stránky

Hrad Bukovina se nachází asi 2 km od Jiřic u Moravských Budějovic (asi 2 km po turist. značce), nebo z Boskovštejna (3 km), či z Jevišovic (5 km). Dochoval zbytek zdiva jižního dvouprostorového paláce s klenbou po průchodu mezi prostory, poté drobné zbytky hradebního zdiva a válcové věže. Jasně patrný je též zachovalý reliéf valů a příkopů. První zmínka o hradu je z r. 1325, kdy se zde připomíná Heřman z Hostimi. Později byly obytné kapacity místa rozšířeny přístavnou jižního paláce. Rod vymřel roku 1417, hrad převzal Jan Vajtmilnar ze Žerotic. Pak zřejmě pustnul, archeologický výzkum nenašel žádné stopy obývání v druhé polovině 15. století. Až v roce 1464 tento pustý hrad získali Bítovští z Lichtenburka.

Burkvíz

↑ na začátek stránky

Burkvíz je hrad na kopci Oldřichov mezi osadou Burkvíz a obcí Vraclávek.Do současnosti se toho z hradu příliš nedochovalo. Okrouhlé jádro bylo obehnáno valem a příkopem. Ve vlastním jádře jsou patrné prohlubně v místech, kde stávaly budovy. Na severozápadě stávala čtverhranná věž s rozměry přibližně 13,5 x 12,5 metrů. Dolní část věže byla nejspíše vyzděna kamenem, horní část pak byla dřevěná. Pod věží pak bývala studna, jejíž zbytky jsou dnes jen těžko rozeznatelné.

Bzenec

↑ na začátek stránky

Cimburk

↑ na začátek stránky

Cimburk u Kutné Hory byl hrad, ze kterého se dodnes dochovaly jen pozůstatky valů a příkopů. Lokalita původního hradu se nachází na jižním okraji Kutné Hory. Z někdejšího raně gotického hradu se dodnes dochovaly jen pozůstatky valů a příkopů. Archeologické nálezy dokládají existenci prehistorického opevnění.

Cimburk (hrad u Koryčan)

↑ na začátek stránky

Polypeje o.s., Závětří 9, 616 00 Brno Tel.777 917 121, 777 663 119, 608 817 522. Kastelán p. Kamil Nováčik

Gotický hrad (u Koryčan, severně od Kyjova) Hrad založili kolem roku 1330 páni z Cimburka. Nazvali jej tehdy Nový Cimburk, aby jej odlišili od stejnojmenného staršího hradu u Moravské Třebové. Koncem 14. století byl Nový Cimburk goticky rozšířen ale tato úprava nezabránila dvojímu dobytí hradu - nejprve husity a podruhé žoldnéry ve službách uherského krále Matyáše Korvína. Po těchto pohromách vždy následovala stavební obnova hradu. Další významné úpravy nechal provést po roce 1523 Vilém z Víckova a po třicetileté válce Gabriel Horecký z Horky. I v tomto případě bylo co opravovat po tříletém pobytu Švédů. Před koncem 17. století se majitelé hradu přestěhovali do svého nového zámku v nedalekých Koryčanech. Po několika desítkách let byl tento dříve hrdý a malebný hrad již zcela opuštěn a následně zpustnul. Cimburk je přístupný denně od začátku června do konce srpna, v ostatních dnech v sobotu a v neděli a dále vždy po předchozím objednání. Majitelé hradu a jejich přátelé konají na hradě kromě běžné údržby i brigády, kterých se mohou zúčastnit příznivci českých a moravských památek a všichni, kdo chtějí nějak pomoci při obnově tohoto hradu. Obvykle se jedná o jeden víkend v měsíci, bližší informace na výše uvedených telefonních číslech.

Cimburk (hrad u Městečka Trnávky)

↑ na začátek stránky

Zříceniny hradu zvaného též Trnávka se nacházejí 8 km jihovýchodně Moravské Třebové na dominantním kopci nad obcí Městečko Trnávka v okrese Svitavy. V 60. letech minulého století tu bylo vybudováno letní divadlo v přírodě. Dnes je zřícenina majetkem Obce Městečko Trnávka a byla zařazena do seznamu významných státních památek.

Cornštejn

↑ na začátek stránky

Cornštejn je zřícenina lichtenburského hradu nacházející se na katastrálním území Bítov, asi 8 km severozápadně od města Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo na Moravě. Německý původ jména hradu značí hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein). Hrad stojí na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu řeky Dyje, nedaleko ústí Želetavky, půldruhý kilometr JV od hradu Bítov. Říční údolí pod hradem je z části zatopeno Vranovskou přehradou. Svahy v okolí hradu Cornštejn, porostlé teplomilnou lesostepní vegetací, jsou chráněny jako přírodní rezervace o rozloze 18,6 ha.

Cvilín

↑ na začátek stránky

Cvilín je zřícenina hradu ležící jihovýchodně od Krnova na Zadním Cvilínském kopci (též Šelenburk nebo Šelemburk; německy Schellenberg).

Čachrov

Čalonice

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Čalonice se nachází nad Dalešickou přehradou u obce Dalešice. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Do dnešních dnů se z hradu dochovaly zbytky zdí paláce a věže.

Čepička

↑ na začátek stránky

Hrad Čepička se nacházel na stejnojmenném kopci (391 m n. m.) západně od obcí Předklášteří u Tišnova. Vrchol kopce je zarostlý listnatými stromy, v lese jsou patrna tři patra valů s příkopy.

Čejchanov

↑ na začátek stránky

Hrad Čejchanov (též Hrádek či Čejchanův hrádek) stával u Chocerad. Hrad byl vystavěn na ostrožně nad řekou Sázavou a jejím bezejmenným levostranným přítokem u Chocerad. Od nedalekého Komorního Hrádku ostrožna klesá do údolí, čímž se poloha hradu ukázala být značně nevhodnou. Jižní část hradu byla chráněna valem a příkopem. Hrad se skládal ze dvou dílů. Vstup do lichoběžného předhradí se nacházel v hranolové branské věži. Ta se nacházela před obvodovou hradbou nad šíjovým příkopem na východní straně hradního areálu. V předhradí stály hospodářské budovy a cisterna. Pětiúhelníkové jádro bylo od předhradí odděleno dalším šíjový příkopem a na nádvoří stála obytná věž.

Černvír

↑ na začátek stránky

Hrad Černvír stával na kopci v obci Černvír, jižně od kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Čertova ruka

↑ na začátek stránky

Hrad Čertova ruka stával v pískovcových skalách Hruboskalského skalního města nedaleko Sedmihorek, dnes okres Semily. Jednalo se o malý dřevěný hrad v severní části skalního útvaru, tzv. Šourkovy věže. Zachovala se pouze cisterna vysekaná do skály, dále zbytky přístupové cesty, záseky po schodištích a vysekané otvory pro ukotvení trámů.

Čertův hrádek (Blansko)

↑ na začátek stránky

Čertův hrádek je zřícenina hradu ležícího nad údolím s řekou Svitavou u Blanska v katastru obce Olomučany. Jeho historické jméno je Olomučany.

Čertův hrádek (Prostějov)

↑ na začátek stránky

Čertův hrádek je zřícenina hradu u osady Okluky na okrese Prostějov.

Červenice

↑ na začátek stránky

Hrad Červenice stával v lesích mezi obcemi Vrtěšice a Vilémov u Golčova Jeníkova. Do dnešních dnů se zachovalo pouze tvrziště. Z hradu se dodnes zachovalo pouze tvrziště. Za čelním valem a příkopem se nacházelo předhradí. Jádro vlastního hradu bylo obehnáno příkopem. Před příkop postaven val, který byl v čele zdvojen. Uvnitř jádra se nepodařilo najít jakoukoliv zástavbu, ovšem západní část je poškozena lomem. V přední části jádra pravděpodobně stával věž, v zadní jsou viditelné stopy po zahloubeném objektu.

Český Šternberk

↑ na začátek stránky

Správa hradu Český Šternberk, 257 27 Český Šternberk Tel. 317 855 101 nebo 317 855 166, e-mail: info@hradceskysternberk.cz

Raně gotický hrad byl založen před polovinou 13. století. Potomci zakladatele hradu se pak nazývali páni ze Šternberka. Rod se později rozděloval a z jedné rodové větve pochází i současný majitel hradu, pan Zdeněk Sternberg. Roku 1467 dobyli Český Šternberk vojáci krále Jiřího z Poděbrad. Později byl rozbořený hrad pánům ze Šternberka vrácen a ti ho při náročné obnově rozšířili a zabezpečili mohutným opevněním. Poslední velké úpravy probíhaly v druhé polovině 17. století a dále po roce 1712. V průběhu těchto přestaveb téměř zmizela původní členitá silueta hradu. Při prohlídce se prochází barokními interiéry s dobovým zařízením značné umělecké hodnoty, doplněným mladším nábytkem z 19. století. V několika sálech je krásná barokní štuková výzdoba (např. v Rytířském sále na dolním snímku). Jiné místnosti jsou věnovány významným představitelům rodu Šternberků. Ze sbírek vyniká početná sbírka grafických listů ze 17. století, vystaveny jsou i historické zbraně a lovecké trofeje.

Červený Újezd

↑ na začátek stránky

Hrad Červený Újezd je historizující novostavba hradu postavená ve stylu rytířské tvrze a usedlosti v letech 2001–2002 ve vesnici Červený Újezd v okrese Praha-západ, nedaleko Unhošti. Mísí se zde různé slohy, gotika (okna, pavlače), renesance (malované stropy, sgrafita) a repliky s dobovými originály (mezi vystavenými exponáty převažují originály, v krčmě a saloncích repliky).

Dalečín

↑ na začátek stránky

Dalečín je zřícenina hradu stojící uprostřed obce Dalečín. Byl postaven na skalnatém výběžku chráněn ze tří stran řekou Svratkou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Dnes jsou zbytky hradu upraveny jako park. Zachovala se mohutná část zdiva se střílnami a okny obytných místností, vybavených ve výklencích sedátky. Na zdi lze rozeznat 3 podlaží.

Dalečín (Čachtice)

↑ na začátek stránky

Dědice

↑ na začátek stránky

Dědice je zřícenina hradu, která leží v okrese Vyškov. Zbytky hradu byly použity kolem roku 1770 na výstavbu nové osady Hamiltony. Z hradu se tak do dnešní doby zachovaly pouze pozůstatky v podobě velkého valu a zbytků zdiva v okolí.

Děvičky

↑ na začátek stránky

Děvičky (též Dívčí hrady nebo Maidenburg) jsou zřícenina gotického hradu tvořící dominantu severního okraje hřebene masívu Děvín, nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů na jižní Moravě. Nachází se na vápencové skále vypínající se do nadmořské výšky 428 m n. m. Zachovány jsou obvodové zdi a renesanční bašta se střílnami. Romantická stavba se nachází v chráněné krajinné oblasti Pálava a je v oblasti dominantní stavbou. Přístup je po červené turistické značce od železniční zastávky v obci Popice, nebo po zelené a červené značce od parkoviště aut v obci Pavlov, v obou případech je trasa dlouhá přes 7 km.

Děvín

↑ na začátek stránky

Dívčí hrad

↑ na začátek stránky

Dívčí kámen

↑ na začátek stránky

Dívčí kámen byl impozantní rožmberský hrad, který stával na skalnatém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy. Zůstala z něj rozsáhlá zřícenina, zaujímající nejjihovýchodnější výběžek katastru městyse Křemže mezi levými břehy obou toků. Současně se jedná i o stejnojmenný název přírodní rezervace, která se kolem zříceniny hradu rozkládá. Ostroh, na kterém hrad stojí, je také pravěkou archeologickou lokalitou - sídliště a hradiště.

Dobronice

↑ na začátek stránky

Dobronice je hradní zřícenina, která se nachází na okraji vesnice Dobronice u Bechyně asi 7 kilometrů od Bechyně v okrese Tábor. Vypíná se nad řekou Lužnice. V sezoně je přístupná zachovalá hradní věž a v areálu hradu se konají různé atrakce pro turisty. Hrad stavebně vznikal v několika etapách. Původní hrad, který pravděpodobně vznikl přestavbou dřívější dřevěné nebo dřevěnokamenné tvrze, byl menší, tvořený panským palácem v zadní, nejchráněnější části a dvěma křídly po obou stranách ostrožny. Čelo pak uzavírala zeď a okrouhlý bergfrit. Od hospodářského předhradí oddělovaly hrad dva příkopy. V další stavební etapě byl postaven další palác, ze kterého se do dnešních dnů zachovala klenutá síň vedle věže a klenuté sklepení pod touto síní. Na přelomu 15. a 16. století pak byly prostory hradu rozšířeny vybudováním tzv. nového zámku nebo nového paláce na skále mezi dvěma příkopy. Tento nový čelní palác měl průjezdnou komoru, která propojovala mosty přes oba příkopy. Byl podsklepen a navíc v něm byla zbudována tzv. roubená komora, určená pro pobyt žen.

Dolánky u Turnova

↑ na začátek stránky

Hrad Dolánky stával nad silnicí z Turnova do Malé Skály nedaleko obce Dolánky u Turnova. Pravděpodobně se jednalo o dvoudílný hrad vymezený trojicí příkopů. V jádru byla nalezena zemnice s pecí. Jižní část ostrožny byla poškozena při stavbě železnice a silnice, takže došlo i k poškození hradu.

Doubravská hora

↑ na začátek stránky

Doubravská hora neboli Doubravka je osamělý znělcový vrch v Českém středohoří na okraji města Teplice, na jehož vrcholu stával opevněný hrad. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Doubravice nad Svitavou

↑ na začátek stránky

Hrad Doubravice nad Svitavou se nachází cca 500 metrů východně od obce Doubravice nad Svitavou. V dnešní době je místo hradu volně přístupné po červené turistické značce z Doubravice nad Svitavou. Hrad je zcela zarostlý porostem bez větších znaků.

Drábské světničky

↑ na začátek stránky

Drábské světničky jsou zřícenina skalního hradu, nacházející se v katastrálním území Olšina v okrese Mladá Boleslav asi 4 km na severovýchod od Mnichova Hradiště v chráněné krajinné oblasti Českého ráje. Tato samostatná pevnost byla vybudována na severozápadním okraji náhorní planiny zvané Hrada v oblasti Příhrazských skal. Zřícenina ční ve výši 86 – 141 metrů nad tokem řeky Jizery. Jedná se o pevnostní soustavu světniček, které jsou vyhloubeny v pískovcové skále. Místo bylo osídleno již ve 13. století, původní hrad však zanikl. Vznik dochovaného hradu se datuje do první čtvrtiny 15. století. Hrad až do bitvy u Lipan obývali husité.

Drahotuše

↑ na začátek stránky

Hrad Drahotuše je zřícenina středověkého hradu ležící nad vesnicí Podhoří, místní částí města Lipník nad Bečvou. Samotný hrad se nachází na území vojenského újezdu Libavá v okrese Olomouc. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Drachenburg

↑ na začátek stránky

Hrad Drachenburg stával na skále u samoty Drakov nedaleko obce Heřmanovice. Hrad byl vystavěn na protáhlém skalisku o rozměrech 23 x 9 metrů. Přístup byl možný po šíji ze severu. Kromě skály chránil hrad také příkop široký 10-12 metrů s valem. Většina hradu byla pravděpodobně dřevěná, ale k výstavbě se použil i kámen, o čemž svědčí drobné zbytky zdiva na severní a jižní straně skály. Bližší podobu hradu by mohl přinést případný archeologický průzkum. Mezi skálou a řekou jsou patrné zbytky zaniklé středověké komunikace.

Dražice

↑ na začátek stránky

Dršťka

↑ na začátek stránky

Dub

↑ na začátek stránky

Dub, též Tassenberk, je zřícenina hradu ležící 1,5 km jihozápadně od Tasova v okrese Žďár n. Sázavou. Hrad měl pětibokou dispozici, jeho největší délka činila 55 a šířka 30 metrů.

Dubá

↑ na začátek stránky

Hrad Dubá stával v severní části obce Dubá směrem na Českou Lípu. Dnes z něj nic nezůstalo a místo kde stál je zastavěno rodinnými domky. Areál hradu, který snad stál na okraji plošiny severně nad městem je nyní zastavěn.

Dubno

↑ na začátek stránky

Hrad Dubno stával v obci Dolní Dubňany, západně od Moravského Krumlova.

Džbán

↑ na začátek stránky

Džbán je zřícenina hradu v oblasti přírodního parku Džbán mezi vesnicemi Kounov, Mutějovice, Lhota pod Džbánem v okrese Rakovník. Z okolních vesnic vedou do blízkosti zříceniny turistické značené cesty, zřícenina je volně přístupná.

Edelštejn

↑ na začátek stránky

Edelštejn byl slezský hrad, dnes zřícenina. Zříceniny hradu Edelštejna leží v okrese Jeseník poblíž města Zlaté Hory. Jedná se o jeden z největších slezských hradů, ze kterého však zůstaly do dnešního dne jen malé zbytky zdiva. Podle plánu hradu zakresleného v roce 1936 Herbertem Weineltem byly rozměry hradu 120 x 65 metrů a navíc byl obklopen kruhovými příkopy.

Lestkov

↑ na začátek stránky

Lestkov je zřícenina hradu, ležící na jednom z trojice vrchů nad vesnicí Lestkov - částí Klášterce nad Ohří cca 240 m nad hladinou řeky.

Engelsberk

↑ na začátek stránky

Engelsberk, zvaný též jako Sehrad či Sehradice nebo Tetov, je zřícenina hradu, která leží 3 km severozápadně od vsi Sehradice v okrese Zlín. Je položen na jednom z jižních výběžků Vizovických vrchů zvaném Vala ve výšce 551 m n. m. v katastru obce Horní Lhota. Z hradu dnes zbylo jen malé množství nadpovrchového zdiva. Zřícenina hradu je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Falkenstein

↑ na začátek stránky

Frankštát

↑ na začátek stránky

Hrad Frankštát stával na kopci u obce Třemešek. Místo hradu dnes připomíná pouze plošina, kde stával. Přístupová cesta vedla od obce Třemešek.

Frejštejn

↑ na začátek stránky

Frejštejn je zřícenina hradu u Podhradí nad Dyjí na pravé straně řeky Dyje při jejím soutoku s Křeslickým potokem. Jeho počátky sahají do 13. století, od 15. století je pustý. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Frejštejn se nachází v těsné blízkosti Podhradí nad Dyjí na jeho jižní straně. Po levé straně hradu se nachází řeka Dyje, na severu od něj je přírodní památka Podhradské skály. Zřícenina je poměrně malá. Z původního hradu je zachována část severní zdi a hradeb, malého paláce, vrat i kaple. Dobře zachovaná je bašta na jihozápadní straně hradu. Ze zmíněné přestavby v 16. století se dochovala věž se střílnami.

Freudenštejn

↑ na začátek stránky

Freudenštejn (též Friedenstein, Starý Fürstenwald, Pustý hrádek či Karlovický hrádek) byl slezský hrad, ležící v katastru města Vrbno pod Pradědem, zhruba 2 km jihozápadně od Karlovic. Dnes je z tohoto hradu zřícenina.

Frýdberk

↑ na začátek stránky

Frýdberk byl slezský hrad, ležící ve městě Frýdberk - nyní Žulová. Hrad se též někdy nazývá Žulová. Z hradu zbyl pouze bergfrit, který byl využit jako věž kostela.

Frýdlant

↑ na začátek stránky

Frýdlant je státní hrad a zámek nad městem Frýdlant v severních Čechách. Tento komplex skládající se ze středověkého hradu a renesančního zámku stojící na mohutné čedičové skále nad řekou Smědá v Jizerských horách patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v Česku.

Frýdštejn

↑ na začátek stránky

Frýdštejn je zřícenina hradu ležící v obci Frýdštejn u Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou. Dominantou hradu je zachovalá velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Věž měří na výšku 15 metrů, v průměru 9 metrů, a má 2 metry tlusté zdivo.

Frymburk

↑ na začátek stránky

Frymburk je zřícenina hradu ze 13. století v katastru obce Nový Hrádek. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Fulštejn

↑ na začátek stránky

Fulštejn je rozsáhlá zřícenina hradu ležící v okrese Bruntál na katastru obce Bohušov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Funkštejn

↑ na začátek stránky

Blíže neznámý hrad Funkštejn pravděpodobně stával v okolí Klášterce nad Ohří. Přesná lokace hradu není známá. Dosud se podařilo zjistit, že stával v okolí Klášterce nad Ohří, čemuž nahrává fakt, že v 16. století je zde doložen les Finkenštejn. Na jihovýchod od Měděnce v dnes již neexistující obci Venkov (zanikla roku 1974) stával nad rybníkem blíže neznámý opevněný objekt. Ještě ve druhé polovině 19. století se o pozůstatcích zmiňuje F. Bernau. Je možné, že se jednalo o hrad Funkštejn, protože obec nikdy netvořila samostatný statek a nacházela se téměř uprostřed bývalého funkštejnského statku. Existuje ovšem také méně pravděpodobná hypotéza, že se jedná o dosud přesně nelokalizovanou tvrz Měděnec, která ale s největší pravděpodobností stávala přímo v obci Měděnec.

Fürstenwalde

↑ na začátek stránky

Fürstenwalde byl slezský hrad, ležící na Zámeckém vrchu u Vrbna pod Pradědem. Dnes je z tohoto hradu zřícenina. Zřícenina hradu se nachází na samém temeni Zámeckého vrchu ve výšce 854 metrů nad mořem. Na nejvyšším bodě se předpokládá mohutná věž, která mohla být pro své rozměry i z části obytná. Měla tvar nepravidelného čtyřúhelníku s ostrou hranou ve směru příchodu a nejméně tři podlaží. V jádru hradu obehnaném hradbou stál ještě na druhé straně dvora dvouprostorový palác. Cesta do hradu vedla od západu a procházela dvěma branami. Na východě se nacházela další brána. Hrad měl celkem tři nádvoří. Na severním konci hradu stála zřejmě strážní věž a na plošině před ní je patrné nedostavěné opevnění s nedokončeným hloubením příkopu. Na hradu není patrná žádná stopa po studni, cisterně či pramenu. Ještě k roku1833 se na hradě uvádí zachované vysoké zdi. Dnes viditelné poměrně malé zbytky zdiva paláce, věže a hradby u věže. Vše zděno na maltu. Dále patrné terénní úpravy a destrukční kužele.

Grabštejn

↑ na začátek stránky

Grabštejn je původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na výstavný renesanční zámek. Grabštejn leží v Čechách, při údolí Lužické Nisy, nad vesnicí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou. Zámek je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem.

Gutštejn

↑ na začátek stránky

Hrad vznikl někdy kolem počátku 14. století, jeho jméno se však v historických zprávách objevuje až roku 1319, kdy tepelský opat Vyšemír pronajal Jetřichovi z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1422 dobylo hrad husitské vojsko vedené Janem Žižkou. Již v 15. století však zůstával nevelký hrad stranou pozornosti jeho majitelů a když se později střediskem panství staly nedaleké Bezdružice, byl zcela opuštěn

Hamrštejn

↑ na začátek stránky

Hamrštejn je zřícenina hradu postaveného na skalním hřebenu Ovčí hory zvaném Zámecký kopec, nad meandrem Lužické Nisy v katastrálním území liberecké čtvrti Machnín. Kolem hradu se rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace. Hrad byl ze tří stran obklopen strmými svahy a obehnán dodnes částečně zachovalou zdí. Na obou koncích oválného opevněného prostoru o délce 67 a šířce 26 metrů se tyčily válcové věže. Větší z nich bývala na severovýchodní straně hradu, její průměr byl asi 10,5 metru při šířce zdí mezi 1,5 a 2 metry. Sloužila jako věž obytná. Poslední nadzemní zbytek této věže o výšce asi 5 metrů je značně podkotlán a během několika let se sesune na nádvoří. Menší věž pak pravděpodobně plnila funkci hlásky a pozorovatelny. Je poměrně dobře zachovalá a přístupná po schůdcích ve skále. Na plošině uvnitř opevněné části nebyly nalezeny žádné zbytky kamenných budov, předpokládá se tedy, že případné stavby (např. hradní palác) zde byly dřevěné. Přístupová brána do hradu se spolu s částí zdi zřítila až roku 1882.

Hartenštejn

↑ na začátek stránky

Hartenštejn leží jihovýchodně od Karlových Varů, na kopci u Bochova. Hrad vznikl někdy kolem poloviny 15. století, první zmínka o hradu je z roku z roku 1473. Z této listiny vyplývá, že majiteli (a tedy velmi pravděpodobně i zakladateli) byli páni z Plavna. Dispozice hradu nasvědčuje, že byl vybudován jako opěrný bod a to při využití všech tehdejších vojenských novinek. Bateriové věže a klíčové střílny poskytovaly při tehdejší úrovni vojenství dobré podmínky k obraně. Praxe však tuto skutečnost neověřila, protože hrad nebyl nikdy dobýván. V posledních desetiletích 16. století již nebyl majitelům z vojenského hlediska nijak užitečný a od 17. století ani nebyl obýván. Po jistou dobu ještě oddolával působení času, ale potom se postupně proměnil ve zříceninu. Přesto dodnes vypovídá o úrovni obranné vojenské techniky na samém konci středověku.

Hasištejn

↑ na začátek stránky

Hrad Hasištejn leží na české straně Krušných hor na Kadaňsku u královského města Kadaň nad obcí Místo v nadmořské výšce 627 metrů. Je jedním z nejstarších hradů severozápadních Čech, též rodištěm a sídlem významného aristokrata a humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Zachovala se velká věž, která slouží jako rozhledna, dále zbytky dvou paláců a část hradeb. Vrch je zčásti zarostlý. Přístup je nejblíže z obce Místo zhruba 1 km vzdálené. Pro cestující vlakem je nejlépe vystoupit na nádraží Prunéřov a 5 km dojít pěšky. Od motorestu Ušák sem vede modrá značka, z obce Místo žlutá. Vesnice Místo, které hrad patří, zde pořádá každoročně řadu společenských akcí (např. Fesťáček) pro veřejnost a plánuje zpřístupnit bývalou konírnu, kde chce vybudovat stálou výstavku.

Hazmburk

↑ na začátek stránky

Hazmburk je zdaleka viditelná zřícenina gotického hradu u vsi Klapý, 3,5 km severozápadně od města Libochovice. Vrch, na kterém zřícenina stojí, je přírodní památkou a někdy se označuje jako Klapý. Zřícenina gotického hradu je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Hauenštejn

↑ na začátek stránky

Hauenštejn je hrad a zámek z druhé poloviny 13. století ležící v osadě Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří v Krušných horách v okrese Karlovy Vary.

Hausberk

↑ na začátek stránky

Hrad Hausberk stával mezi vesnicemi Želnava a Pernek na kopci Hradiště, který přísluší ke katastrálnímu území Maňávka u Českého Krumlova.

Hausberk (okres Chomutov)

↑ na začátek stránky

Helfenburk u Bavorova

↑ na začátek stránky

Helfenburk je zřícenina hradu asi 5,5 km zsz. od Bavorova v okrese Strakonice. Nachází se v katastru obce Krajníčko, na skalnatém vrchu Malošín. Mezi vesnicemi Koječín a Štětín po asfaltové cestě vede cesta až na hrad. Hrad chátral až do 30. let 20. století. Tehdy se dostal do rukou volyňských turistů, kteří se postarali o opravu a zpřístupnění hradu. Nyní je hrad ve vlastnictví města Bavorov. Ve 20. století byly jeho hradby a budovy částečně obnoveny. V roce 1977 byla jižní strážní věž upravena na rozhlednu – z vysoké válcové věže je pěkný výhled do okolí.

Helfenburk

↑ na začátek stránky

Hrad Helfenburk, tel. 608 534 185

Zdaleka viditelný hrad založili roku 1355 Rožmberkové, kteří jeho hradby posilovali ještě v 2. polovině 15. století. Koncem 16. století však hrad opustili a v průběhu dalších století se změnil na zříceninu. Ve dvacátém století byly jeho hradby a budovy částečně obnoveny. Z vysoké válcové věže je pěkný výhled do okolí a zajímavý je rovněž pohled dolů na fortifikační systém hradu.

Helfenburk u Úštěka

↑ na začátek stránky

Městský úřad Úštěk, Mírové nám. 83, 411 45 Úštěk Tel. 416 795 609

Bývá někdy také nazýván Hrádek a nachází se jihovýchodně od Úštěku, asi v polovině cesty mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Hrad se řadí mezi největší v severních Čechách a také má dost bohatou historii. Vznikl nejspíše po polovině 14. století, roku 1375 je již písemně zmiňován v souvislosti s prodejem hradu pražskému arcibiskupství. Tehdejší představitel církve v Čechách, vzdělaný Jan Očko z Vlašimi brzy přestavěl celý hrad a opatřil jej pevnými hradbami. K dalšímu rozšíření hradu přistoupil nedlouho poté nejvýznamnější majitel Helfenburku, arcibiskup Jan z Jenštejna. Ten sem zajížděl často, možná tu hledal odpočinek od svých častých sporů s králem Václavem IV. o postavení církevní správy v českém království. Za Jana z Jenštejna (zemřel roku 1400 v Římě) byla podoba hradu, tak jak je patrná dodnes, v podstatě dokončena. O pevnosti hradu svědčí například to, že sem byly na počátku husitské revoluce převezeny ze Svatovítského chrámu mnohé cenné předměty včetně kříže z ryzího zlata. Hrad pak vystřídal řadu držitelů. Jedním z nich byl Zdeněk ze Šternberka, jehož hrady (včetně Helfenburka) nechal na jaře 1467 oblehnout král Jiří z Poděbrad. Po třech měsících se posádka v hradě vzdala královskému vojsku a Poděbradovým úředníkům, ale slavné období pevnosti ještě nekončilo. To se přiblížilo spíše až v následujícím století, kdy na něm sídlili majitelé spíše výjimečně, a nastalo na počátku třicetileté války, kdy byl již vojensky nechráněný hrad snadnou kořistí císařských oddílů. Válka přinášela kdysi mocnému hradu další pohromy a roku 1679 jej při své návštěvě popisuje jezuitský učenec Bohuslav Balbín jako "hrad pustý .... který sebe sama sutinami svými pohřbívá". V dalších staletích však proběhlo několik pokusů o obnovu hradu nebo alespoň jeho části, nejvýznamnější z nich začal v historicky nedávné době, roku 1967.

Helfštýn

↑ na začátek stránky

Správa hradu Helfštýn, 751 31 Týn nad Bečvou Tel. 581 797 093, e-mail: derych@prerov.cz http://www.helfstyn.cz/

Původně nevelký hrádek bez věží založil po roce 1306 loupeživý rytíř Friduš z Linavy. Již po několika letech mu král Jan Lucemburský hrádek odebral. Páni z Kravař a ze Sovince do konce století Helfštýn podstatně rozšířili. Dalšími přístavbami a především mohutným opevněním opatřil hrad Vilém z Pernštejna a jeho syn Jan. O účinnosti obranného zabezpečení se při marném obléhání přesvědčili roku 1468 Uhři a v době třicetileté války Švédové. Na konci 18. století byl Helfštýn opuštěn, ale již od poloviny 19. století se projevují tendence k jeho záchraně. Z kulturních akcí, pořádaných každoročně na hradě, získalo mezinárodní věhlas setkání uměleckých kovářů. Mnohá jejich díla jsou na hradě trvale vystavena.

Himlštejn

↑ na začátek stránky

Hlavačov (Choceň)

↑ na začátek stránky

Hlavačov je jméno zaniklé tvrze nebo hradu, která se nacházela asi 2,3 km SZ od náměstí v Chocni. Název Hlavačov je relativně novodobý a vznikl podle příjmení novověkých majitelů pozemků. Původní název hradu není znám. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Dodnes se dochovaly pouze terénní nerovnosti, které jsou však na první pohled patrné. Jedná se o asi 6 m hluboký hradní příkop a val. Uprostřed je pahorek na místě bývalého hradu, kde je i prohlubeň na místě věže. Areál je dnes zcela zalesněn.

Hlavačov (Rakovník)

↑ na začátek stránky Hlavačov byl královský hrad, zřejmě přechodného typu, který se nacházel nedaleko města Rakovník, na katastru obce Lužná. Hrad zanikl pravděpodobně již v druhé polovině 13. století. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Hlodný

↑ na začátek stránky

Hrad Hlodný stával na kopci severovýchodně od Skuhrova nad Bělou. Hrad stával na jihovýchodním konci ostrohu, na jihu vymezeném strží a na západě údolím řeky Bělé. Ze severu jej chránil asi 15 metrů široký příkop, který se stáčel k jihozápadu, a také val. Na severozápadě valu vedl pravděpodobně most přes příkop, vedoucí do jednodílného hradu. Podobu severní části hradeb není bez archeologického průzkumu možno rekonstruovat. Nachází se zde pahorek, jenž bývá interpretován jako zbytek po bergfritu, případně jako přirozená bariéra - skalní val (podobný se nachází např. na Koberštejně. Jedinou budovou hradu byl obdélný palác, stojící na jihozápadě, mezi nimž a věží se nacházelo nádvoříčko.

Hluboký

↑ na začátek stránky

Hluboký je zřícenina hradu v údolí řeky Bystřice, severně od Hluboček. Zbytky zdiva lze najít v místní části Hrubá Voda na levém břehu řeky ve svahu nad hotelem (bývalým sanatoriem). V minulosti měl důležitou úlohu, střežit cestu z Olomouce do Opavy. Dnes k hradu nevede žádná turistická značka. Lze se k němu však dostat po několika cestičkách. Zřejmě nejkratší je od železniční zastávky v Hrubé Vodě po silnici kolem hotelu Akademie, poté za parkovištěm odbočit vpravo na lesní cestu kolem chatek a prudkým stoupáním nahoru. Na místě se nachází malá informační tabulka.

Hluky

↑ na začátek stránky

Hrad Hluky stál nedaleko obce Deštné v Orlických horách. Hrad stával na ostrohu nad soutokem Hluckého potoka s Bažinským potokem na východ od Kounova. Na jihu se nacházelo předhradí, kde měly stát dvě budovy a hranolová branská věž. Jádro od předhradí odděloval 8 m široký příkop, jenž byl na západě zakončen hrázkou (nejspíš pozůstatek hradby). V jádru hradu se nachází skalní homole, většinou interpretovaná jako místo po věži. Na severu se za pahorkem nacházel malý dvorek o rozměrech přibližně 10 x 10 m, kde snad stál palác.

Holštejn

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Holštejn se nachází jižně od stejnojmenné obce v okrese Blansko. Pod hradem se rozprostírá Holštejnské údolí, kterým protéká potok Bílá voda vtékající po hradem do propadání Nová Rasovna.

Holoubek

↑ na začátek stránky

Holoubek je zřícenina hradu, která leží v okrese Třebíč asi 1 km severně od Chroustova.

Homberk

↑ na začátek stránky

Hrad Homberk stával na Vísecké skále u obce Příkosice. Jednalo se o rodový hrad západočeských pánů z Homberka. Hrad byl vystavěn na buližníkové Vísecké skále. V severovýchodní části skály stála obytná hranolová věž o rozměrech asi 10 x 12 m. Nedaleko se nachází čtvercová plošina, snad původně nádvoří. Při průzkumu v roce 1894 byla objevena mohutná žárová vrstva, což by ukazovalo na vypálení hradu při obléhání v roce 1407. Při pozdějším výzkumech, které prováděli M. Novobilský a P. Rožmberský, se objevila hypotéza o předsunutém opevnění na jihozápadě, které bylo od hradu odděleno příkopem a skalní bariérou. V předsunutém opevnění se pravděpodobně nacházela dřevěná věž. Studnu a hospodářské zázemí, které jsou zmiňovány ve starší odborné literatuře, se nepodařilo spolehlivě identifikovat.

Horákov

↑ na začátek stránky

Hrad Horákov (nazývaný též Horákovský hrad) je zaniklý hrad, jehož pozůstatky se nacházejí na ostrožně nad Mariánským údolím. Parcela se zbytkem hradu patří do katastrálního území Horákov, náležejícímu k obci Mokrá-Horákov. První dochovaná zpráva o Horákovském hradě pochází z roku 1464, kdy jej vlastnil Václav Herynk ze Sloupna. Avšak pravděpodobně již v 16. století se hrad stal opuštěný a zpustl. V současné době se zde nachází terénní prohlubně s kameny ze zemních struktur hradu, zbytek kamenné cisterny na vodu, pozůstatky jižní zdi a torzo malé části zdiva. Jihovýchodně od hradu se nachází dochovaný příkop přetínající úzkou šíji ostrožny. Ten vznikl vylámáním části slepencových hornin pravděpodobně při výstavbě hradu. Na protějším kopci, který od Horákovského hradu odděluje potok Říčka, se rozprostírá staré hradiště Staré Zámky. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Hoštejn

↑ na začátek stránky

Hoštejn je hradní zřícenina ležící nad stejnojmennou obcí Hoštejn v okrese Šumperk 7 km západně od Zábřeha. Z původně gotického hradu zůstaly jen sotva patrné zbytky. Na východní straně ostrohu je zachovaná soustava příkopů a valů. V nejzápadnějším cípu oválného hradiště jediný nadzemní zbytek zdi paláce, pod ním patrný sklep a část zasypaného schodiště. Zkázu zříceniny dovršila výstavba železniční trati Olomouc–Praha v roce 1845, kdy byly pozůstatky rozebrány a použity na stavbu železničního svršku.

Houska

↑ na začátek stránky

Správa hradu Houska, 277 36 Lobeč Tel. 728 351 101, 487 876 195.

Původní gotický hrad byl vystavěn na královském území ve 13. století. Zakladatelem mohl být Přemysl Otakar II. (nebo jeho otec král Václav I.), ale poprvé je Houska písemně zmiňována až roku 1316 v držení Hynka z Dubé. Hrad se nalézá jižně od České Lípy, v nádherné krajině mezi hrady Kokořínem a Bezdězem. Stojí na hranolovitém sloupci pískovce, jehož stěny spadají na třech stranách takřka svisle dolů a byly pro sídlo znamenitou obranou. Poprvé byla Houska přestavována na konci 16. století na renesanční zámek, roku 1658 přišla o čtverhrannou věž a při poslední přestavbě roku 1823 byly sníženy střechy. Na hradě se vystřídalo mnoho rodů, například Berkové z Dubé, Smiřičtí ze Smiřic, rod Hrzáňů z Harasova, hrabata ze Spauru nebo rod Kouniců. Nejzajímavějšími interiéry na Housce jsou kaple a tzv. zelená komnata. Oba prostory si zachovaly gotický ráz a jsou vyzdobeny nástěnnými malbami. Strop zelené komnaty má gotickou žebrovou klenbu, na stěnách jsou malby z doby kolem roku 1520. Kaple byla kolem roku 1330 ozdobena freskami, které byly objeveny o šest století později v průběhu rekonstrukce hradu. Dále je zde např. lovecký salón (daňčí trofeje), rytířský sál, nově zrekonstruovaná jídelna a taneční sál. Hrad je zpřístupněn veřejnosti teprve od roku 1999.

Renesančně přestavěný raně gotický hrad Houska leží ve východní části Kokořínských lesů, 47 km severně od Prahy, v katastrálním území Houska obce Blatce. Houska dodnes patří k nejlépe dochovaným hradům Přemysla Otakara II. a je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Hrad Buchlov

↑ na začátek stránky

Státní hrad Buchlov, 687 08 Buchlovice Tel. 572 595 161.

Významný královský hrad vznikl na skalnatém hřebeni výhledového kopce v oblasti Chřibů kolem poloviny 13. století, roku 1300 se již uvádí Protiva z Buchlova (asi purkrabí). Nejstarší částí hradu je hranolová útočištná věž se silnými zdmi, dobře viditelná uprostřed leteckého snímku. Na ní navazoval obytný palác, propojený na opačné straně s další hranolovou věží. Poslední rozšíření hradu provedl Jan Ždánský ze Zástřizl při renesanční přestavbě v letech 1540 - 1558. V 17. století se ještě hradu dotkly barokní úpravy. Od počátku 19. století do konce druhé světové války vlastnili Buchlov členové rodu Berchtoldů, kteří udržovali hrad v dobrém stavu. Nevlastní bratři, osvícenci Leopold a Bedřich Berchtoldové navíc část hradu proměnili v muzeum, přístupné již v polovině 19. století veřejnosti. Hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století. Velikostí vyniká Rytířský sál, centrální prostor pozdně gotického paláce. Kromě obytných pokojů a dalších místností, rozsáhlých přírodovědných sbírek a bohaté knihovny, si lze prohlédnout hrobku majitelů hradu v nedaleké kapli sv. Barbory.

Hrad Grabštejn

↑ na začátek stránky

Státní hrad Grabštejn, 463 34 Hrádek nad Nisou Tel. 482 724 301, e-mail: grabstejn@volny.cz

Nejstarší část hradu pochází ze 13. století. Za jeho zakladatele bývá považován rod pánů z Donína, kteří na hradě vládli (s přestávkami zaviněnými válkami) až do roku 1562. Grabštejn byl v husitských dobách a období po nich asi čtyřikrát dobyt, ale vždy byl novým pánem hradu obnoven a nezřídka využíván jako základna k ozbrojeným výpadům do svého okolí, především pak do Lužice k tamním bohatým městům. Císařský rada Jiří Mehl ze Střelic v druhé polovině 16. století změnil Grabštejn na renesanční zámek, jehož opevnění však zůstalo zachováno až do období po konci třicetileté války. Tehdy by mu však již příliš nepomohlo a to ani v případě, že by na hradě nepůsobili škody Švédové, kteří odtud také drancovali celé okolí. V roce 1782 upravili Gallasové část zámku a především jeho interiéry. Dalších upravy na Grabštejně proběhly při částečné klasicistní úpravě roku 1818 a po požáru roku 1843. Po druhé světové válce byl Grabštejn konfiskován a až do roku 1989 v "péči" armády pustl. Veřejnosti jsou zpřístupněny prostory starého zámku (hradu) včetně unikátní renesanční kaple sv. Barbory (na spodním snímku) a válcové věže s vyhlídkou. Součásti areálu je též tzv. dolní či nový zámek, který je zatím veřejnosti nepřístupný.

Hrad Landštejn

↑ na začátek stránky

Státní hrad Landštejn, 378 81 Slavonice Tel. 384 498 580

Výstavba hradu byla zahájena asi na počátku 13. století. Ovládnutím rakouských zemí Přemyslem Otakarem II. se hrad dostává pod vládu českého panovníka a předních jihočeských velmožů - Vítkovců. Nejvýznamnějším středověkým majitelem hradu byl Vilém z Landštejna, rádce králů Jana Lucemburského i Karla IV. V 15. a 16. století, za vlády Krajířů z Krajku, dochází k největším stavebním úpravám hradu v plně renesančním duchu, ale po roce 1579 se majitelé často střídají a hrad ztrácí na významu.

Hrad Loket

↑ na začátek stránky

Hrad Loket, Zámecká 67, 357 33 Loket Tel. 352 684 104

V nevelké vzdálenosti od proslulých západočeských lázeňských míst leží starobylé město Loket, jemuž dominuje mohutná stavba středověké hradní pevnosti, založené někdy ve 12. století. V roce 1434 zastavil hrad a město císař Zikmund Šlikům, za nichž došlo na hradě k nákladným úpravám. Po rozvoji města nastává v 17. století dlouhé období stagnace, jehož pozvolný konec se projevil výstavbou honosné raně barokní radnice a velkorysou úpravou církevních staveb. Zato hrad ztratil mnoho ze svého významu. Byl využíván převážně jen jako velké skladiště a po roce 1822 se stal i vězením. Po rozsáhlé rekonstrukci je dnes hrad přístupný návštěvníkům, jeho část slouží jako muzeum (se stálou výstavou porcelánu) a je využíván pro další kulturní účely. Příjemným dojmem působí centrum města.

Hrad Pernštejn

↑ na začátek stránky

Státní hrad Pernštejn, 592 62 Nedvědice Tel. 566 566 101, e-mail: pernstein@bpnet.cz

Pernštejn, skrytý v lesích východního okraje Českomoravské vrchoviny, patří k nejvýznamnějším a nejkrásnějším moravským hradům. Od poloviny 13. století byl sídlem rodu pánů z Pernštejna, který dlouhá staletí hrál důležitou roli v politickém dění českého království. Gotický hrad byl až do poloviny 16. století několikrát přebudován a především rozšiřován. Původní dispozice se tak ztrácí v pozdějších přístavbách, které působí velmi malebným a zároveň monumentálním dojmem. Tato pozdně gotická a raně renesanční podoba hradu nebyla dotčena pozdějšími přestavbami a je ojedinělým dokladem organických přeměn středověké pevnosti na luxusnější renesanční reprezentativní sídlo, neztrácející nic na obranyschopnosti. Na průvodcovské trase si návštěvníci prohlédnou obdivuhodnou architekturu jednotlivých hradních částí a v interiérech, značně rozdílných vybavením i výzdobou, sledují vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantismus poloviny 19. století.

Hrad Točník

↑ na začátek stránky

Státní hrad Točník, 267 53 Točník, Tel. 311 533 202

První zpráva o Točníku pochází z roku 1398. Jedná se o architektonicky vyspělou stavbu, na které její zakladatel, král Václav IV, rád pobýval. Po renesančních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, byl hrad užíván až do období třicetileté války, během jejíhož průběhu z větší části zpustnul. Ovšem i dnes dominuje širokému okolí. V jeho čtyřpodlažním královském paláci si lze prohlédnout původní interiéry a archeologické nálezy mající vztah ke hradu. Nejen starobylá stavba a její kovárna, skalní vězení, studna a věž s vyhlídkou, ale i celá řada nově instalovaných doplňků navozují dojem středověku. Jeho ještě starší období si lze připomenout na blízké zřícenině bývalého královského hradu Žebráku.

Hrad Trosky

↑ na začátek stránky

Státní hrad Trosky, 512 63 Rovensko pod Troskami, Tel. 481 313 925, e-mail: pup@pupce.cz

Hrad založil ve druhé polovině 14. století Čeněk z Vartemberka. V roce 1424 nedobyli Trosky husité, později (roku 1469) se to však podařilo královskému vojsku Jiřího z Poděbrad. Po vypálení hradu císařským vojskem, které odtud v roce 1648 vypudilo Švédy, se v osudech hradu pomalu naplňovala sudba skrytá v jeho jménu. Přesto i dnes zbytky jeho věží (vyšší zv. Panna a nižší zv. Baba) dominují z čedičových skal velké části Českého ráje.

Hrad na Blešenském vrchu

↑ na začátek stránky

Hrad na Blešenském vrchu stával na Blešenském vrchu nad obcí Dřemčice nedaleko Třebívlic. Přístupová cesta vedla od obce Blešno od západu, okolo dvora na severním úpatí kopce a stáčela se k jihovýchodu a po napojení na cestu od Dřemčice na východ, kde v místech zúžení cesty pravděpodobně stála brána předhradí. Předhradí vymezoval hřeben kopce na levé straně a na pravé straně fortifikace, ze které zbyly drobné zbytky v severní části. Odtud vedla cesta směrem na sever ke druhé bráně, z níž se vcházelo na nádvoří, obehnané blíže neznámou fortifikací, při jejíž východní a severovýchodní části se nacházela blíže neznámá zástavba. V severozápadním sousedství brány se nacházel půlkruhový objekt blíže neznámé funkce. Na skalisku v jižním rohu nádvoří pravděpodobně stála věž. Pod ní byla vyhloubena cisterna, na jihovýchodní straně nádvoří příkop a za ním úzká terasa. Za terasou následuje další příkop, trojúhelníková plošina a svah. Přímo na hradní vrchol nevede žádná značená turistická stezka, nicméně v blízkosti se nachází osada Blešno, z niž je možný přístup k hradu. Po svahu Blešenského vrchu také vede modrá turistická značka od Dřemčic k hradu Oltářík.

Hrad na Dubovém vrchu

↑ na začátek stránky

Hrad na Dubovém vrchu se nacházel v lese u zaniklé obce Svébořice v oblasti Ralska, 6 km východně od Mimoně. Objevuje se také pod názvy Svébořice či Doubek. Díky značnému poškození se dá podoba hradu těžko interpretovat. Vrchol kupy, na které stál hrad, obíhal okružní příkop, vytvářející navíc i vnější val. Další příkop rozděloval plochu na dvě části, ale dnes téměř není patrný. Od severovýchodu stoupá úvoz, který bývá pokládán buď za opevnění, nebo přístupovou komunikaci. Zbytky zástavby nejsou patrné, pouze na jižní straně severovýchodní části se při průzkumu v roce 1970 podařilo zachytit zbytky dřevěné stavby.

Hrad na Stožecké skále

↑ na začátek stránky

Hrad na Stožecké skále stával na Stožecké skále v národním parku Šumava (katastrální území České Žleby).

Hrad na Zámeckém vrchu u Mařenic

↑ na začátek stránky

Hrad na Zámeckém vrchu u Mařenic je název pro blíže neznámý objekt, snad strážní hrádek, na Zámeckém vrchu východně od obce Mařenice v okrese Česká Lípa. Objekt stával na severozápadním výběžku ze Zámeckého vrchu. Velikostí poměrně malý hrádek odděloval od temene příkop a měl lichoběžníkový půdorys. Celý prostor objektu byl buď zastavěn jedinou budovou, nebo obehnán hradbou. V tom případě by budova stála v severovýchodní části nádvoří.

Hrad na Zámeckém vrchu u Trutnova

↑ na začátek stránky

Hrad na Zámeckém vrchu u Trutnova stával v severní části Zámeckého vrchu u soutoku Úpy, Ličné a Petříkovického potoka, nedaleko Poříčí, místní části Trutnova. V místě se také stýká Petříkovické a Lhotské údolí.

Hrad u Čtyřkol

↑ na začátek stránky

Hrad neznámého jména na ostrožně v severní části území obce Čtyřkoly (nazývaný Hrad u Čtyřkol) v Posázaví, není doložen dobovými písemnými záznamy, do dnešní doby se dochovaly zbytky základů. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka. Hrad byl postaven na skalnaté ostrožně. Přístupová cesta vedla od západu přes možné předhradí; místo bylo zničeno vybudováním železniční trati a chat. Jádro hradu, obehnané fortifikací, bylo od předhradí odděleno šíjovým příkopem s valem, zřejmě s dřevěnou palisádou. V místě příkopu byla fortifikace nejsilnější. Vlastní jádro se skládalo ze tří částí. V nejvýše položené stála budova čtvercového půdorysu, ve střední části pak obdélné stavení (dvojdílný palác). Zástavba se pravděpodobně nacházela také na východním konci jádra. Několik předpokládaných dřevěných hospodářských budov zaniklo beze stop.

Hrad u Hostíkovic

↑ na začátek stránky

Hrad u Hostíkovic stával na ostrůvku v Milčanském rybníce nedaleko obce Holany jižně od okresního města Česká Lípa. Dnes můžeme z hradu vidět pouze jádro na pískovcové skále na ostrůvku v severní části Milčanského rybníka.

Opevnění, viditelné ještě v 19. století, zaplavila voda rybníka. Ani další části hradu nejsou známy. Kvůli vybudování rybníka, který vznikl po zániku hradu, se navíc nedá provést rekonstrukce podoby. Na jižní straně jádra jsou patrné stopy po těžbě pískovce. Na skále jsou patrné stopy po čtverhranné, snad obytné, věži. Jistě se zde nacházely i další stavby, ale potvrzení jejich existence a rozmístění je dnes prakticky nemožné. Drobné pozůstatky blíže neznámých objektů jsou také na jihovýchodní straně skály a jižní straně ostrůvku. Drobné zbytky opevnění se pravděpodobně nacházejí na severovýchodním okraji skály. Kde byl vstup do hradu a kudy se přicházelo, není známo.

Hrad u Hvězdy

↑ na začátek stránky

Hrad u Hvězdy stával u obce Hvězda, nedaleko přírodní památky Pod Hvězdou. Hrad stával na pískovcové skále rozdělené do dvou částí. V centrální části stála věžovitá stavba šestiúhelníkového půdorysu, ze které se dochovaly spáry vysekané do skály sloužící k ukotvení stavby, jejichž šířka se pohybuje v rozmezí 40-80 cm a hloubka až 60 cm. Uvnitř spár se nedochovaly žádné stopy, proto se nedá určit, zda šlo o dřevěnou, hrázděnou či kamennou stavbu. Stavba pravděpodobně byla obyvatelná. Kolem budovy byly nalezeny stopy po stavbách. Na jihozápadě se pravděpodobně nacházela větší stavba, jejíž minimálně přízemí bylo vytvořeno z kamene, což dokládá základová spára, o šířce asi 1,5 metru, vytesaná ve skále. Na severovýchodě se dochovaly zbytky hradeb.

Hrad u Kluku

↑ na začátek stránky

Hrad u Kluku stával nedaleko osady Kluk, součásti Dražejova u Dubé na Kokořínsku. Rozlohou malý hrad se nacházel na svažující se ostrožně rozdělené příkopem. Na místě se zachovala prohlubeň po stavbě, po obvodu jsou viditelné zbytky zdiva z pískovce.

Hrad u Královky

↑ na začátek stránky

Hrad u Královky stával severovýchodně od Strašic, v katastrálním území obce Cheznovice. Hrad se nacházel na ostrožně na severovýchodě kotliny, v místě zvaném "Na hradě" nebo "Na malém hradišti". V minulosti sem vedla cesta z údolí. Dnes je na místě hradu opuštěný lom.

Hrádek na Zderaze (zaniklý hrad)

↑ na začátek stránky

Hrádek u Babic

↑ na začátek stránky

Hrádek u Babic se nachází na ostroží mezi obcí Babice nad Svitavou a Býčí skálou v Křtinském údolí. Středověký hrad však neodkryl všechna svá tajemství, neexistují žádné dochované listiny. Odborníci odhadují výstavbu hradu na konci 13. století. Jeho existence může býti také spojovanána v souvislosti s těžbou a zpracováním železné rudy v jeho okolí.

Hrádek u Podmok

↑ na začátek stránky

Hrádek u Podmok stával v lesích mezi obcemi Podmoky a Kozohlody u Golčova Jeníkova. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Jednalo se o malý jednodílný hrádek postavený na skalnatém výběžku nad údolím Čáslavky.Na severní straně jej chránil šíjový příkop. O něco menší příkop s valem chránil také východní část hrádku. Opevnění bylo tvořeno obvodovou hradbou, v čelní části zesílené do podoby štítové zdi. Jedinou obytnou část představoval dvoupatrový palác u obvodové zdi na jižní straně hrádku, která byla nejvíce chráněná.

Hrádek u Purkarce

↑ na začátek stránky

Hrádek u Purkarce je zřícenina hradu v jižních Čechách. Nachází se nad levým břehem Vltavy v katastrálním území Purkarec něco přes 6 km severně od města Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice. Dochovalo se vysoké zdivo obvodové hradby s průjezdem brány, zbytky obytných místností kolem nádvoří a kaple. Za branou se rozkládá dvůr, který kopíruje terén. Podél celého dvora jsou zbytky hospodářských a obytných místností. Také kopírují tvar dvora. Dosahovaly do výše prvního poschodí. Nad tímto poschodím bylo zřejmě další, ze dřeva. Kaple je umístěna na severní straně a jsou znatelná rozdílná okna, podle kterých se usuzuje, že se jednalo o kapli. Hrad byl zřejmě postaven bez věže. Karel IV. si hrad postavil zřejmě jako své rekreační sídlo. Kolem vlastního hradu se rozprostírá neobvykle mohutný a hluboký příkop s valem. Hrad je celý zarostlý lesem. Před hradem se mělo rozkládat městečko, které patřilo k hradu. Ale podle některých teorií se toto městečko nachází v místě dnešního Purkarce.

Hrádek v Kutné Hoře

↑ na začátek stránky

Hrádníky

↑ na začátek stránky

Hrádníky nebo též Hradníky je jméno zaniklé tvrze nebo hradu, která se nacházela 1,9 km VJV od náměstí v Chocni. Název Hrádníky je relativně novodobý a vznikl podle osady Hrádníky nacházející se pod někdejším hradem. Původní název hradu není znám. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Dodnes se dochovaly pouze terénní nerovnosti a velmi skrovné základy zdiva. Hrad stával na skalnatém ostrohu nad Tichou Orlicí, ze všech stran, kromě jihovýchodu, byl chráněn strmými srázy. Směrem na jihovýchod byla rovina, proto zde byl vybudován dodnes patrný hradní příkop. Celý areál hradu je zalesněn, je zde postavena drobná chatka. Jihovýchodním směrem se rozkládají louky na místě starověkého sídliště.

Hřídelník (hrad)

↑ na začátek stránky

Hukvaldy

↑ na začátek stránky

Státní hrad Hukvaldy, 739 46 Hukvaldy Tel. hrad (v otevírací době): 558 699 323 Tel/fax (kancelář Fondu Janáčkovy Hukvaldy): 596 126 067 E-mail: info@janackovy-hukvaldy.cz http://www.janackovyhukvaldy.cz/

První zmínka o hradu pochází z roku 1285. V následujících čtyřech staletích rozšířili olomoučtí biskupové Hukvaldy na mohutnou pevnost s pěti dělovými baštami, která se osvědčila při blokádě Dány a dvojím obležení Švédy v posledním období třicetileté války. Po požáru roku 1762 hrad pustl. Dnes je částečně obnovenou hradní zříceninou, jednou z největších v České republice. Hrad Hukvaldy je dějištěm Mezinároního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy a dalších zajímavých kulturních produkcí.

Hus (hrad)

↑ na začátek stránky

Hungerberg

↑ na začátek stránky

Hrad Hungerberg stával na Hladovém vrchu nad Bochovským potokem na okraji obce Bochov. Hrad byl vystavěn na návrší nazvaným Hladový vrch. Přístupová cesta vedla od jihovýchodu od Bochova. Vlastní hrad měl tvar oválu a chránil příkop s valem. August Sedláček zmiňuje také parkán a baštu na jihozápadě opevnění, dnes po nich nejsou žádné stopy. Stopy nejsou viditelné ani po vnitřní zástavbě. Bližší rekonstrukce hradu bude možná po archeologickém průzkumu. Do současnosti se z něj zachovaly zbytky valu a příkop.

Huzová

↑ na začátek stránky

Huzová byl hrad, jehož zbytky leží přibližně 1,5 km jižně od obce Huzová v okrese Olomouc. Huzová se připomíná roku 1264 jako biskupské léno a brzy se stala městečkem. Roku 1326 bylo léno v držení bratří Voka, Markvarta a Pavla z rodu Hrutoviců, jejichž předek založil koncem 13. století hrádek. Hrádek však nebyl využíván dlouho a bratři Vok a Pavel postavili hrad Sovinec a tato část rodu se začala nazývat pány ze Sovince. Hrad Huzová byl v tomto období opuštěn, což dokládají i nálezy keramiky.

Cheb

↑ na začátek stránky

Chebský hrad je románská falc v městě Chebu se zachovanou věží a patrovou kaplí a zbytky paláce, postavená pro císaře Friedricha Barbarossu kolem roku 1180.

Chlukov

↑ na začátek stránky

Hrad Chlukov stával na blíže neznámém místě na Strašicku. Podle Augusta Sedláčka stával na vrchu Lipovsko, jihovýchodně od Strašic.

Chlum nad Bílavskem

↑ na začátek stránky

Chlum nad Bílavskem jsou terénní pozůstatky hradu, který leží 0,5 km nad vsí Bílavsko, která je součástí města Bystřice pod Hostýnem v okrese Kroměříž, ve Zlínském kraji. Podle archeologických nálezů hrad existoval již koncem 13. století, žádné zmínky však o něm neexistují. V roce 1408 se po něm píše Heralt Puška. V roce 1415 se po Chlumu uvádí Smil z Loučan, kterému markrabě Jošt Moravský hrad zastavil. Hrad zanikl pravděpodobně za husitských válek. Hradiště je chráněno jako kulturní památka České republiky.

Chlumec nad Cidlinou (zaniklý hrad)

↑ na začátek stránky

Choustník

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Choustník, 391 18 Choustník Tel. 381 592 117

Choustník je zřícenina rožmberského hradu ležící nad stejnojmennou obcí v okrese Tábor v Jihočeském kraji jihovýchodně od města Tábor. Jedná se o ukázku tzv. „ganerbenburgu“ (dvojhradu, vícehradu), za jehož hradbami sídlilo několik samostatných majitelů. Zřícenina hradu je dnes zrestaurována a přístupná veřejnosti. Věž hradu slouží jako rozhledna.

Choustníkovo hradiště (hrad)

↑ na začátek stránky

Chřenovice

↑ na začátek stránky

Chřenovice je dnes zřícenina gotického hradu ze 13. století u řeky Sázavy nedaleko městečka Ledeč nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Dnes je z něj zachována vysoká válcová věž a několik zbytků silných hradeb, vše obklopeno stromy.

Chřibský hrádek

↑ na začátek stránky

Chřibský hrádek je jedním ze šesti známých skalních hradů v oblasti Českosaského Švýcarska, na severu České republiky, v okrese Děčín, poblíž silničky spojující Doubici a Dolní Chřibskou, na 30 metrů vysoké skále obtékané Doubickým potokem. Ostroh s hrádkem stojí na levém břehu Doubického potoka, v jižní části katastrálního území Doubice.

Chudoba

↑ na začátek stránky

Hrad Chudoba stával nedaleko hradu Žampach, jehož byl předsunutým strážním bodem. Hrad stál na jižním úbočí hradního kopce a vedla kolem něj cesta na Žampach. Na listině z roku 1540 se dochoval popis hradu, který se skládal z paláce a věže. Obehnán byl hradbami, které tvořily parkán. Dále je také zmiňován dřevěný, nejspíše padací most. Další podrobnosti by mohl přinést archeologický průzkum. Dnes na místě hradu stojí vila. Stopy po hradu nejsou v terénu patrné.

Chudý hrádek

↑ na začátek stránky

Janštejn

↑ na začátek stránky

Hrad Janštejn se nachází mezi obcemi Horní Dubenky a Nová Ves. Nová Ves podle pověstí vznikla po poboření hradu Janštejna Janem Žižkou. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Štíhlá věž měla průměr 4,7 metru a světlost šachty 1 metr. Zdi jsou silné 2 metry. Hrad je také pozoruhodný hospodářským dvorem, jehož zbytky se nyní rozkládají v lese na úpatí jádra hradu. Hrad tedy nemusel mít vlastní hospodářské budovy.

Janův hrad

↑ na začátek stránky

Janův hrad, běžně zvaný Janohrad, je umělá zřícenina hradu, nacházející se v Lednicko-Valtickém areálu v katastru města Podivín. Janohrad je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Jenštejn

↑ na začátek stránky

Jenštejn je zřícenina hradu nacházející se ve stejnojmenné obci v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Od jména hradu odvozují svůj přídomek páni z Jenštejna. Jeho zřícenina je chráněna jako kulturní památka České republiky. Jenštejn byl založen jako vodní hrad, hluboký příkop se dal kdykoliv naplnit vodou z několika rybníků na Vinořském potoce.

Jeseník

↑ na začátek stránky

Vodní tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru Jeseníku. Jde o dvoupatrovou budovu z neopracovaných kamenů, s malým nádvořím a kamenným mostem přes původně vodní příkop. Budova je chráněna jako kulturní památka České republiky. V současnosti zde sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka.

Jestřebí

↑ na začátek stránky

Jestřebí je zřícenina skalního hradu v obci Jestřebí v Libereckém kraji, ležící 9 km jihovýchodně od okresního města Česká Lípa a 6 km severozápadně od města Doksy.

Jevišovice

↑ na začátek stránky

Hrad Jevišovice stával nad řekou Jevišovkou severovýchodně od městečka Jevišovice. Hrad stával na ostrohu nad řekou. Vstup do předhradí vedl z jihovýchodu. Následně cesta vedla přes 12-16 m široký příkop do druhé části hradu. Na severní straně se nacházela velká, snad obytná, budova. Jádro hradu se nacházelo na severozápadě a cesta do něj vedla branou od jihu. Stával zde palác a pravděpodobně také věž.

Jezdec

↑ na začátek stránky

Jezdec jsou zbytky skalního hrádku na žulovém ostrohu nad Černou Nisou nad Kateřinským údolím na severním okraji liberecké čtvrti Ruprechtice. Základem hradu byla tři skalní žebra na kterých stávala dřevěná stavba, o jejíž přítomnosti dnes svědčí jen záseky a obdélníková prohlubeň ve skále. Celý ostroh byl na jižní straně od zbytku hřebene oddělen valem a asi dva metry širokým příkopem. Z této strany je také jediný přístup na hrad, vede sem žlutě značená turistická cesta, místo dnes slouží jako vyhlídka.

Ježův hrad

↑ na začátek stránky

Ježův hrad je zřícenina hradu, která se v historických dokumentech nazývá Vícov. Podle něj byla pojmenována i nedaleká obec.

Jinčov

↑ na začátek stránky

Jinčov, též Jenčov, je hradní zřícenina nacházející se v CHKO Křivoklátsko na malé skalní ostrožně nad potokem Vůznice v Křivoklátské vrchovině uprostřed hlubokých křivoklátských lesů asi 6 km severně od Nižboru na okraji Národní přírodní rezervace Vůznice a asi 2 km jižně od obce Běleč, k jejímuž území katastrálně patří. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Jivno

↑ na začátek stránky

Zřícenina gotického lesního hrádku Jivno se nachází v CHKO Křivoklátsko na skalní ostrožně vodní nádrže Klíčava nedaleko od obce Zbečno, v katastrálním území obce Lány. Jedná se o malý královský hrad, který sloužil především jako hrad lovecký.

Kalich

↑ na začátek stránky

Kalich je zřícenina středověkého hradu na vysokém skalním ostrohu nad Třebušínem, poblíž Litoměřic, postaveném zde Janem Žižkou z Trocnova. Kalich byl jediným osobním majetkem Jana Žižky. Pojmenován byl podle nádoby, ze které se při mších pije mešní víno.

Kaltenštejn

↑ na začátek stránky

Kaltenštejn byl slezský hrad, ležící na osamělé kupě u Černé Vody v okrese Jeseník. Mezi středověkými hrady Slezska, které nesloužily jako základ novodobých staveb zámeckého typu, patří Kaltenštejn k nejzachovalejším. Východozápadně orientované vejčité jádro (maximální rozměry 45 × 30 m) nemuselo být, díky své poloze na vrcholku kupy, obklopeno příkopem. V jádře volně stojí kruhový bergfrit o průměru 10 m a výšce dosud 20 m. K hradbě jádra se přimyká dvoudílný palác. Před vstupem do hradu brankou v obvodní zdi jádra vznikla na severozápadní straně dvě předhradí. Pozdějšího původu než jádro hradu je parkánová zeď kolem celého vrcholu kopce s hlavní branou.

Kámen

↑ na začátek stránky

Kámen je původně gotický hrad ze 13. století asi 15 km od Pelhřimova ve stejnojmenné obci, který stojí na rozsáhlém skalisku, podle kterého nese své jméno. Jádro hradu, ležící na vrcholu skalního výchozu, je tvořeno komplexem budov uspořádaných do obdélníka o rozměrech cca 40 x 25 m, ze západu pak navazuje další budova (cca 15 x 5 m). Na jihu hradního jádra se nachází čtyřhranná věž, předhradí, jehož některé budovy se zachovaly dodnes.

Kamenický hrad

↑ na začátek stránky

Kamenice je zřícenina hradu nejistého stáří na 530 metrů vysokém Zámeckém vrchu nad Českou Kamenicí v Lužických horách. Dnes je díky rozhledně místem dalekého rozhledu. Nahoru vede zelená značka od 2 km vzdálené České Kamenice, z druhé strany od Kamenického Šenova. Výstup trvá asi hodinu. Převýšení je 230 metrů. Z vrcholu, kde je 12 metrů vysoká dřevěná rozhledna s 58 schody, je dobrý výhled jak na Českou Kamenici, tak okolní část Lužických hor.

Kašperk

↑ na začátek stránky

Hrad Kašperk, Žlíbek 55, 341 92 Kašperské Hory nebo Městský úřad Kašperské Hory, 341 92 Kašperské Hory Tel: 376 582 324

Gotický hrad založený v roce 1356 Karlem IV. sloužil především k ochraně nedalekých zlatých dolů, Zlaté stezky vedoucí z Bavorska do Čech a k zabezpečení zemské hranice. Vít Hedvábný, jenž vedl stavbu, hrad umístil přímo na skalní hřbet. Kašperk byl sice hradem královským, ale v praxi na něm vládli zástavní držitelé. Mezi významnější pány hradu patří arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, Zmrlíkové ze Svojšína, Šternberkové, Švamberkové a Jiří z Lokšan. Pán hradu měl nejvyšší soudní a hrdelní pravomoc v Prácheňském kraji. Přestože se držitelé hradu zúčastnili ve významných dějinných událostech, jako byl například odboj panské jednoty proti Jiřímu z Poděbrad či potlačení pokusu o stavovský odboj proti Ferdinandovi I. v roce 1547, nebyl hrad samotný nikdy dobyt. Od 2. poloviny 16. století Kašperk značně chátral až jej jako zpustlý v roce 1617 od krále Matyáše odkoupilo město Kašperské Hory. V kupní smlouvě se uvádí Kašperk již jako pustý. Když po třicetileté válce nařídila vídeňská vláda zbořit všechny pevné hrady v Čechách, aby se eventuálně nestaly v příští válce opěrnými body nepřítele, nebyl naštěstí tento příkaz na Kašperku proveden. Expozice: Dějiny a stavební vývoj hradu, sochařství a malířství doby Karla IV. a Václava IV., těžba zlata v oblasti Kašperských Hor a archeologické nálezy z Kašperku z okolí. Zajímavosti: Kašperk je nejvýše položený hrad v Čechách (886 m nad mořem). Neměl vlastní studnu.

Kamýk, Vrškamýk

↑ na začátek stránky

Vrškamýk (též Kamýk nad Vltavou či Hunec) je hrad, který se nachází na ostrohu na západ od obce Kamýk nad Vltavou. Zřícenina hradu je dvoudílné dispozice, přičemž obě části odděloval příkop. Vstup do první části, při jejímž boku se nacházela dlouhá budova, vedl věžovitou branou. Vstup do zadní části, který chránila čtverhranná věž, byl průjezdem se sediliemi, zakončený křížovou klenbou. Nádvoří ze tří stran ohraničovaly obytné budovy. Z těchto křídel se dochovaly části příček a nádvorní stěny. V jedné z místností budovy, která nádvoří uzavírala, se nacházel křížově zaklenutý strop, z čehož se dá usuzovat, že tu bývala kaple. Místnosti v patře spojovala pavlač, v jižní části jsou ještě patrny zbytky roubených komor. Zřícenina hradu je přístupná po zelené turistické značce z Kamýku nad Vltavou na Zduchovice.

Kamýk

↑ na začátek stránky

Kamýk je zřícenina gotického hradu v okresu Litoměřice. Zřícenina se nachází na skalnatém čedičovém ostrohu v katastru obce Kamýk u Litoměřic v Českém středohoří. Do dnešních dob se z Kamýku zachovalo pouze torzo – část pětiboké věžovité budovy na vrcholku skály, stopy po obvodové hradbě a jižní stěna se třemi okny. Zřícenina je zchátralá a není nijak systematicky udržována.

Kanšperk

↑ na začátek stránky

Kanšperk je zřícenina středověkého hradu ležící u obce Suchov v okrese Hodonín. Hrad byl jednodílný a měl půdorys 33 x 19 metrů. Do dnešních dnů se z hradu zachovaly jen malé zbytky zdí.

Kardašova Řečice (hrad)

↑ na začátek stránky

Karle

↑ na začátek stránky

Hrad Karle stával u obce Karle u Svitav nad říčkou Loučnou. O historii hradu máme velmi málo písemných pramenů. Podoba hradu není známá. Hrad pravděpodobně stával v místech usedlosti čp. 81, která snad i části hradu obsahovala.

Karlův Hrádek

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu stojí v lese nad řekou Vltavou, asi dva kilometry jižně od Purkarce. Ke zřícenině lze dojít také pěšky od Hluboké nad Vltavou. Osmikilometrová trasa údolím řeky nabízí sice romantiku a nádherné scenérie, je však obtížnější než se navenek jeví. Procházku proto nedoporučuji rodinám s malými dětmi a pro jeden směr je nutno počítat se třemi hodinami chůze. Hrad nechal vystavět král Karel IV. ve třetí čtvrtině 14. století a byl po něm nazván Karlshaus. Měl se stát střediskem panství, které by vzniklo odloučením části příslušenství královského hradu Hluboké. V pozdějších obdobích již o Karlově Hrádku nejsou zmínky, z čehož lze soudit, že Karlův nástupce král Václav IV. neměl na tomto hradě zájem a tak brzy zanikl a s ním i městečko v podhradí.

Klenová

↑ na začátek stránky

Hrad a zámek Klenová, 340 21 Janovice Tel. 376 392 208, e-mail: info@gkk.cz

První zmínka o hradu pochází z roku 1291, kdy už zcela jistě byla jeho výstavba dokončena. Na počátku husitských válek nechal Přibík z Klenové hrad částečně přestavět a především důkladně opevnit. V 16. století začal hrad chátrat a místo jeho záchrany vystavěli majitelé raději poblíž novou obytnou budovu, přeměněnou později na zámek. V letech 1834 - 1836 prošla stavba neogotickou úpravou. V současnosti v tomto romantickém prostředí sídlí Galerie Klatovy - Klenová. V exteriéru je stálá expozice soch a plastik, v interiéru jsou výměnné výstavy současného výtvarného umění. Kokořín Státní hrad Kokořín, 277 23 Kokořín Tel. 315 695 064, e-mail: kokorin@pusc.cz Opevněný palác s věží a hradbou zde vystavěl asi po roce 1320 Hynek Berka z Dubé. Na konci 15. století hrad obnovili v pozdně gotickém duchu páni z Klinštejna. Od poloviny 17. století nebyl Kokořín obýván a pustl. Až roku 1894 koupil zříceninu Václav Špaček ze Starburku, který se rozhodl hrad obnovit. Tyto práce vedl architekt Eduard Sochor a svým průběhem mezi lety 1911 a 1918 se jednalo o jednu z posledních romantických restaurací středověkého objektu.

Kost

↑ na začátek stránky

Hrad Kost, 507 45 Mladějov Tel. 493 571 144

V krásném prostředí Českého ráje, uprostřed pískovcových skal, se nachází středověký hrad Kost. Vznikl kolem poloviny 14. století a jeho stavebníkem byl Beneš z Vartemberka, zmiňovaný zde již roku 1349. Hrad dostavěl na konci století jeho syn Petr. Silueta Kosti se vzácnou shodou okolností již od této doby nezměnila. Dominantou stavby je pětipatrová obytná věž, zvaná Bílá. Asi roku 1414 získali hrad Zajícové z Hazmburka. V letech 1497-1524 sídlili na Kosti Šelmberkové, kteří přestavěli západní křídlo. Do poloviny 16. století byl ještě při cestě do hradu vystavěn tzv. Bibernštejnský palác. Za Lobkoviců (do roku 1576) vznikly v předhradí hospodářské budovy, opevněné a přičleněné k vlastnímu hradu. V rozlehlých síních návštěvníky zaujmou především četné zbraně ze 17. až 19. století, které však nesouvisejí přímo s příslušníky rodu Kinských, které můžeme vidět na obrazech. Pozoruhodná je dále černá kuchyně.

Krakovec

↑ na začátek stránky

Hrad Krakovec, 270 35 Petrovice Tel. 313 549 302

Hrad Krakovec byl vystavěn kolem roku 1383 pro předního muže královského dvora, oblíbence Václava IV. a purkrabího hradu Křivoklát, Jíru z Roztok. Tento výstavný hrad je znám jako poslední útočiště Jana Husa před jeho odjezdem do Kostnice. Hrad byl v 16. století renesančně upraven a ještě počátkem 17. století opravován. Po požáru roku 1783 byl opuštěn.

Křivoklát

↑ na začátek stránky

Státní hrad Křivoklát, 270 23 Křivoklát Tel. 313 558 120

Hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. a Václava II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. V 19. století nechali Fürstenberkové hrad v romantickém duchu restaurovat. Někdejší oblíbené lovecké sídlo hned několika českých panovníků má pozoruhodné hradní interiéry s mnoha dochovanými prvky středověké výzdoby. Monumentální Velká věž ukrývá lovecké zbraně a další exponáty spojené s historií lovu. K zajímavým prostorám rovněž patří nádherná hradní kaple a rozměrný pozdně gotický sál s expozicí sochařského umění. V hradu se nalézá také cenný soubor gotických deskových maleb a plastiky, v dalších hodnotných interiérech si lze prohlédnout sbírky pořízené Fürstenberky v 19. a na počátku 20. století včetně obrazů a rozsáhlé knihovny. Na Křivoklátě je k vidění také bývalé vězení a mučírna a zcela odlišným dojmem působící černá kuchyně ve věži zvané Huderka s vyhlídkovou terasou.

Kunětická Hora

↑ na začátek stránky

Státní hrad Kunětická Hora, 533 52 Staré Hradiště Tel. 466 415 428, e-mail: kuneticka.hora@cmail.cz

Nejstarší stavba hradního typu odhalená probíhajícím archeologickým průzkumem, vznikla zřejmě na přelomu 13. a 14. století. Další již doležené úpravy a rozšíření hradního komplexu provedl na počátku 15.stol. Diviš Bořek z Miletínka. Na konci 15. století začali Pernštejnové s rozsáhlými úpravami a hrad dostal v jejich době reprezentační pozdně gotické místnosti. Na počátku 20. století proběhla na hradě zásadní rekonstrukce podle projektu D. Jurkoviče. Dnes si mohou návštěvníci prohlédnout expozice hradního muzea, Rytířský sál, sklepení s archeologickou expozicí, hradní kapli a vystoupat na věž, z jejíchž okének je dobrý výhled všemi směry. Na hradě se pořádá řada kulturních akcí, svou letní scénu zde má i Východočeské divadlo v Pardubicích.

Karlík

↑ na začátek stránky

Hrad Karlík stával na ostrohu nad Karlickým údolím, v katastrálním území Mořinka, okres Beroun, asi 2 km severozápadně od Dobřichovic. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Hrad byl jednodílné dispozice lichoběžníkového půdorysu. Na severu jej chránila hradba se vstupní bránou a na jihu se nacházela budova.

Karlštejn

↑ na začátek stránky

Státní hrad Karlštejn, 267 18 Karlštejn Tel. 311 681 617 nebo 311 681 695 e-mail: karlstejn@pusc.cz

Hrad, jehož postavení mezi českými hrady je výjimečné, a to nejen historickým významem, ale i jeho mohutností a architekturou. Založil jej roku 1348 český král Karel IV. (v roce 1355 korunován na římského císaře). Hradu připadla úloha dobře zabezpečené schránky korunovačních insignií a nejcennějších relikvií římské říše. Hrubá stavba Karlštejna trvala přes deset let, vnitřní úpravy kaple svatého Kříže se protáhly až do roku 1365. Hradní opevnění mělo ve své době odolat jakýmkoli útokům a to se skutečně potvrdilo v roce 1422, kdy Karlštejn marně obléhali Pražané. Na konci 16. století ještě byly z příkazu císaře Rudolfa II. opraveny poškozené hradní budovy, ale přesto v té době již počínal postupný úpadek Karlštejna. Roku 1619 byly odvezeny korunovační klenoty i s archivem do Prahy, v roce 1620 posádka vydala hrad vojsku Ferdinanda II. bez boje a roku 1648 dobyli hrad Švédové. Třebaže chátrání hradu pokračovalo, uvědomovali si nejen čeští vlastenci, ale i majitelé hradu - habsburští panovníci - historický význam Karlštejna. Císař František II. i jeho syn Ferdinand proto nechali nejvíce postižené části opravit. Po roce 1853 dozor nad těmito pracemi převzala nově založená Centrální komise na ochranu památek se sídlem ve Vídni. Dnešní podobu získal Karlštejn při puristické úpravě v letech 1887-1899. Základní stavební plány navrhl profesor Friedrich Schmidt, s přihlédnutím ke stanoviskům dalších odborníků však byly pozměněny Josefem Mockerem, který současně vykonával vrchní dohled nad probíhajícími pracemi. Jednotlivé části hradu jsou umístěny do různých výškových úrovní, které vyjadřují jejich význam. Hradu dominuje masivní hranolová věž zvaná Velká, jejíž půdorys má strany 25 a 17 metrů. Průměrná síla zdiva je 4 metry, na severní straně dokonce přes 6 metrů. Hlavním prostorem této věže a celého hradu je kaple sv. Kříže. Její stěny obíhá ve spodní části pás s broušenými polodrahokamy, vsazenými do pozlaceného štuku. Čela kleneb vyplňují deskové obrazy, převážně od Mistra Theodorika, které jsou gotickými malbami světového významu. Unikátní soubor 129 maleb, představuje "veškeré vojsko nebeské", ideální nebo přibližné podobizny světců, svatých papežů a biskupů, rytířů thébské legie, svatých vládců a církevních učitelů. Tyto díla navrhnul a většinu z nich namaloval Mistr Theodorik, "dvorní malíř" Karla IV. Výzdobu kaple doplňují nástěnné malby. Klenba je celá pozlacena a pokryta čočkami z benátského skla. Prohlídková trasa číslo 1: Zpřístupněné interiéry Císařského paláce (Dvořenínská a Rytířská síň s kaplí sv. Mikuláše, Ložnice, Audienční a Hodovní síň, Sál předků s největší obrazovou galerií českých panovníků v ČR), přibližují dnes soukromé i reprezentační sály s částečně dochovaným zařízením ze 14.-19. století. Mariánská věž představuje v Pokladnici a Klenotnici nejcennější předměty z karlštejnských sbírek, včetně repliky Svatováclavské koruny českých králů. Součástí prohlídky je i Studniční věž a bývalé hradní vězení zv. Červenka. Prohlídková trasa číslo 2: Zahrnuje Mariánskou a Velkou věž s nejhodnotnějšími interiéry hradu. Součástí této trasy je kaple Panny Marie a kaple sv. Kateřiny s unikátními nástěnnými malbami ze 14. století, dále pak Sakristie, visutý věžní most, Lapidárium, Hradní obrazárna a Knihovna s expozicí Mockerovy přestavby hradu a kaple sv. Kříže, jejíž interiéry s vynikajícími malbami Mistra Theodorika jsme již zmínili. Hrad Karlštejn je zpřístupněn denně kromě pondělí od 1. března do 25. listopadu a ve dnech 25. až 31. prosince. Hromadné návštěvy hradu a dále pak všechny, tj. i jednotlivé návštěvy trasy č 2 (s kaplí sv. Kříže) je nutno objednat na tel. 274 008 154 až 274 008 156.

Kasařov (hrad)

↑ na začátek stránky

Kašovice (hrad tvrze)

↑ na začátek stránky

Kašperk

↑ na začátek stránky

Kašperk je hrad v Šumavském podhůří, poblíž Kašperských Hor v okrese Klatovy. Nachází se zhruba 2,5 km ssv. od Kašperských Hor, v katastru jejich místní části Žlíbek.

Kavčiny

↑ na začátek stránky

Hrad Kavčiny stával v katastru obce Kacanovy nedaleko hradu Valdštejn, nyní okres Semily. Hrad se nacházel zhruba 1½ km od Kacanov, na třech blocích úzké ostrožny. Podle dochovaných stop byl vystavěn hlavně ze dřeva. Využito byla také skalní podloží, do které se vysekalo podvalí hlavní stavby a několik světniček. Dnes sem nevede žádná cesta, v minulosti byl přístupný z údolí říčky Žehrovky.

Klabava

↑ na začátek stránky

Hrad Klabava stával nad řekou Klabavou u Ejpovic. Hrad stával na ostrohu nad řekou Klabavou. Pravděpodobně se jednalo o malý hrádek, přičemž centrální stavbu představoval donjon. František Alexandr Heber na rytině z roku 1844 zachytil stavbu s kapsami po trámech. Roku 1861 byla část hradiště zničena výstavbou železniční tratě.

Klamorna

↑ na začátek stránky

Klamorna je skalní hrad a pevnost ve skalách Českého ráje asi 4 km od Turnova v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Kleinštejn

↑ na začátek stránky

Blíže neznámý hrad Kleinštejn pravděpodobně stával v okolí Klášterce nad Ohří. Přesná poloha není známá, jisté je, že se nacházel na jihozápad od Klášterce nad Ohří. V poslední době přišel Jiří Úlovec s hypotézou, že hrad stával u zaniklého dvora Dunkelsberg, nedaleko Zakšova ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště. Tato hypotéza se zakládá především na blízkosti hradiska blíže neznámého objektu k Doupovu i Egerberku a také na nálezech keramiky z 15. století.

Klenov

↑ na začátek stránky

Klenov je zřícenina moravského hradu ležícího na nejvyšším místním skalním vrcholu Zámčisko na hřbetu Klenov, v okrese Vsetín. Jedná se o nepatrné zbytky středověkého hradu, kolem nichž panuje mnoho nejasností a pochybností. Má se za to, že se jedná o templářský hrad Freundsberg, který roku 1308 přijal od templářského mistra Ekkona do nájmu Vok I. z Kravař. Rod pánů z Kravař si tento hrad s panstvím Vsetín podržel i po další generace.

Klenová

↑ na začátek stránky

Hrad a zámek Klenová se nachází 13 km západně od města Klatovy, v Plzeňském kraji, asi 2 kilometry od Janovic nad Úhlavou.

Klokočský hrádek

↑ na začátek stránky

Klokočský hrádek stával u obce Klokočí, nedaleko hradu Rotštejn. Hrádek je nepřístupný z důvodu vyhlášení chráněné krajinné oblasti Český ráj. Hrádek byl vystavěn na dvou pískovcových blocích. Původní vstup byl veden průrvou mezi nimi a traverzem vytesaným do jižního bloku. V roce 1926 byl vybudován nový přístup. Na vrcholu bloku se nacházejí základy budov vytesané do skály a základy věže. Na severním bloku stávala pravděpodobně hlavní budova, přístupná po mostě.

Koberštejn

↑ na začátek stránky

Koberštejn je zřícenina hradu ležící v okrese Jeseník poblíž Rejvízu. Půdorys hradu je 85 x 100 metrů. V současnosti je dochovaná pouze torzo kamenné věže. Za torzem kamenné věže se nachází kamenná vyhlídka, ze které lze vidět Starý Rejvíz a okolní hory.

Kojetín

↑ na začátek stránky

Hrad Kojetín stával u Kojetína v lokalitě Suché louky, asi 1 km jihovýchodně od dnešního nádraží. Hrad byl vystavěn v bažinatém terénu. Rozloha areálu činila více než 2 ha a půdorysem připomínal ovál orientovaný ze severozápadu na jihovýchod. Vymezen byl slepými rameny Moravy, která na západě spojoval vodní příkop. Předhradí bylo chráněno palisádou a pravděpodobně se zde nacházelo vojenské ležení. Jádro mělo podobu akropole o průměru 35 m a nacházelo se na jihovýchodě. Vystavěna zde byla velitelská pevnůstka. V současné době je místo využíváno zahrádkářskou kolonií a území je vymezeno stromy a keři. Západní část byla zničena výstavbou železniční trati Kojetín-Kroměříž. V místě pevnůstky dnes stojí soukromý dům.

Kokořín

↑ na začátek stránky

Hrad Kokořín se nachází zhruba deset kilometrů severovýchodně od Mělníka nad říčkou Pšovkou v Dokeské pahorkatině, u obce Kokořín. Byl postaven po roce 1320, pravděpodobně pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. Podle jména hradu se celá chráněná oblast nazývá Kokořínskem. Válcová vyhlídková věž Kokořína je vysoká 38 metrů. Hradní palác byl během rekonstrukce zvýšen o jedno patro a zastřešen. Na paláci je plastika od J. Kalvody a uvnitř malby J. Fischera. Je zde památník K. H. Máchy a expozice českého romantického umění z 19. století.

Kolštejn (hrad)

↑ na začátek stránky

Komošín (hrad)

↑ na začátek stránky

Kokštejn

↑ na začátek stránky

Hrad Kokštejn stával na skále nad Dalešickou přehradou u obce Hartvíkovice. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Kost

↑ na začátek stránky

Kost je gotický hrad nacházející se v Českém ráji, v katastrálním území Podkost, části obce Libošovice, okres Jičín, jen několik desítek metrů od pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje. Je soukromým majetkem českého šlechtického rodu Kinský dal Borgo.

Hrad Kost stojí na skalním ostrohu v místě styku dvou mohutných skalnatých údolích. Jedno vyhloubila říčka Klenice, severně od hradu se nazývá Prokopské, zatímco jižně od hradu Plakánek. Druhé bezejmenné údolí, taktéž vodnaté, ústí do klenického ze severozápadu. Ze všech tří stran byly kolem hradu kdysi vybudovány tři rybníky: Bílý, Černý a Labutí, z nichž první dva se zachovaly dodnes. Protržením hrází těchto rybníků bylo možno proměnit okolí hradu v těžko přístupný terén. O něco dále od hradu leží další dva rybníky: severním směrem, na drobném přítoku Klenice, je to Partotický rybník a jižním směrem v Plakánku rybník Obora (Pilský).

Kostelec u Jihlavy

↑ na začátek stránky

Hrad Kostelec stával nad rybníkem v severní části obce Kostelec u Jihlavy. Ještě v 19. století měly být zbytky hradu dobře patrné, do současnosti se však dochovaly pouze skromné zbytky v podobě terénních nerovností. Nejzřetelněji se dochovaly zbytky valu, který nejspíš vytvořila sesunutá hradba, v čele tvrziště. Hrad měřil na délku přibližně 50 metrů a na šířku 30 metrů a od okolí jej pravděpodobně oddělovala dvojice příkopů a val, jejichž zbytky nejsou pro zemědělskou činnost v lokalitě téměř patrné – dochovaly se pouze náznaky na severozápadě. V současné době je místo především v letních měsících téměř nepřístupné.

Kostomlaty pod Milešovkou

↑ na začátek stránky

Kostomlaty jsou zřícenina šlechtického hradu z 1. poloviny 14. století nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou, podle níž získaly název. Jedná se o hrad bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí predikátu Kostomlatských z Vřesovic. Byl opuštěn na konci 16. století.

Košíkov

↑ na začátek stránky

Košíkov je zřícenina hradu v okrese Brno-venkov asi 2 km jihovýchodně od obce Drahonín nad soutokem Loučky s Hadůvkou. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Košťálov

↑ na začátek stránky

Košťálov je zřícenina hradu donjonového typu ze 14. století asi 2 km severně od města Třebenice. Stojí na vrchu Košťálu, který patří do západní poloviny Českého středohoří. Hrad je spojován zejména s Kaplíři ze Sulevic. Košťálov je hrad donjonového typu, jehož hlavní obytnou a zároveň obrannou budovou byl palác obdélného půdorysu. Skládal se z horního hradu s palácem a dolního hradu s nejméně dvěma obytnými budovami a dalšími objekty hospodářského charakteru. Palác byl původně třípatrový, na starších vyobrazeních jsou zbytky nejvyššího patra ještě patrné. Ve 2. patře byl rytířský sál se čtyřmi okny na protilehlých stranách. Dolní hrad byl opevněný. Zbytky této fortifikace byly patrné ještě v polovině 19. století. Ze zmíněné smlouvy s roku 1486 je známo, že zde byly nejméně dvě obytné budovy. Při archeologických průzkumech v 19. století byly v severovýchodní části dolního hradu nalezeny pozůstatky kuchyně (kachle, nádobí). Do severozápadní části lokalizovaly nálezy kovárnu. Po zástavbě dolního hradu dnes zůstaly jen terénní relikty.

Košumberk

↑ na začátek stránky

Košumberk leží 11 km jihozápadně od Vysokého Mýta, tj. jihovýchodně od Chrudimi. Díky rozsáhlým restaurátorským pracem ve 20. století je dnes zřícenina tohoto velkého hradu v dobrém stavu a interiéry vstupní budovy slouží jako hradní muzeum. Hrad založil pravděpodobně Ojíř z Košumberka někdy po r. 1310. Významný člen tohoto rodu, Diviš Slavata z Chlumu, zahájil roku 1573 renesanční přestavbu hradních budov a výstavbu nového paláce, ve které pokračovali jeho syn Jindřich a vnuk Diviš. Od konce 17. století do zrušení řádu vlastnili hrad jezuité, sídlící v nově vystavěné rezidenci v nedalekém Chlumku. S výjimkou vstupní budovy neudržovaný hrad zpustnul.

Kotnov

↑ na začátek stránky

Kotnov je jediná zachovalá věž táborského hradu, který založil Přemysl Otakar II. na ochranu města Hradiště jako městský hrad. Stojí vedle pozdně gotické Bechyňské brány. Má kruhový půdorys. Pojmenována je podle rytíře Kotena, toto jméno použil Václav Hájek z Libočan. Kotnov je obdobně jako Stará radnice na náměstí v Táboře od roku 1962 prohlášen národní kulturní památkou.

Kotviny

↑ na začátek stránky

Hrad Kotviny stával v katastrálním území Žďár u Hradiště. Hrad stával na ostrožně vybíhající ze severní části Humnického vrchu nad řeku Ohře. Přístupová cesta přicházela z jihu a pravděpodobně v této oblasti stávaly hospodářské budovy. Půdorys hradu jednodílné dispozice měl podobu lichoběžníku. Jádro hradu chránil šíjový příkop a také parkán, na vstupní straně posílen o okrouhlou věž, která stála v jihovýchodním nádvoří. Existenci budov dokládají stopy ve zbytcích hradby, bližší podrobnosti by mohl přinést podrobný archeologický průzkum. Palác měl pravděpodobně půdorys ve tvaru písmene "L" a nacházel se v severozápadním nádvoří, které bylo nejlépe chráněné.

Kozí Hrádek

↑ na začátek stránky

Kozí Hrádek je zřícenina gotického hradu, nacházející se na levém břehu Kozského potoka, 5,5 km jihovýchodně od Tábora a 2,5 km východně od Sezimova Ústí. Pro svou spojitost se životem církevního reformátora Jana Husa byl Kozí Hrádek dne 30. března 1962 prohlášen za národní kulturní památku. Od roku 1991 je zřícenina v majetku města Sezimovo Ústí. Kozí Hrádek byl rozměrově nevelký, zhruba o velikosti asi 60 x 30 metrů (tedy necelých 2000 metrů čtverečních). Obehnán byl 140 cm silnou zdí, na východní straně s bránou. Měl 18 m hlubokou studnu a ve skále tesané sklepní místnosti. Vnitřní hrad měl také silnou zeď a 25 m vysoký věžovitý pánův palác. Celkem však byl málo chráněný terénem, prakticky jen vodními příkopy.

Kozlov (hrad)

↑ na začátek stránky

Kozlov (hrady)

↑ na začátek stránky

Kozlov je komplex dvou hradů, tzv. horního a dolního, nalezneme je nedaleko obce Kozlov, nad obcí Olešnička. O celém komplexu je velmi málo informací. Díky archeologickému výzkumu se zjistilo, že byly obývány od konce 13. století do první poloviny 14. století. Lokalita zřejmě souvisela s krátkodobou obnovou zdejšího dolování stříbrné rudy a jeho ochranou.

Kozlov (hrad, okres Třebíč)

↑ na začátek stránky

Hrad Kozlov je hradní zřícenina v katastrálním území obce Kozlany, vystavěná původně na kamenném ostrohu nad řekou Jihlavou. V současnosti se nachází na ostrově, při nižší hladině nádrže na poloostrově přehradní nádrže Dalešice. Do dnešních dnů se dochovaly pouze příkopy, základní zdi a torzo věže.

Kožlí

↑ na začátek stránky

Kožlí je zřícenina hradu ležící na ostrohu nad soutokem potoka Tisem a Janovického potoka, v severovýchodním výběžku území obce Tisem v okrese Benešov. Hrad se skládal z předhradí a vnitřního hradu, jež byly odděleny ve skále vylámaným hlubokým příkopem. Komunikaci mezi nimi zřejmě umožňoval padací most. Vnitřní hrad tvořila dvoupalácová dispozice, přičemž není vyloučeno, že se jedná o nejstarší příklad v Čechách. Obdélné hradní jádro se skládalo z brány, na kterou navazoval první palác. Za ním bylo nádvoří, ukončené na jihovýchodě druhým palácem. Tyto dvě stavby spojovala po obou stranách vnitřní hradba. Podél celého objektu probíhala parkánová hradba. Nejlépe dochovanou částí hradu je jihovýchodní parkánová zeď a část vnitřní hradby ve stejném směru. Zbytek tvoří převážně terénní relikty. Hrad je zarostlý náletovými dřevinami.

Kouty

↑ na začátek stránky

Kouty je zřícenina vodní tvrze, někdy označované jako hrad, která byla založena ve 14. století. Nachází se na severozápadním okraji vesnice Kouty v okrese Benešov 3 km jižně od Votic. Tvrz leží mezi dvěma rybníky. Původně však stávala na ostrůvku uprostřed rybníka.[1] Do dnešních dob se zachovaly dvě zdi: jedna z nich je pozůstatkem vstupní věže a druhá obytné budovy.

Krakovec

↑ na začátek stránky

Krakovec je zřícenina gotického renesančně přestaveného hradu. Zřícenina je umístěna na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka (oba spadají do povodí říčky Javornice asi 2,5 km jižně) ve stejnojmenné obci. Nachází se cca 15 km od města Rakovník, přímo na hranici CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférická rezervace UNESCO. Objekt je jedním z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem a též jedním z mála hradů postavených za vlády krále Václava IV. Lucemburského.

Krašov

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Krašov se nalézá asi 8 km jihovýchodně od Kralovic, jihozápadně od Rakovníka. Krašov patří mezi nejstarší české šlechtické hrady. Založil jej před rokem 1232 Jetřich z rodu Hroznatovců a skládal se z předhradí a vlastního hradu. Přístup do předhradí vedl po zvedací lávce přes příkop a stejným způsobem byl oddělen hrad od svého předhradí. Předhradí je umístěno výše než hrad, který tak byl částečně kryt před nepřátelskou střelbou. Přesto se na Krašově setkáváme s věží s břitem směřujícím k prostoru, odkud bylo možné hrad ostřelovat, pokud by útočníci obsadili předhradí. Je to pravděpodobně nejstarší věž s břitem na českém území. Do konce 13. století přibyla k hradu vysoká kruhová věž (odborně nazývaná bergfrit), přístupná lávkou v úrovni prvního patra. V případě nutnosti mohla být poslední samostatně hájitelnou částí hradu. K tomu však nedošlo, o jeho dobytí se nepokusili dokonce ani husité. V případě Krašova je nutno zmínit i předhradí hradu a to nejen kvůli jeho obranným kvalitám, ale také proto, že obsahovalo značně velký počet hospodářských budov. Největší z nich náležela zřejmě pivovaru se sladovnou (zachoval se rozměrný sklep), byla zde kovárna, cihelna, krčma a lázeň a ve svahu pod předhradím býval dokonce i jednoduchý vodní mlýn. Přestože okolí hradu zpustošila třicetiletá válka, Krašov samotný přečkal toto období (částečně renesančně upraven) v porovnání s jinými hrady celkem dobře, ale přesto se i na něm negativně projevovalo časté střídání majitelů a malé prostředky vynakládané na jeho údržbu. Posledními významnými majiteli Krašova se stali roku 1678 opati z nedalekého kláštera Plasy, kteří také provedli v 18. století řadu barokních úprav. Po zrušení kláštera (1785) přestal být hrad obýván. Jeho pustnutí značně urychlilo nešetrné využívání jeho kamení pro okolní stavby.

Krásný Buk

↑ na začátek stránky

Krásný Buk byl gotický hrad, ze kterého se do současnosti dochovaly jen sporé zbytky. Tyto se nalézají západně od stejnojmenné osady Krásný Buk, která je dnes součástí města Krásná Lípa v Šluknovské pahorkatině. Zbytky hradu leží na zalesněném pahorku, který nesl pojmenování Zámecký vrch v povodí říčky Křinice. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Kraví Hora

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Kraví Hora se nachází na jihovýchod od obce Kuroslepy řekou Oslavou, nedaleko jejího soutoku s Chvojnicí. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1] V blízkosti se nachází také hrad Levnov. Hrad byl chráněn ze třech stran hlubokým příkopem, valem a hradbami. Ze západní strany roklinou a z jižní strany skalnatým srázem. Ze západní strany byl hrad přístupný přes padací most do hranaté bašty. Jádrem hradu byla válcová věž o průměru 5,5 metru. Její torzo se dodnes tyčí do výšky asi pěti metrů.

Krumvald

↑ na začátek stránky

Krupka (hrad)

↑ na začátek stránky

Kryry

↑ na začátek stránky

Kryry je zaniklý šlechtický hrad z počátku 14. století. Rozkládal se na Kostelním vrchu nad městečkem Kryry. Opuštěn byl v průběhu 15. století. Z hradu se dochovaly pouze příkopy a val. Hradiště je chráněno jako kulturní památka České republiky.

Křečov (hrad)

↑ na začátek stránky

Křečov je zřícenina šlechtického hradu ze 14. století u Podbořanského Rohozce. Opuštěn byl na začátku 16. století. Z hradu se dochovaly jen malé zbytky, které jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Křikava

↑ na začátek stránky

Křikava je zřícenina v jihočeském kraji. Nachází se v okrese Strakonice. Vstup je volný. Přístup je přímo z vesnice Černívsko, po hrázi rybníka, kousek lesem. Hrad samotný je na zalesněném návrší nad vesnicí. Dnes jsou vidět zbytky lichoběžníkového tvaru opevnění. Jsou patrné zbytky čtyřhranné věže a část opevnění.Dole ve věži zřejmě byly konírny a v horní části věže teprve příbytky. Zajímavostí je, že vstupní původní část byla později přestavěna a položena na druhou, protější stranu. Není žádných písemných památek o stavitelském slohu, ani není známa přesná doba založení hradu.

Křivoklát

↑ na začátek stránky

Křivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. Nachází se na území městyse Křivoklátu v okrese Rakovník ve Středočeském kraji.

Hradní areál trojúhelného půdorysu zaujímá plochou ostrožnu. Na nejvyšším místě hradní dispozice se tyčí 42 m vysoký bergfrit, za ním je umístěno relativně těsné jádro hradu, které je tvořeno trojicí křídel obklopujících trojúhelné nádvoří. Jižní křídlo obsahuje rozměrnou hradní kapli. Západní křídlo obsahuje především velký sál a spolu se severním křídlem, v němž byly původně menší soukromé prostory, tvoří hradní palác. Za hradním jádrem se nalézá rozsáhlé předhradí, které je kompletně obestavěno budovami a flankováno dvojicí pozdněgotických bašt, situovaných na spodních nárožích hradního areálu. Na jihu, nedaleko hradního jádra, je situována brána. Hrad obsahuje řadu cenných, pozdně goticky upravených prostor, přičemž především kaple s dochovaným pozdněgotickým malovaným oltářem patří k nejvýznamnějším gotickým prostorům u nás.

Křídlo

↑ na začátek stránky

Zřicenina hradu Křídlo se nachází u obce Brusné na výrazném východním ostrohu vrchu Barvínek v Hostýnských vrších nad údolím Rusavy.

Kuchlov

↑ na začátek stránky

Kuchlov je téměř zaniklá zřícenina hradu, která se nachází v údolí Malé Hané mezi Ruprechtovem a Rychtářovem v okrese Vyškov. Není jasné, jak se tento hrad jmenoval, název Kuchlov je odvozen od jména lesní trati, uváděné v 16. století.

Kumburk

↑ na začátek stránky

Kumburk je zřícenina gotického hradu, asi 6 km západně od Nové Paky. Nalézá se v jednom z cípů pomyslného trojúhelníku nazývaného Český ráj. Nachází se v nadmořské výšce 642 m n. m. v okrese Semily, na strmém čedičovém vrchu. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Kunětická hora

↑ na začátek stránky

Kunětická hora je hrad z počátku 15. století stojící na osamoceném výrazném stejnojmenném vrchu (307 m n. m.) v České tabuli nedaleko Pardubic. Tvoří dominantu Polabí. Oblíbené výletní místo obyvatel Pardubic i lidí ze širokého okolí. Z vrcholu hory je nádherný výhled do širokého okolí a za příznivých podmínek je možno vidět i vrcholky Krkonoš. Do dnešní doby se zachovala část hradeb zesílených baštami a jeden z dělostřeleckých rondelů, rekonstruovaný palác s uzavřeným vnitřním nádvořím, vysokou kruhovou věží a samostatně stojící kaple sv. Kateřiny Sienské. Válcová hradní věž, zvaná Černá nebo Čertova, nabízí jedinečný rozhled do Polabské krajiny. Prostory hradního paláce slouží výstavním účelům. V hradním sklepení se nalézá výstavka dosavadních výsledků archeologických výzkumů, v přízemí paláce je hradní hladomorna, vězení a výstava o vývoji soudnictví na území Čech. V 1. patře se nachází hradní zbrojnice a rozsáhlá expozice věnovaná parforsním honům na Pardubicku. Na nádvoří se v turistické sezóně konají vystoupení skupin historického šermu a ukázky výcviku dravých ptáků. Kunětická hora je chráněným nalezištěm četných druhů rostlin a živočichů. Objekt spravuje Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Pardubicích.

Kyjovský hrádek

↑ na začátek stránky

Kyjovský hrádek byl skalní hrad v Českosaském Švýcarsku, po levé straně Kyjovského údolí asi ¾ km jihozápadně od vesnice Kyjov. Katastrálně lokalita přísluší k poněkud vzdálenější obci Doubice. Hrad stával na pískovcovém ostrohu nad řekou Křinice. Ze severu byl chráněn skalní stěnou, na jižní straně jej pak od předhradí odděloval příkop s mostem. Z příkopu pak do vnitřního hradu vedlo schodiště. Vlastní jádro chránila dřevěná palisáda. Na skaliscích na východě a západě nejspíše bývaly strážnice a pavlače pro střelce. Bližší vzhled hradu se však dnes již nedá určit.

Kynžvart

↑ na začátek stránky

Kynžvart je zřícenina hradu na okraji Slavkovského lesa v okrese Cheb, asi 1 km severně od obce Lázně Kynžvart. Zřícenina patří k nejvýše položeným v Česku – leží v nadmořské výšce 824 metrů. Z hradu jsou dnes patrny poměrně rozsáhlé zbytky zdiva.

Kyšperk (hrad, okres Ústí nad Orlicí)

↑ na začátek stránky

Kyšperk je zřícenina hradu, který stával nad městečkem Kyšperk, (dnes Letohrad), na návrší zvaném Hradisko. Dnes zůstaly zachovány jen zbytky valů a příkopy.

Lacembok (okres Domažlice)

↑ na začátek stránky

Lacembok (okres Havlíčkův Brod)

↑ na začátek stránky

Hrad Lacembok stával nad údolím Vrbeckého potoka severovýchodně od obce Souboř v okrese Havlíčkův Brod. Hrad byl vystavěn na ostrohu, ze tří stran chráněný strží. Na západě cestu přehrazoval příkop. Přístupová cesta vedla od současné myslivny Ostojovka přes příkop a násep. Dále cesta pokračovala kolem druhého příkopu po parkánu až k bráně. Ta stávala vedle půlkruhového srubu, se kterým uzavírala předhradí. Odtud vedly valy chránící spolu s příkopem hrad. Vstup do jádra hradu býval pravděpodobně vedle velké věže, na niž navazovaly hradby. Kromě velké věže se tu nacházela obytná budova a o něco menší, okrouhlá věž.

Lamberk

↑ na začátek stránky

Lamberk je zřícenina hradu, která se nachází v záhybu řeky Oslavy asi 2 km jihozápadně od Březníka. Na opačné straně řeky ve vzdálenosti 220 metrů leží Sedlecký hrad. Z hradu se do dnešních dnů dochovaly pouze fragmenty zdiva a zbytky příkopů.

Landek (zaniklý hrad)

↑ na začátek stránky

Landštejn

↑ na začátek stránky

Landštejn je mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. Roku 1771 byl zničen požárem a opuštěn. V posledních letech proběhla jeho rekonstrukce. Nachází se v Landštejně, části obce Staré Město pod Landštejnem v Jihočeském kraji.

Lanšperk

↑ na začátek stránky

Lanšperk je zřícenina hradu na hradním kopci nad levým břehem řeky Tiché Orlice ve vsi Lanšperk (obec Dolní Dobrouč), asi 5 km východo-severovýchodně od města Ústí nad Orlicí.

Lapikus

↑ na začátek stránky

Lapikus je zřícenina hradu, která se nachází mezi obcemi Plaveč a Rudlice v okrese Znojmo na pravém břehu na ostrohu nad Plenkovickým potokem. V současnosti jsou patrné obvodové hradební zdi, část zdiva někdejší věže a budovy na severní straně.

Lečenec

↑ na začátek stránky

Lečenec (Lažánky) jsou pozůstatky středověkého hrádku, který leží na levobřežní ostrožně Punkevního údolí, asi 500 m západně od Skalního mlýna. Přesný název hrádku není znám, protože se neuvádí v žádné literatuře, název Lečenec je odvozen od lokality, kde leží.

Ledeč nad Sázavou

↑ na začátek stránky

Informační centrum, Husovo nám. 60, 584 01 Ledeč nad Sázavou Tel. 569 721 471, tel. a fax. 569 721 507. Muzeum: 569 721 128. E-mail: IS@ledec-net.cz

Nejstarší část dnešního hradu vystavěli vladykové z Ledče. Toto jméno je uvedeno na listině z roku 1257 a třebaže se tak nazývala i blízká vesnice, pravděpodobnější je odvození přídomku od hradu. Jeho první velká přestavba probíhala v období kolem roku 1470 za Jana Ledeckého z Říčan a druhá po polovině 16. století, kdy nechal Zdeněk Meziříčský z Lomnice celý areál renesančně upravit. Později vlastnili Ledeč bohatí Trčkové z Lípy. V roce 1636 získal zdejší panství baron Adrian z Enkenfurtu, který posílil obranyschopnost svého (jen občasného) sídla výstavbou nové brány se dvěmi pětibokými baštami. A opět to nebylo zdaleka vše, další úpravy prováděli Thunové koncem 17. století. Po roce 1753 patřil zámek císařovně Marii Terezii a v době války s Pruskem sloužil jako kasárna jezdeckého oddílu. Poté jej obdržel od císařovny darem Ústav šlechtičen v Praze na Hradčanech. Po zhoubném požáru roku 1879 byl objekt pouze úsporně opraven. Část vnějšího opevnění zanikla v roce 1903 v souvislosti se stavbou železnice. O osm let později vzniklo v Ledči muzeum, které před druhou světovou válkou umístilo své sbírky v prostorách hradu. V současnosti probíhají v hradním areálu stavební opravy, po jejichž dokončení bude zpřístupněna hradní věž. Na druhém nádvoří lze navštívit již zmíněné muzeum, které každoročně pořádá několik výstav. V roce 2003 se počítá se zajímavou výstavou plastik, tisku a textilií z pokladu děkanského úřadu v Ledči. Mimo hrad mohou návštěvníci města navštívit například nově zrekonstruovanou synagogu (založenou roku 1739) a starý židovský hřbitov založený na počátku 17. století.

Lipnice

↑ na začátek stránky

Státní hrad Lipnice, 582 31 Lipnice nad Sázavou Tel. 569 486 189, 569 486 114, e-mail: hrad.lipnice@quick.cz

Hrad Lipnici založil na počátku 14. století Raimund z Lichtemburka, dalšími významnými majiteli byli Jan Lucemburský, Karel IV., páni z Lipé a z Landštejna a Čeněk z Vartemberka. V 15. století získal panství Mikuláš Trčka z Lípy, za jehož potomků vyrostl na počátku 16. století nový palác a kolem roku 1537 nechal Jan Trčka upravit další části hradu pozdně goticky, již i s náznakem přicházející renesance. Hrad byl částečně pobořen před koncem třicetileté války, nebyl však v následujících staletích zcela opuštěn a tak začal pustnout až po požáru roku 1869. Později, kdy již začínalo hrozit, že silueta hradu vymizí z reliéfu krajiny, založilo několik nadšenců Sbor pro záchranu hradu Lipnice, ovšem důkladné opravy se jeho část dočkala až v druhé polovině 20. století, zbytek byl zabezpečen proti zřícení. V hradních interiérech si můžeme prohlédnout zbrojnici, archeologickou expozici a rozsáhlou sbírku kachlů z 15. a 16. století. Přístupné je rovněž rozsáhlé sklepení a sloupová hodovní síň. V nedalekém domku pod hradem psal J. Hašek své světově proslulé Příhody dobrého vojáka Švejka.

Litice nad Orlicí

↑ na začátek stránky

Státní hrad Litice, 564 01 Žamberk Tel. 603 23 22 12

Hrad se nachází na výrazném vrchu obtékaném řekou Orlicí, osm kilometrů západně od Žamberka. Založili jej na konci 13. století Drslavici, první připomínka se váže k roku 1304. V roce 1371 bylo panství s hradem majetkem pánů z Kunštátu, z něhož pocházel také český král Jiří z Poděbrad, který nechal mezi roky 1450 - 1468 významně rozšířit opevnění hradu. V následujících obdobích se již význam Litic snižuje. Nedaleký Potštejn považoval Vilém z Pernštejna za bezpečnější a po polovině 16. století již dávali další majitelé Litic, páni z Bubna, přednost svým zámkům v Doudlebech a Žamberku. V roce 1657 se hrad uvádí již jako polorozbořený a v tomto stavu zůstal do konce 19. století, kdy započal Oskar Parish s prvními opravami hradu, které s různě dlouhými přestávkami trvají dodnes. V hradním paláci si mohou návštěvníci Litic prohlédnout rovněž archeologické nálezy z 15. až 17. století.

Malenovice

↑ na začátek stránky

Státní hrad Malenovice, Švermova 448, 763 02 Zlín 4 Tel. 577 103 379 Hrad na skalním hřbetu nedaleko Zlína založil pravděpodobně moravský markrabě Jan Jindřich někdy po roce 1360. V dalších staletích zde probíhaly pozdně gotické a renesanční přestavby. Dnešní podobu daly Malenovicím barokní úpravy za majitelů z rodu Liechtenštejna-Kastelkornu. V interiérech hradu s dobře znatelnými pozdně gotickými a renesančními články si lze prohlédnout archeologické vykopávky (pozdně gotické kachle, militária i další předměty) a také zajímavou expozici o zaniklých středověkých hradech východní a jihovýchodní Moravy.

Lelekovice

↑ na začátek stránky

Hrad Lelekovice je zřícenina hradu, která se nachází poblíž kostela svatého Filipa a Jakuba v obci Lelekovice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Leština

↑ na začátek stránky

Hrad Leština stával na výběžku z Kamenné hory u obce Leština. Hrad stával na výběžku nad údolím potoka, takže jej ze severu, východu a západu chránily strmé svahy. Přístupová cesta tedy vedla od jihu, kde se nacházelo rozlehlé předhradí. Jádro od předradí odděloval šíjový příkop, před kterým se nacházela kamenná zídka. V jihovýchodní části jádra se nachází čtverhranné zahloubení, patrně po zděné stavbě. Menší stavba se patrně nacházela také na výše položené části jádra.

Leuchtenštejn

↑ na začátek stránky

Leuchtenštejn je zřícenina hradu ležící v okrese Jeseník poblíž města Zlaté Hory. Je možné, že vznikl jako reakce vratislavského biskupa na ztrátu hradu Edelštejna.

Levnov

↑ na začátek stránky

Levnov (též Ketkovický hrad) je zřícenina hradu mezi obcemi Senorady a Ketkovice v okrese Brno-venkov. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Zřícenina se nachází na 120 metrů vysokém skalním ostrohu nad řekami Oslavou a Chvojnicí poblíž jejich soutoku. Přímo pod hradní skálou se nachází Ketkovický mlýn. Hrad se nachází na turistické značce tři kilometry jižně od obce Ketkovice a v jejím katastrálním území a je součástí přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice. Z hradu je výhled na údolí řeky Oslavy, zříceninu hradu Kraví Hora, Malou skálu na protějším říčním břehu a také jadernou elektrárnu Dukovany.

Liběhrad

↑ na začátek stránky

Liběhrad (též Hrádek či Libušin hrádek) je zřícenina hradu na vysoké skále nad Vltavou na severním okraji města Libčice nad Vltavou. Dnes jsou na místě jen zbytky zdiva, příkopy a valy, které jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Podle pověsti hrad založila roku 711 sama kněžna Libuše. Na toto místo ji upozornily její služebnice, když zde pořádaly hon. Zdálo se jim to jako libé místo a kněžnu požádaly, aby zde nechala zbudovat hrad. Ten potom dostal jméno Liběhrad. Původně se však jednalo snad jen o jakýsi letohrádek určený k odpočinku při lovu a různým kratochvílím, neboť byl vystavěn pouze ze dřeva vymazaného hlínou. Teprve později na jeho místě vznikla kamenná stavba.

Libštejn

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu se nachází 10 km jižně od Kralovic (mezi Plzní a Rakovníkem), na pahorku v údolí řeky Berounky, při jejím pravém břehu. Hrad vystavěl v období před rokem 1361 Oldřich Tista z Hedčan (ředitel výstavby hradu Karlsfriedu pro Karla IV.), který se po Libštejně také psal. Před koncem 14. století prodal Oldřichův stejnojmenný syn libštejnské panství Albrechtovi z Kolowrat a po hradu se pak psala jedna z větví tohoto významného rodu. V husitské době byl Libštejn několik týdnů obléhán. V nepříznivé situaci, kdy hrozilo vyhladovění, přistoupili obránci hradu na dohodu s husity o vojenském spolku, čímž se zachránili. Dohodu však bylo nutno splnit a tak roku 1431 nalézáme majitele Libštejna na husitské straně v bitvě u Domažlic. Ta skončila těžkou porážkou křižáků, kteří navíc utrpěli hlavní ztráty až při svém chaotickém ústupu. Při již zmíněném obléhání se plně projevila nevýhoda pevnosti, umístěné sice v obtížně přístupném terénu, ale položené níže než byly okolní kopce. Obránci byli tudíž vystaveni střelbě z praků a předchůdců dnešních děl. Proto hradní opevnění doplnila ve druhé polovině 15. století předsunutá bašta s náspy a příkopem. Naštěstí ale již nenastala nutnost ověřit toto opatření v praxi. Nejvýznamnějším držitelem zdejšího panství se stal na sklonku 15. století Albrecht z Kolowrat. Patřil k předním politikům českého království a od roku 1503 zastupoval v Čechách nepřítomného krále Vladislava Jagelonského. Ve funkci nejvyššího kancléře však narážel na stále silnější opozici českých pánů, které jeho politika omezovala. Ti postupně získali převahu a na svatojakubském sněmu roku 1508 převedli kancléřovy pravomoci na Zdeňka Lva z Rožmitálu. Ale ani pozice tohoto zdatného a zkušeného politika nebyla nijak pevná, protože panovník uvedenou změnu neodsouhlasil. Ve druhé polovině 16. století bydleli majitelé Libštejna stále častěji mimo něj a hrad bez dostatečné údržby začal pustnout. Definitivní zkázu mu pak přinesly události třicetileté války.

Lichnice

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Lichnice, 538 43 Třemošnice Tel. 469 663 755 nebo 469 611 133

Mohutný skalnatý ostroh, nacházející se asi 15 kilometrů východně od Čáslavi poskytl svou výhodnou polohu se strmými srázy opevněnému hradišti již někdy v druhé polovině 12. století. Na stejném místě vznikl později kamenný hrad, nazývaný nejdříve Lichtemburk a až později Lichnice. Stavitelem hradu byl Smil z Lichtemburka, který se společně se svým králem Přemyslem Otakarem II. zúčastnil roku 1260 vítězné bitvy u Kressenbrunu a který pro krále vykonával různá diplomatická poslání. V období před rokem 1333 získal hrad výměnou král Jan Lucemburský. Jeho syn, král Karel IV. zařadil Lichnici mezi královské hrady, které neměly být dávány do zástavy, což potvrzuje její velký význam. V době husitských válek usilovaly o hrad obě válčící strany, tj. přívrženci krále Zikmunda i husité. Východočeští sirotci (tak se nazývali husité ve východních Čechách po smrti vojevůdce Jana Žižky) obléhali Lichnici přes rok, než se posádka na podzim 1429 vzdala a využila možnost volného odchodu. V únoru 1469 přispěla posádka hradu k odražení zákeřného vpádu uherského krále Matyáše Korvína do Čech. Roku 1490 vykoupil lichnické panství král Vladislav II. Jagelonský a daroval ho dědičně Mikuláši Trčkovi z Lípy. Doba vlády Trčků na Lichnici znamenala povznesení a rozvoj hradu. Byly vystavěny předsunuté hradby, před kterými ještě navíc vzniklo městečko zvané Podhradí se samostatným opevněním. Roku 1637 převzal celé panství císař Ferdinand II. a byla zde umístěna vojenská posádka. Ta hrad udržela, třebaže se v roce 1646 podařilo Švédům zradou zajmout jejich velitele. O dva roky později, po podepsání míru, kterým skončila třicetiletá válka, vydal císař Ferdinand III. rozkaz zbořit hrady, které by se mohly stát opěrnými body nepřítele. Bohužel, tento rozkaz byl na Lichnici splněn a třebaže neznamenal přímo zkázu hradu, způsobil jeho pozvolný úpadek a pozdější zpustnutí této kdysi hrdé pevnosti.

Lipý

↑ na začátek stránky

Hrad Lipý se nachází v České Lípě. Původní gotický vodní hrad z 13. století byl v 17. století přestavěn na renesanční zámek, který byl po druhé světové válce z větší části zbourán. Po roce 1995 jsou zbytky původního hradu upravovány a areál Vodního hradu Lipý je využíván pro kulturní akce města. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Ač patřil Lísek k malým hradům, zachovalo se z něj poměrně dost: válcová věž, základové zdivo, kde lze snadno rozeznat jednotlivé části hradu, kolem hradu se dochoval i hradní příkop dosahující hloubky téměř 7 metrů.

Lipnice nad Sázavou

↑ na začátek stránky

Hrad Lipnice v Lipnici nad Sázavou je jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů, který byl založen kolem roku 1310 mocným rodem pánů z Lichtenburka a přestavěn na počátku 16. století za Trčků z Lípy.

Líšnice (zaniklý hrad)

↑ na začátek stránky

Litice (nad Orlicí)

↑ na začátek stránky

Litice je zřícenina hradu na hradním kopci v obci Litice nad Orlicí, asi 7 km západně od města Žamberk.

Litice (u Plzně)

↑ na začátek stránky

Litice je hradní zřícenina stojící na ostrohu nad soutokem Litického potoka a Radbuzy v katastru plzeňské části Litice. Z hradu se zachoval příkop a část východních hradeb. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Ostroh, na němž byl hrad vystavěn, byl dle archeologických výzkumů osídlen již ve 12. století. První hrad byl vystavěn v 1. třetině 13. století ze dřeva. Byl typickým představitelem staveb, které v té době začaly nahrazovat starší hradiště. V polovině 13. století byl hrad na temeni ostrožny přestavěn na kamenný hrad bergfritového typu, tj. s mohutnou obrannou věží a s předhradím opevněným valem a dvojitým příkopem. Přístup k vlastnímu hradu byl oddělen příkopem, 10 m hlubokým a 30 m širokým.

Litoměřice (hrad)

↑ na začátek stránky

Litoměřický hrad zvaný též Hrádek, je bývalý gotický královský hrad, jenž byl situován do severozápadní části města Litoměřice a byl vlastně součástí litoměřických městských hradeb. Vznikl pravděpodobně v době vlády Přemysla Otakara II. ve 2. polovině 13. století, ve své době se jednalo o poměrně významný a důležitý hrad. Jeho přesná velikost a tvar dnes nejsou zcela známy, neboť do dnešních dob se z něj dochovalo jen malé torzo. Předpokládá se, že původní hrad mohl zabírat prý až 6 hektarů, údajně měl lichoběžníkovitý tvar a byl chráněn klasickou hradbou s čtverhrannými věžemi v rozích, ze strany od města se pravděpodobně k jeho hradbám přimykaly různé městské budovy.

Litýš

↑ na začátek stránky

Litýš je hradní zřícenina na stejnojmenném vrchu (486 m n.m.) v okrese Litoměřice nedaleko od osady Kotelice, což je místní část obce Třebušín, v katastrálním území Soběnice obce Liběšice. Nachází se nedaleko obce Liběšice pod vrchem Sedlo v Českém středohoří asi 7 km západně od Úštěku. Zřícenina se nachází v lese na stejnojmenném vršku a nevede k ní žádná veřejná cesta. Z hradu se do dnešních dob dochovaly pouze malé zbytky - příkop, zbytky dvojitých hradeb a část zdi z obytné budovy vysoká přes 4 metry.

Loket (hrad)

↑ na začátek stránky

Loket je český hrad, který se tyčí nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Začátkem 19. století začalo bourání částí hradu, které nebylo možné snadno opravit, např. paláce byly sníženy o jedno patro. V letech 1792 - 1948 byla část hradu přeměněna na státní vězení.

Lomnice nad Lužnicí (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Lomnice nad Lužnicí stával ve městě Lomnice nad Lužnicí v místech dnešního kostela sv. Václava. Ačkoliv se jistě jednalo o velmi rozsáhlý hrad, nedokážeme dnes přesně vymezit jeho rozsah. V obranném systému hradu jistě musela hrát důležitou roli voda. Většina areálu byla nejspíš nenávratně zničena městskou zástavbou. Jádro hradu se pravděpodobně nacházelo na náměstí, kde dnes stojí bývalá hradní kaple.

Lopata

↑ na začátek stránky

Lopata je hradní zřícenina stojící na buližníkovém suku nad údolím Kornatického potoka v přírodní rezervaci v katastru obce Milínov u Nezvěstic, v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Stavebníkem hradu byl patrně Heřman z Litic, který je na Lopatě poprvé připomínán roku 1377. V říjnu 1432 oblehlo Lopatu vojsko a v únoru 1433 posádka hrad v noci podpálila a utekla. Vyhořelý hrad pak už nebyl nikdy obnoven. V písemných pramenech je uváděn v letech 1457 a 1539 jako pustý.

Loubí

↑ na začátek stránky

Hrad Loubí stával nedaleko obce Loubí, nad Loubským dolem, směrem na Šváby. Nedaleko vede silnice na Holany. Jednodílný hrad stával na ostrohu vystupujícím od západu z pískovcové plošiny do Loubského dolu. Chráněn byl šíjovým příkopem. Lokalita má tvar trojúhelníka a zbylé dvě strany chrání skály. Zatím není jasné, zda se před příkopem nenacházel ještě další díl hradu nebo vesnické osídlení. Ve vnitřních prostorách hradu se nezachovaly žádné stopy po zástavbě. Dá se tedy předpokládat, že veškeré budovy byly postaveny ze dřeva.

Loučka (hrad)

↑ na začátek stránky

Loučky (hrad)

↑ na začátek stránky

Loučky jsou zbytky hradu ležící nad obcí Dolní Loučky v okrese Brno-venkov. Hrad založili v druhé polovině 13. století páni z Deblína. Loučky se prvně připomínají roku 1278. Roku 1292 zdědil panství a hrad Vítek z Loučky, který však zemřel bezdětný. Hrad získal před rokem 1353 Hroch z Kunštátu a Louček, čímž přešel na boleradickou větev kunštátského rodu a zůstal jejím majetkem až do zániku hradu před rokem 1497. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Louka (hrad)

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Louka se nachází severně nad vsí Louka v okrese Blansko. Do dnešních dnů zůstala zachována pouze zeď s bránou. Dále zde najdeme zbytky zdí, bránu, základy hradního areálu a stopy po příkopech. V současné době se zde nachází pomník obětem druhé světové války z okolních obcí.

Louzek

↑ na začátek stránky

Louzek je zřícenina hradu v okrese Český Krumlov. Nachází se na ostrohu nad řekou Malší, 4 km jižně od města Kaplice. Hrad byl vystavěn asi na přelomu 13. a 14. století k ochraně zemské stezky z Budějovic na jih do dnešního Rakouska. První známí majitelé byli vladykové z Maršovic v letech 1382 až 1423. Později získal Louzek Jan z Malovic, jehož synové hrad postoupili (asi nikoli zcela dobrovolně) mocnému Oldřichu z Rožmberka. Pravděpodobně již od poslední třetiny 15. století nebyl Louzek udržován (možná ani nebyl obýván) a v listině z roku 1541 se již uvádí jako pustý. Přesto je dodnes dobře znatelné jeho opevnění s příkopy. Z kamenných částí však stojí pouze zbytky paláce a věže.Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Lukov (hrad)

↑ na začátek stránky

Lukov je hrad v ČR, který leží asi 3 km od obce Lukov. Hrad je ve stavu zříceniny, ale je soustavně opravován Spolkem přátel hradu Lukova a Hnutím Brontosaurus.

Luleč (zaniklý hrad)

↑ na začátek stránky

Malenovice (hrad)

↑ na začátek stránky

Malenovice jsou hrad ve zlínské místní části Malenovice. Leží na západním výběžku Tlusté hory. V hradu se mimo jiné nacházejí archeologické a národopisné expozice Muzea jihovýchodní Moravy a je zpřístupněna hradní věž. V muzeu jihovýchodní Moravy je jediná kostra slona v České republice.

Maškovec

↑ na začátek stránky

Maškovec je zřícenina hradu v okrese České Budějovice. Nachází se v katastru obce Kamenný Újezd na skalní stěně nad pravým břehem řeky Vltavy. V současnosti se z hradu dochovala jedna zídka, která je na skalní stěně nad Vltavou, dále valy a zasypané příkopy, jež dávají tušit situaci a položení hradu. Hrad obdélného půdorysu byl těžce poškozen v letech 1823−41, když Pachner z Ebendorfu, majitel blízkého dvora Kotek, nechal zbývající zdivo rozebrat na stavební materiál. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Medlice

↑ na začátek stránky

Medlice je zřícenina středověkého hradu, která leží v okrese Opava nad údolím Moravice (vodní nádrží Kružberk) a zaniklou obcí Medlice. Hrad byl biskupským majetkem a ti ho pronajímali leníkům. Roku 1320 ho držel Zdeskav ze Šternberka, roku 1249 se připomíná Ludvík z Medlic. Na konci 14. století získal léno Jan Kapusta a roku 1403 Petr z Kravař a Plumlova. Hrad byl zničen za česko-uherských válek. V letech 1775-1777 bylo zdivo hradu rozebíráno na stavbu císařské silnice Šternberk-Opava a z hradu moc nadzemního zdiva nezbylo.

Melice

↑ na začátek stránky

Melice je zřícenina hradu ležící asi 6 km severovýchodně od Vyškova, mezi Pustiměří a Drysicemi. Hrad se poprvé v listinách objevuje roku 1339, jeho stavitelem byl olomoucký biskup Jan Volek. V tomto roce byl hrad již hotový, jako purkrabí se zde uvádí Beneš z Melic. Hrad byl opatřen kaplí, kterou dostavěl až Janův nástupce biskup Jan Očko z Vlašimi, což potvrdil nález kamenného erbu roku 1898 a při vykopávkách z let 1931-1938 se toto tvrzení jen potvrdilo. Z hradu se stalo reprezentativní sídlo olomouckých biskupů, kteří pokračovali ve vybavování interiérů. Hrad zanikl v dobách husitských válek. V létě roku 1423 přitáhla na Moravu výprava českých husitů, která dobyla několik významných bodů, mezi nimiž byl i biskupský hrad Melice, který se stal jedním z opěrných bodů husitů. V roce 1439 se uvádí hrad jako "rozbořený, srovnaný ze zemí, jako hromada kamení narovnaných na zemi."

Mimoň (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Mimoň stával ve městě Mimoň v místech, kde je dnes na výšině kostel sv. Petra a Pavla. Do současnosti se z hradu dochoval příkop, jenž nyní slouží jako cesta ke hřbitovu a kostelu. Snad byl zčásti přírodního původu. Přístupová cesta do objektu vedla od severozápadu. Na vnitřní straně příkopu se pravděpodobně nacházejí nepatrné zbytky valu. Strukturu a bližší podobu hradu by mohl ukázat archeologický výzkum.

Mírov (hrad)

↑ na začátek stránky

Mírov je hrad, který se nalézá na skalnatém ostrohu nad stejnojmennou obcí Mírov 5 km severozápadně od Mohelnice. Své jméno dala obec s hradem i lesnaté vrchovině (Mírovská), jíž je obklopena, a která je podcelkem Zábřežské vrchoviny. Hrad je jedním z nejtěžších žalářů České republiky, kde pobývají vesměs doživotně odsouzení.

Mitrov (hrad)

↑ na začátek stránky

Mitrov je zřícenina hradu, která leží 2 km jihovýchodně od městečka Strážek, v okrese Žďár nad Sázavou.

Mladějov (zaniklý hrad)

↑ na začátek stránky

Mostiště (hrad)

↑ na začátek stránky

Mostiště byl hrad, jehož pozůstatky se nacházejí u obce Mostiště v těsné blízkosti kostela sv. Marka. V současné době z hradu téměř nic nezbylo, zřetelné jsou však výrazné terénní stopy.

Moravskoostravský hrad

↑ na začátek stránky

Moravskoostravský hrad se nacházel v Ostravě, v městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Moravský Beroun (hrad)

↑ na začátek stránky

Mstěnice (tvrz se středověkou vsí)

↑ na začátek stránky

Mstěnice je archeologická lokalita zahrnující zaniklou středověkou vesnici spolu s tvrzí. Areál se nalézá asi 3 km jihovýchodně od městečka Hrotovice.

Mstěnice (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Mstěnice stával nedaleko zaniklé obce Mstěnice u Rouchovan. Pod hradem je jedno ze zastavení naučné stezky.

Mydlná

↑ na začátek stránky

Mydlná je zřícenina tvrze nalézající se na mírně vyvýšeném břehu nově obnoveného rybníka v přírodním parku Kamínky necelého 1½ km jižně od obce Nevid v okrese Rokycany. Katastrálně lokalita přísluší k obci Kornatice. Po požáru na zbytcích tvrze pracoval pouze zub času, neboť vesničané z okolí považovali zbytky tvrze za zbytky kostela, a tak zde netěžili stavební kámen, aby se nedopustili svatokrádeže. Důsledkem toho jsou zbytky tvrze v poměrně dobrém stavu.

Myslejovice (hrad)

↑ na začátek stránky

Asi 1 kilometr západně od obce Myslejovice se v lokalitě Zámčisko nad myslejovickými hájenkami nachází terénní zbytky středověkého hrádku. Do přibližně oválné plošiny se v jižním cípu zahryzl nevelký lom. Ve středu této plošiny je 4,5 m vysoký pahrbek, patrně pozůstatek věže nebo budovy.

Myšenec

↑ na začátek stránky

Myšenec jsou pozůstatky gotického hradu z dob Přemyslovců založeného ve 13. století ve vsi Myšenec. Hrad měl čtvercový půdorys, ohraničený hradbami. Vlastní palác měl obytné a reprezentativní prostory. Místnosti byly mezi sebou spojeny pavlačemi. Součástí hradu byla i hradní kaple. Přesná zástavba a popis hradu je neznámý. Při popisu hradu se vychází ze zbytků středověkého zdiva, historických fotografií a kreseb. Do současné doby se zachoval pouze oblouk vstupní brány a několik zdí, které jsou v současnosti částí domů. Hrad je dostupný bez turistického značení, je součástí obce Myšenec v píseckém okrese. Nachází se ve svahu nad kostelem sv. Havla, který je na návsi v obci.

Najštejn (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Najštejn je zřícenina hradu na ostrohu nad Vodní nádrží Jirkov mezi Březencem a Květnovem. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Hrad byl postaven na ostrožně, přičemž jádro hradu bylo na jejím jihovýchodním konci a rozděloval jej příkop. V přední části se nacházel palác o půdorysu obdélníka. Na východě zadní části pravděpodobně stála bašta se střílnou. Jádro od předhradí odděloval šíjový příkop, vybudovaný až ve druhé stavební fázi.

Náměšť na Hané (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Náměšť na Hané se nacházel na ostrohu nad pravým břehem potoka Šumice na JZ okraji nynějšího městysu Náměšť na Hané, ležícího přibližně 13 km jižně od Litovle. Náměšť na Hané se uvádí v listině z roku 1141, kdy byla majetkem olomouckého biskupství, ale její část se později dostala do světských rukou. Do dnešních dnů ze z hradu zachovaly pouze nepatrné stopy bývalých hradních příkopů v terénu.

↑ na začátek stránky

Návarov je zřícenina hradu a zámek poblíž stejnojmenné osady (spadající pod obec Zlatá Olešnice) na severu České republiky, v Libereckém kraji, v okrese Jablonec nad Nisou, asi 7 km severovýchodně od Železného Brodu, vysoko nad soutokem řeky Kamenice a potoka Zlatník.

Nedamy

↑ na začátek stránky

Nedamy je skalní útvar či zaniklý skalní hrad v Ralské pahorkatině, nedaleko hradu Kokořína. Jedná se o dvojici jeskyní v pískovci, v době třicetileté války, kdy se zde schovávali lidé z okolí před Švédy, uměle rozšířené. Do skalní rozsedliny byly vytesány schody, kterými se lze dostat na plošinu umožňující rozhled po okolní krajině.

Netřeb (hrad)

↑ na začátek stránky

Netřeb je hradní zřícenina, která se nachází dva kilometry od obce Kanice v okrese Domažlice na zalesněném Úhlíkovském výběžku.

Neuberg (hrad)

↑ na začátek stránky

Neuberg je hradní zřícenina, která je nejstarší památkou na Ašsku. Nachází se v obci Podhradí u Aše v okrese Cheb. Do dnešní doby se zachovala pouze 22 metrů vysoká kruhová věž.

Nový Herštejn

↑ na začátek stránky

Nový Herštejn je hradní zřícenina, která stojí na zalesněném kopci u Kdyně a je součástí Klatovského předhoří.

Nový hrad (okres Blansko)

↑ na začátek stránky

Nový hrad je opravená zřícenina ne příliš rozsáhlého hradu ležícího nad údolím s řekou Svitavou mezi Blanskem a Adamovem v katastru obce Olomučany. Nový hrad se nachází v blízkosti zaniklé zříceniny původního hradu, která se nazývá Starým hradem. Jihozápadně od Nového hradu se na druhé straně příkopu nachází dobře rozeznatelné zachovalé někdejší vyvýšené obléhací stanoviště Uhrů, vybavené příkopem a valem.

Nový hrad (okres Šumperk)

↑ na začátek stránky

Nový hrad u Hanušovic je rozsáhlá zřícenina hradu vzniklého na přelomu 13. a 14. století. Původní název hradu byl Furchtenberg. Nový hrad byl plošně největším hradním areálem na severní Moravě a jedním z největších českých hradů vůbec. Jeho celková opevněná plocha činí 1,5 ha v půdorysu trojúhelníka. Dodnes se dochovaly torza čtyř bran a po čtyřech baštách z dolního i horního hradu.

Nový hrad (okres Břeclav)

↑ na začátek stránky

Nový hrad u Horních Věstonic stával jihovýchodně od obce Horní Věstonice v katastrálním území Klentnice. Hrad byl postaven na skalisku, přičemž přístupová cesta vedla od severovýchodu, kterou přerušoval příkop. Nad ním se nachází pahorek a na něm plocha v podobě lichoběžníku, kde se nacházelo blíže neznámé opevnění. Fortifikace, kterou M. Plaček označuje za předhradní akropoli, střežila předhradí, jež se nacházelo jižním a východním směrem. Za předhradím byl vybudován příkop široký 18 m, který jej odděloval od jádra hradu. Na centrální část jádra, kde pravděpodobně stála věž, vedla cesta po mostě přes příkop. Severním směrem se nachází skála beze stop zástavby a jihojihozápadně plošina, kde pravděpodobně stál palác.

Nový hrad

↑ na začátek stránky

Nový hrad stával na ostrohu v meandru Bělá, nedaleko Skuhrova. Přímo pod hradem vede silnice ze Skuhrova nad Bělou na Jedlovou v Orlických horách. Kdy a proč hrad zanikl, není známo. V pozdějších dobách bylo zapomenuto i jméno hradu a ten je označován jako Klečkov.

Nový hrad u Kunratic

↑ na začátek stránky

Nový hrad u Kunratic je zřícenina královského gotického hradu ležící v Kunratickém lese na lesnaté ostrožně obtékané Kunratickým potokem. Nachází se v pražské městské části Kunratice. Stavbu hradu nařídil král Václav IV. roku 1411 a již z roku 1412 existují záznamy o králově pobytu na hradě. Roku 1419 zde král zemřel a roku 1421 po dobytí a následném vypálení pražským husitským vojskem zanikl rovněž Nový hrad.

Nový Hrádek (Znojmo)

↑ na začátek stránky

Zřícenina Nový Hrádek, Zámecká 93, 671 03 Vranov nad Dyjí Tel. 515 296 215

Zřícenina se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní gotický hrad zde nechal vybudovat moravský markrabě Jan Jindřich někdy po roce 1358. Před ním vystavěli další držitelé Nového Hrádku předsunuté opevnění, které se postupně proměnilo v hrad. V roce 1645 byl celý areál dobyt a vypleněn Švédy a starší část již zůstala zříceninou. Přední hrad šlechtičtí majitelé po částečné obnově opět využívali jako letní lovecké sídlo.

Nový Světlov

↑ na začátek stránky

Nový Světlov je původně hrad přestavěný na zámek v tudorovském stylu v obci Bojkovice v okrese Uherské Hradiště, který byl střediskem světlovského panství. V prostorách hlavního nádvoří se nyní nachází nová hudební a divadelní aréna. V areálu zámku je nyní rovněž hotel, restaurace a parkoviště.

Nový Šaumburk

↑ na začátek stránky

Nový Šaumburk (nesprávně Zubříč) je zřícenina hradu, která leží 0,5 km jižně od obce Podhradní Lhota v okrese Kroměříž.

Nové Hrady

↑ na začátek stránky

Státní hrad Nové Hrady, 373 33 Nové Hrady Tel. 386 362 135

Gotický hrad, doložený již roku 1277, jakoby přitahoval nejrůznější pohromy. Byl několikrát vypálen, jednou v něm explodoval střelný prach a hrad dokonce postihlo i zemětřesení, tj. pohroma která se v tomto regionu vyskytuje velice vzácně. Po všech těchto nemilých záležitostech museli majitelé panství (od roku 1359 Rožmberkové a od roku 1620 Buquoyové) tento hrad několikrát přestavovat. Jak je vidět, zvládli to docela dobře, ale přesto Buquoyové sídlili raději jinde, především v Rožmberku a v nově vybudovaném zámku na opačné straně města Nové Hrady. Proto jsou zpřístupněné interiéry tohoto starého hradu zařízeny jen prostě. Blízko hradu začíná Terčino údolí, oblíbené místo procházek návštěvníků zdejší oblasti. Jedná se o krásný přírodní park s dobře udržovanými cestami, obohacený vzácnými dřevinami a doplněný dekorativními stavbami. Buquoyové zřídili v údolí i umělý vodopád, který vidíme na snímku. Jen několik kilometrů od Nových hradů se nalézá Žumberk - jediná vesnice v Čechách, ve které se dochovalo její opevnění, respektive zhruba polovina z původního obdélného půdorysu. Vysoká kamenná zeď, ze které vystupují okrouhlé bašty, pochází pravděpodobně z počátku 17. století.

Obřany

↑ na začátek stránky

Obřany je zřícenina hradu v Hostýnských vrších poblíž Bystřice pod Hostýnem v okrese Kroměříž. Zřícenina hradu je chráněna jako kulturní památka České republiky. Svojí nadmořskou výškou 704 metrů je po nedalekém hradu Skalný druhým nejvýše položeným hradem na Moravě.

Občany

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Obřany se nachází severovýchodně od brněnské městské části Maloměřice a Obřany v katastrálním území obce Kanice. Leží nad svitavským údolím vedle Těsnohlídkova údolí. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Oheb

↑ na začátek stránky

Oheb je zřícenina hradu nad Sečskou přehradou na Chrudimce v okrese Chrudim. Lesy kolem zříceniny jsou vyhlášeny jako přírodní rezervace. Zbytky hradu se nacházejí na ostrohu spadajícím na severní, jižní a západní straně k vodní nádrži Seč. Zachovaly se pouze nevelké zbytky - polozasypaný příkop na severovýchodní straně, zbytky hradeb, věž se zbytky vstupní brány a obě dělové bašty. Na jižním výběžku ostrohu se nachází zřícenina věže a sklepy na místech obytných a hospodářských budov. Celý areál je v současnosti porostlý lesem.

Okoř (hrad)

↑ na začátek stránky

Obecní úřad Okoř, 252 64 Velké Přílepy Tel. 233 900 675

Známá zřícenina severozápadně od Prahy. Ves Okoř se uvádí již roku 1228, hrad pravděpodobně vybudoval bohatý pražský měšťan František Rokycanský "z Okoře" (1360). Stavební práce zřejmě započal již jeho otec Mikuláš. Na počátku roku 1421 dobyli hrad husité. Na konci 15. století nechal rod pánů z Donína provést na hradě podstatné stavební úpravy a vznikl tzv. dolní hrad, v podstatě nové vnější opevnění. Renesanční úpravy paláců nechal provést Bořita z Martinic. Tento rod proslavil jeho stejnojmenný potomek roku 1618, kterého vyhodili z okna pražského paláce vzbouření stavové. Pád přežil Martinic bez vážnější újmy, na dva roky sice pak přišel o majetek, když však rozděloval císař Ferdinand odměny svým věrným, získal jej s bohatým nádavkem zpět. Za třicetileté války však byl hrad vypálen a další majitelé - jezuité - jej postupně opravovali. Bohužel, co jezuité opravili, to po zrušení řádu zničili obyvatelé širokého okolí hradu, odvážející z něj stavební materiál. Okoř byla ponechána svému osudu až do roku 1921, kdy ruinu převzal stát. Zřícenina se pak dočkala zabezpečovacích prací a nejnutnějších oprav. Dnes jsou tyto rozsáhlé ruiny častým cílem návštěvníků z blízké Prahy i z celé naší republiky.

Olomoucký hrad

↑ na začátek stránky

Olomoucký hrad je národní kulturní památka, jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v Česku. Nachází se na tzv. Václavském (jinak též Dómském) pahorku v historickém centru Olomouce. Původně byly v Olomouci dva hrady, tzv. „starý“ a „nový“. Ten starý se nacházel v místě vily Primavesi.

Oltářík

↑ na začátek stránky

Oltářík, zvaný též Hrádek, je zřícenina hradu na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce v Českém středohoří. Vypíná se nad vsí Děkovka 10 km jihozápadně od Lovosic. Umístění stavby na vysoké skále mělo jednak strategický význam, jednak bylo reakcí na možnosti dělostřelectva, kterého tehdy v českých zemích začalo být poprvé výrazně využíváno. Hrádek tvořila patrová obytná budova lichoběžníkovitého půdorysu, z níž se zachovalo obvodové zdivo do výše několika metrů. Přízemí bylo rozděleno na dvě nestejně vysoké komory, z nichž jižní, osvětlená úzkým okénkem od západu, měla vchod zvenčí. Sál v patře měl půdorys o rozměrech 5,5 x 12 metrů. Do hradu se vcházelo brankou, jejíž zbytky se dochovaly. Poloha hradu neumožňovala vybudování hospodářského zázemí v jeho bezprostřední blízkosti a tudíž ani vznik předhradí. Hospodářské zázemí proto muselo být mimo hrad. I to byl jeden z důvodů, proč byl tak brzy opuštěn.

Opárno

↑ na začátek stránky

Opárno je zřícenina hradu, která se nachází nedaleko od Lovosic v katastru obce Velemín, respektive vsi Oparno v okrese Litoměřice. Hrad byl založen roku 1344 a sloužil svému účelu až do roku 1502, od poloviny 16. století je považován za pustý. Jedná se o poměrně zachovalou zříceninu hradu s plášťovou zdí, lze vidět zbytky hradního paláce, pozůstatky hradeb včetně příkopů a valů, poměrně zachovalé jsou zde sklepy, zajímavé je i předhradí. Hrad založil Smil z Vchynic, Vchyničtí (neboli pozdější Kinští) zámek posléze odprodali jiným majitelům a to včetně celého Vchynického panství, ke kterému tento hrad přináležel. Jedná se o velmi atraktivní stavební památku, která je velmi dobře veřejně přístupná jak po turistické cestě Opárenským údolím z Malých Žernosek tak i od blízké železniční zastávky Opárno. Z hradu je, mimo jiné, také velmi pěkný rozhled, třeba na blízkou horu Milešovku.

Orlík (hrad, okres Pelhřimov)

↑ na začátek stránky

Orlík u Humpolce nebo též Orlík nad Humpolcem je zřícenina hradu na 645 m vysokém zalesněném kopci 2 km severovýchodně od města Humpolec, v katastrálním území Rozkoš u Humpolce na území města Humpolec.

Orlovice

↑ na začátek stránky

Hrad Orlovice, resp. jeho pozůstatky, se nachází nad vesnici Orlovice v okrese Vyškov. Z někdejšího gotického hradu se dodnes dochovaly jen pozůstatky valů a příkopů. Na jeho bývalém předhradí stojí dosud orlovický kostel, postavený na zbytcích hradní kaple.

Osiky

↑ na začátek stránky

Hrad Osiky je zaniklé středověké sídlo neznámého jména, které leží na katastru obce Synalov v okrese Brno-venkov, nedaleko obce Osiky. Reliéfní pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Ostrý (hrad, okres Děčín)

↑ na začátek stránky

Ostrý je zřícenina středověkého hradu. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Benešova nad Ploučnicí a 0,5 km na západ od Františkova nad Ploučnicí, na vrcholu úzkého čedičového hřbetu obtočeného ze tří stran řekou Ploučnicí.

Ostrý (hrad, okres Litoměřice)

↑ na začátek stránky

Ostrý je zřícenina hradu jihovýchodně od Milešova na kopci Ostrý v Českém středohoří. Byl založen ve 30. letech 15. století, v polovině 16. století byl opuštěn. Z hradu se dochovaly jen malé zbytky, které jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Hrad je zajímavým příspěvkem k vývoji hradní fortifikace v její závěrečné fázi. Ostrý byl vybaven čtyřmi branami, jimiž bylo nutné projít, než se návštěvník dostal k paláci. Z první brány, kterou se vcházelo do předhradí, se při původní přístupové cestě dochovaly malé zbytky zdiva. Nejlépe dochována je třetí brána sklenutá lomeným obloukem, k níž se přicházelo po schodišti. Z paláce, který stál na nejvyšším místě skalního ostrohu, zůstaly nadzemní části zdiva. Dochovány jsou rovněž zbytky polygonální bašty, chránící na západě přístupovou cestu. Bašta byla z hradu přístupná po můstku.

Otaslavice (hrad)

↑ na začátek stránky

Otaslavice jsou zbytky středověkého hradu, nacházející se na skalním ostrohu nad Drahanským potokem v obci Otaslavice. Jedná se vlastně původně o hradní dvojici s viditelnými zbytky znaku pánů z Kunštátu. Horní hrad, dnes již úplně zaniklý a téměř zcela pohlceny v zástavbě místní části „Sýpky“, vévodil Horním Otaslavicím, dolní hrad, z něhož zbyla polovina bergfritu (válcové věže, pocházející ze 13. století), dominoval Dolním Otaslavicím. Rod z Otaslavic je zmiňován od roku 1279, první zmínka o hradu pochází z roku 1353. Roku 1373 vyženil dolní hrad Ješek Puška z Kunštátu, jeho sestra Skonka si vzala majitele horního hradu Mikuláše z Otaslavic. Za husitských válek byl hrad dobyt buď v roce 1423 husitským vojskem Bořka z Miletína, nebo o rok později katolickým vojskem vévody Albrechta. Byl rozbořen a nebyl již obnoven. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Pajrek

↑ na začátek stránky

Pajrek je pohraniční hrad na Šumavě, v katastrálním území Stará Lhota, na kopci zhruba 1¼ km jižně od města Nýrska. Jeho zřícenina je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Paradis

↑ na začátek stránky

Paradis je zřícenina šlechtického hradu z přelomu 14. a 15. století. Nachází se v nadmořské výšce 273 m na vrchu Chotyně u Rtyně nad Bílinou. Doba jeho zániku není známá. Z hradu se dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva a terénní nerovnosti. Hradiště je chráněno jako kulturní památka České republiky.

Pařez (hrad)

↑ na začátek stránky

Pařez je zřícenina malého hradu, která se nachází v severozápadní části Prachovských skal v okrese Jičín. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Nachází se mezí vesnicí Pařezská Lhota a osadou Blata (v katastru prvně jmenované) nedaleko od Pařezského rybníka na pískovcové skále, kterou místní lidé nazývají Matoušův hrad či Husí noha. Jde o kombinaci klasického zděného hradu a skalního hradu. Obytné místnosti a sklepy se nacházely v pískovcové skále, na níž byla vybudována mohutná obranná zděná věž a další kamenné obranné zdi.

Pecka

↑ na začátek stránky

Správa hradu Pecka, 507 82 Pecka Tel. 493 799 129

Gotický hrad založili na počátku 14. století pravděpodobně páni ze Železnice. Roku 1475 od nich koupili panství páni z Hořic, kteří přestavěli původní palác v jižní části objektu. V druhé polovině 16. století byl hrad upraven renesančně. Ve výstavním prostoru v hradním paláci je umístěna expozice o životě Kryštofa Haranta z Polžic (1564-1621), proslulého humanisty, cestovatele, vojáka a politika, renesančního kavalíra rozsáhlých kulturních a uměleckých zájmů.

Pražský hrad

↑ na začátek stránky

Správa Pražského hradu, Pražský hrad, 119 08 Praha 1 Tel: centrála - 22 437 2222, informační středisko - 22 437 3368.

Počátky historie Pražského hradu sahají až do poloviny 9. století, kdy se stal sídlem rodu Přemyslovců. Do počátku 14. století vyrostla v areálu Hradu řada paláců vládnoucích knížat a později českých králů a rovněž paláce biskupů a sakrální stavby, toto vše chráněno mohutným opevněním. Roku 1344 položil král Karel IV. základní kámen katedrály svatého Víta a povolal k její stavbě francouzského architekta Matyáše z Arasu, po jeho smrti mladého Petra Parléře (roku 1356). Po poškození za husitských válek povstal Pražský hrad k nové slávě za panování Vladislava Jagellonského, který dal před rokem 1493 postavit veliký Vladislavský sál (62 x 16 metrů) s nádhernou klenbou (architekt Benedikt Ried), první stavbu s renesančními prvky v Čechách. Dalšího rozkvětu doznal Hrad za panování císaře Rudolfa II. V letech 1753 až 1775 byl Pražský hrad z rozhodnutí Marie Terezie přestavěn a to podle projektu vídeňského dvorního architekta Niccoly Pacassiho. Dílo vedl stavitel Anselmo Lurago s Antonínem Kunzem, od roku 1765 pak Antonín Haffenecker. V dnešní době jsou historické objekty Pražského hradu ve správě Kanceláře prezidenta republiky. Dominantou Pražského hradu je již zmíněný chrám svatého Víta, následovník stejnojmenné rotundy, založené kolem roku 925 knížetem Václavem, pozdějším světcem a hlavním patronem království. Ikonografický program Katedrály, dnes nejnavštěvovanější stavby v Čechách, formuloval pravděpodobně sám Karel IV. Idea navázání na odkaz Přemyslovců byla vyjádřena přenesením těl přemyslovských knížat a králů do chóru katedrály. Výstavbu tohoto monumentálního chrámu přerušily husitské války a jistě nikdo netušil, že po celá příští staletí se bude zásadní dostavba odkládat, takže byl chrám definitivně dostavěn a vysvěcen až v době svatováclavského milénia, tj. roku 1929. Během dlouhé doby svého vývoje se katedrála stala symbolem duchovní i hmotné identity českého národa, neboť v jejích zdech jsou ukryty dávné symboly české státnosti, kultury a historie.

Pechmburk

↑ na začátek stránky

Hrad Pechmburk (též Pechburg či Smolín) stával nad Smrčinským potokem mezi obcemi Velká Chyška a Lesná.

Pernštejn

↑ na začátek stránky

Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století stojí ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, v osady Pernštejn, části městysu Nedvědice, který tvořil jeho podhradí. Stavba Pánů z Pernštejna s jednoduchou bergfritovou dispozicí byla do 16. století několikrát přebudována a především rozšířena, přesto při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratila svou obranyschopnost, díky čemuž je řazen k nejvýznamnějším moravským hradům. Je památkově chráněn, v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Perštejn

↑ na začátek stránky

Perštejn je zřícenina hradu, která leží na příkrém skalním ostrohu nad obcí Perštejn asi 3 km západně od města Klášterec nad Ohří, nad silnicemi vedoucími z Perštejna do částí Údolíčko a Vykmanov.

Pihel (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Pihel stával v obci Pihel, směrem na Sloup v Čechách. Hrad byl postaven na čedičové kupě. Přístupová cesta vedla od jihovýchodního svahu kopce, jižní částí do předhradí, dnes částečně zničeného lomem. Z předhradí se zachovaly jen drobné zbytky opevnění. Na sever od předhradí se nacházela střední část, dnes až na pár výjimek (fragmenty hradeb a zdiva) bez patrné zástavby. Na nejvyšším místě stálo jádro hradu, ze kterého je patrná obdélná prohlubeň ve skále, nad níž se pravděpodobně nacházela obytná věž. Jednalo se o donjonový typ hradu. Dnes nic z něj na zarostlém a strmém Pihelském vrchu převyšující okolní terén o 45 metrů, nezbylo.

Pirkenštejn

↑ na začátek stránky

Plankenberk

↑ na začátek stránky

Plankenberk je zaniklý hrad, jehož nepatrné zbytky leží v okrese Svitavy nad Nectavským údolím. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Pleče (hrad)

↑ na začátek stránky

Plikenštejn

↑ na začátek stránky

Hrad Plikenštejn stával na skále nad údolím Lobezského potoka jihozápadně od Krudumu.

Plumlov (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Plumlov se nacházel nedaleko náměstí v městečku Plumlov asi 8 km západně od okresního města Prostějov. Do současné doby se dochovaly pouze zbytky hradebních zdí na skále nad rybníkem v sousedství zámku Plumlov.

Pořešín (hrad)

↑ na začátek stránky

Pořešín je zřícenina hradu v okrese Český Krumlov u osady Pořešín. Nachází se na skalním ostrohu nad Malší, 4 km severovýchodně od Kaplice. O hrad pečuje sdružení Hrady na Malši, které provádí zabezpečovací práce, archeologický výzkum a snaží se místo oživit různými kulturními akcemi. V budově před hradním areálem bylo sdružením zřízeno hradní muzeum s hmotovou rekonstrukcí hradu z doby před jeho zánikem. Pohled na hradní komplex je částečně degradován novodobou srubovou stavbou umístěnou v areálu hradu mezi dvěma příkopy.

Potštejn (východní Čechy)

↑ na začátek stránky

ZHrad Potštejn, Lázeňská 93, 517 43 Potštejn Tel. 494 546 812

Zřícenina významného hradu, který se nachází asi 11 kilometrů jižně od Rychnova nad Kněžnou. Hrad založil před rokem 1287 Procek z rodu Drslaviců. Mikuláš z Potštejna, zmiňovaný v roce 1312, patřil k největším odpůrcům krále Jana Lucemburského a později jeho syna Karla. Zahynul tak jak žil, tedy se zbraní v ruce, když roku 1339 královské vojsko po devítiměsíčním obléhání hrad dobylo. Vzhledem k velkému významu Potštejna král Karel zničený hrad po roce 1355 obnovil a to natolik důkladně, že hrad snadno oddolal dobývání vojsky panské jednoty roku 1399. Méně štěstí měl roku 1432, kdy jej půl roku houževnatě dobývali husité, nakonec úspěšně. Později vládl nad hradem král Jiří z Poděbrad a jeho synové. V té době přibyl k Potštejnu další pás hradeb zesílený čtverhrannými baštami a hrad se tak stal svým trojitým prstencem hradeb vojenskou pevností prvního řádu. Význam však hrad neztratil ani v pozdější době, za Viléma z Pernštejna a jeho synů. V sedmnáctém století, kdy již hrad nebyl sídlem vrchnosti a vzhledem k pokroku ve válečnictví nevyhovoval jako pevnost počala postupná zkáza Potštejna. Vzhledem k nadějně znějícímu nápisu na jednom kameni v hradě byl zde po roce 1742 dlouhá léta marně hledán poklad loupeživého Mikuláše z Potštejna, což ještě zkázu hradu urychlilo. A jak to je dnes? Poklad v klasickém smyslu tam tedy jistě nenajdeme, ale není lepší hledat a nacházet ty poklady se skutečnou hodnotou? Ty které nejdou změřit ani zvážit? Zdraví, blízkost a štěstí milovaných osob a přátel jsou jistě nad všechny poklady světa.

Potštejn (Plzeň)

↑ na začátek stránky

Vlastní hrad má kruhový půdorys a chránily jej tři podkovovitě soustředěné hradební zdi. Kapličky křížové cesty s kalvárií u druhé brány (obnovené v 90. letech 20.století). Na jihu fortifikačního systénu mezi prvním a druhým obranným pásmem stojí kaple Sv. Schodů, postavená majitelem panství hrabětem J. A. Harbuvalem Chamaré podle jeho plánu v letech 1762 až 1766. Kaple byla v roce 1791 Josefem II. zrušena, obnovena 1831 a zasvěcena Sv. Janu Nepomuckému. Pod podestou bývalo sídlo poustevníků. Druhá kaple svatých schodů stojící v centrální poloze hradu byla nedávno obnovena a zastřešena. Zřícenina hradu Potštejn leží nedaleko Žinkov v okrese Plzeň-jih.

Prácheň (hrad)

↑ na začátek stránky

Prácheň je zřícenina gotického hradu na skále nad Otavou u Horažďovic, jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Stejně se jmenovala i zaniklá vesnice v podhradí, kolem starobylého kostela sv. Klimenta, jenž se dochoval dodnes.

Pravda (hrad)

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Pravda stojí na zalesněném vápencovém ostrohu v oblasti přírodního parku Džbán, mezi vesnicemi Pnětluky a Domoušice v okrese Louny. Zřícenina je volně přístupná a z okolních vesnic k ní vedou turistické značené cesty.

Preitenstein

↑ na začátek stránky

Příběnice

↑ na začátek stránky

Příběnice je zřícenina hradu nacházející se v Jihočeském kraji 10 km nedaleko od Tábora, na katastrálním území městyse Malšice. Jde o velmi rozsáhlou zříceninu, která v dobách své existence musela působit impozantně a demonstrovala moc Vítkovců, kteří byli po celou dobu jeho existence vlastníci. Sloužil jako ochrana jejich zboží. Zbytky tohoto kdysi mohutného a osamoceného hradu jsou dnes ukryty v lese. Archeologický průzkum podoby hradu nepřinesl mnoho výsledků, poznatky o jeho historii vychází spíše ze starých písemných zmínek.

Příběničky

↑ na začátek stránky

Příběničky je zaniklý hrad, jehož zbytky se nalézají nedaleko od města Tábor, na protějším břehu řeky Lužnice. Na skále nad řekou jsou patrné zbytky opevnění a velká plocha za opevněním. Byly zde postaveny dvě sladovny, hrad a předhradí.

Přimda

↑ na začátek stránky

Hrad se nachází jižně od Tachova nedaleko silnice vedoucí k hraničnímu přechodu Rozvadov. Současná dopravní tepna je následovníkem starobylé obchodní cesty a tak je zcela přirozené, že na její ochranu zde vznikl pevný kamenný hrad. Nebyl však založen panujícím českým knížetem, ale "nějakými Němci" (citát z Kosmovy kroniky). Dnes to již lze upřesnit - zakladatelem byl markrabě sousední německé marky Děpold II. z Vohlburgu. Nový hrad však stál na české straně hranice a na tuto drzost zareagoval kníže Vladislav odpovídajícím způsobem: hrad náhle přepadl a přivlastnil si jej. Zajatá posádka měla štěstí, že se za ní hned na místě přimluvil hrabě Albrecht, jeden z významných Přemyslových spojenců a díky tomu byla propuštěna a mohla odejít. Ve dvanáctém století se Přimda stala dvakrát dlouhodobým vězením Přemyslovce Soběslava II. Oba purkrabí, kteří zde jen plnili rozkazy vládnoucího Vladislava II, skončili tragicky. První padl při přepadu Přimdy a osvobození jejího prominentního vězně, druhý byl zmrzačen katem po změně politické situace a usednutí Soběslava na trůn. Nejpozději v této době již byla Přimda pevným kamenným hradem.

Roku 1336 se ubránila přepadu ozbrojenců mocného Ludvíka Bavora, třebaže většina hradní posádky v té době doprovázela svého krále Jana Lucemburského v Rakousku. Hrad měl nadále klíčový význam a císař Karel IV. jej zařadil v listině "Majestas Carolina" mezi 11 hradů, které měly v budoucnu v českém království tvořit základní síť mocenských opor vládnoucího panovníka. Na sklonku nejisté vlády krále Václava IV. ovládal z Přimdy celý kraj loupeživý rytíř Tisto, jehož ozbrojenci se zde cítili bezpečně až do roku 1416. Tehdy se královská trestná výprava zmocnila náhlým přepadem městečka Přimdy a asi třicet lupičů zajala (později byli v Praze popraveni). Současný náhlý přepad hradu se však nezdařil a k jeho obléhání se královští ozbrojenci neodhodlali. Při druhé výpravě (roku 1418) již byli královští úspěšní a v bezvýchodné situaci se Tisto vzdal. Za husitských válek se stala Přimda důležitým opěrným bodem katolické strany a po vítězné bitvě u Tachova ji husité oblehli.

Třebaže městečko zcela zničili, není ze zpráv jasné, zda hrad dobyli, nebo jeho posádka utekla nebo dokonce hrad ani husity obsazen nebyl. Od poloviny 15. do konce 16. století vládli na Přimdě páni ze Švamberka a třebaže se jej snažili udržovat, jeho stav se stále zhoršoval. V době třicetileté války již neměl hrad pro žádnou válčící stranu větší význam. Roku 1675 koupili zdejší panství (s neobydlenou zříceninou Přimdy) Kolowratové. Hradby i zdi kdysi hrdé pevnosti se postupně změnily v trosky, mezi kterými zbyla pouze masivní hlavní věž. Ve dvacátém století byly provedeny základní práce, které mají zachovat alespoň nyní stojící zbytky hradu pro následující století. Třebaže hradní věž byla opravena jen částečně, dodnes dominuje širokému okolí. Její umístění ve výšce 838 metrů nad mořem umožňuje za dobrého počasí výhled nejen do značné části západních Čech, ale i na německou stranu. Přimda je pravděpodobně nejstarším kamenným hradem v Čechách a za Přemyslovců významně ovlivňovala vývoj v Čechách. Dodnes vypovídá (třebaže jen odborníkům) mnoho o románském stavitelství. Proto byla vyhlášena národní kulturní památkou.

Potštát

↑ na začátek stránky

Potštát je název zříceniny na ostrohu nad Boňkovem jižně od Potštátu v oblasti Potštátského skalního města, v katastrálním území Kyžlířov města Potštát v Olomouckém kraji. Hrad byl tvořen dvěma nevelkými, funkčně zcela samostatnými stavbami (tzv. přední a zadní hrad) vzdálenými od sebe asi 100 metrů, zadní hrad pravděpodobně plnil funkci předsunutého opevnění.

Pulčín (hrad)

↑ na začátek stránky

Pulkov

↑ na začátek stránky

Hrad Pulkov stával asi 1 km od obce Pulkov v okrese Třebíč. Hrad byl postaven na skalním výběžku v údolí říčky Rokytné. Půdorys hradu měl tvar lichoběžníka a ze tří stran jej obklopoval val široký až 12 m. Čtvrtá strana byla chráněna skálou. V jádru hrádku se našly stopy po budově, na severní straně pravděpodobně také zbytky zdiva.

Purkhybl

↑ na začátek stránky

Purkhybl je zaniklý hrad ve východních Krkonoších. Stával mezi osadou Čistá nad soutokem potoka Čisté a Smrčiny na jižním okraji obce Černý Důl. Datum založení hradu, jakož ani jeho majitelé nejsou známi. Poprvé byl tento hrádek zmiňován a zároveň nazýván již opuštěným v kupní smlouvě z roku 1534. V černodolské kronice je zaznamenána pověst o tom, že byl zdejší hrádek za třicetileté války vypálen Švédy. Je zvláštní, že v té době je jedno století již oficiálně označován jako opuštěný. Umístění hradu dodnes není spolehlivě určeno. Hrádek pravděpodobně stával u Černého Dolu na vrchu nebo na úbočí návrší zvaného Burghübel, kterému se říká hradní návrší.

Pustiměř

↑ na začátek stránky

Pustiměř leží 0,5 km jihozápadně od Zelené Hory v okrese Vyškov. Původně se jednalo o velkomoravské hradisko, které však přežilo velkomoravské období a existovalo prakticky až do 1. poloviny 13. století. V této době ho získalo olomoucké biskupství a postavilo na něm kamenný hrad, který se připomíná roku 1277. Pro svoji velikost a nákladnost na údržbu byl hrad v 1. polovině 14. století opuštěn a sídlo správy zdejších statků bylo přesunuto na nově postavený hrad Melice.

Lokalita se nachází v trojúhelníku, jehož základna má 150 m. Hrad měl na svou dobu moderní systém obrany. Díky sondážím bylo zjištěno, že poloválcové věžice zajišťovaly boční postřel - flankování. V současné době zůstaly z hradu pouze výrazné terénní stopy. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Pustohrad (zaniklý hrad)

↑ na začátek stránky

Pustý zámek

↑ na začátek stránky

Hrad Pustý zámek stával v Račím údolí jihozápadně od Javorníka. Stával na strmém skalním hřebeni. Podoba byla pravděpodobně archaická. Půdorys objektu měl podobu podkovy o osách 30 a 26 metrů. Severní a východní stranu chránily strmé srázy, na jihu a západě zase příkop. Přes něj ovšem nevedl žádný most, jen na západní straně terénní lavice, jenž spojoval hrad s okolím. Za ní se nacházela na sever vedoucí terasa ve tvaru půlměsíce kudy vedla přístupová cesta, kterou kromě příkopu chránila také palisáda. Na severním konci terasy býval vstup do objektu. Jádro hradu pravděpodobně ohraničovala zídka z navršených kamenů. Blíže neznámá zástavba byla vybudována ze dřeva nebo ze dřeva s hlínou.

Pušperk

↑ na začátek stránky

Pušperk je zřícenina hradu, která se nachází na mírném zalesněném kopci 2 km západně od Poleně, u místní části Pušperk.

Pyšolec

↑ na začátek stránky

Pyšolec je zřícenina hradu pravděpodobně z 13. století, která se tyčí nad vyrovnávací nádrží pod Vírem na řece Svratce. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Hrad Pyšolec byl vystavěn na počátku 14. století (či ve 13. století) v gotickém slohu, jak svědčí jeho dochovaná zřícenina. Všeobecně uváděný názor, že se tak stalo z důvodu nárůstu počtu členů rodu a vzniku nutnosti nových sídel, není opodstatněný. V první polovině 14. století není doložen výrazný nárůst členů rodu erbu zubří hlavy - Pernštejnů.

Quinburk

↑ na začátek stránky

Quinburk neboli Hrad Sokolí je zřícenina patrně nevelkého strážního hrádku. Jeho zbytky se nachází v lesích nedaleko od myslivny Drakova na Sokolí skále nad Černou Opavou v nadmořské výšce 896 m n. m. v pohoří Hrubý Jeseník v katastru obce Heřmanovice v okrese Bruntál severovýchodně od Vrbna pod Pradědem. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Hrad byl vybudován v 13. století a spadal pod zdejší Vratislavské biskupské panství. Do dnešních dob se z hradu dochovaly jen nepatrné zbytky původních zdí z původní hradní věže.

Rabenštejn

↑ na začátek stránky

Rabenštejn byl strážní slezský hrádek, ležící u Vrbna pod Pradědem. Dnes je z tohoto hrádku zřícenina. Hrádek se nachází 300 metrů od hradu Veisenštejna. Jedná se o pozorovatelnu celní stanice či strážní hrádek, který byl jeho příslušenstvím. V písemných pramenech o Rabenštejnu není zmínky, jeho jméno je umělé.

Rabí

↑ na začátek stránky

Státní hrad Rabí, 341 61 Sušice Tel. 376 596 235, e-mail: rabi@mybox.cz

Rozsáhlé zříceniny hradu založeného zřejmě v době kolem roku 1300 některým z potomků rodu pánů z Velhartic. Poprvé je však Rabí písemně zmíněno až roku 1380 jako majetek Půty Švihovského z Rýzmberka. Hrad dvakrát obléhali a dobyli husité; v roce 1421 byl před jeho hradbami těžce zraněn Jan Žižka do zdravého oka. Od konce 15. století páni z Rýzmberka Rabí velkoryse přestavují. Obrannou funkci pevnosti významně posílil nově přistavěný pás mohutných hradeb s dělovými baštami. Velká náročnost staveb však nutila Rýzmberky k postupnému omezování výdajů a opevnění nemohli v původně plánovaném rozsahu dokončit. Od počátku 17. století již nebyl hrad udržován, jeho zkázu však přineslo období třicetileté války, kdy byl celý areál vypleněn. Asi od začátku 18. století již na hradě nikdo nebydlel a jeho budovy a hradby dokonce posloužily jako zdroj stavebního materiálu. Stavitelé však odvedli kvalitní práci a pevnost přečkala dlouhá období natolik dobře, že je v současnosti skvělým příkladem hradní architektury, jedné z největších v České republice. Součástí prohlídkové trasy jsou rozsáhlá hradní sklepení, expozice gotických a renesančních kachlů s replikou pozdně gotických kachlových kamen, expozice archeologických nálezů z přelomu 15.a 16. století a 26 metrů vysoká vyhlídková věž (historické jádro hradu, tzv. Donjon). Bývalá hradní konírna slouží jako výstavní prostor, koncertní a svatební síň. Během sezóny probíhá na hradě řada kulturních akcí a v podhradí ukázky sokolnictví. Roštejn Hrad Roštejn, Doupě č. 1, 588 56 Telč Tel. 567 243 738 Hrad Roštejn vystavěli někdy po roce 1339 páni z Hradce, později jej přestavěl Zachariáš z Hradce (+ 1589) a využíval jako lovecký zámeček. Dominantou zůstala původní gotická sedmiboká věž 53 metrů vysoká, přístupná pro návštěvníky a s dalekou vyhlídkou do kraje. V původně obytných prostorách jsou nevelké expozice porcelánu a cínu, výrobky ze dřeva, lovecké zbraně a doplňky, prostý dobový nábytek a expozice kamenictví. K zajímavostem hradu patří erbovní sál s renesančními nástěnnými malbami erbů ze 17. století, botanický sál s malbami rostlin ze začátku 19. století a rozměrný dřevěný betlém.

Rožmberk nad Vltavou

↑ na začátek stránky

Státní hrad Rožmberk, 382 18 Rožmberk nad Vltavou Tel. 380 749 838

Na listině krále Václava I. z roku 1250 je uveden Vok z Rožmberka, což je první zmínka o hradu. Po roce 1302 přesídlil Vokův syn Jindřich se souhlasem krále Václava II. na nedaleký Český Krumlov a Rožmberk poněkud pozbyl na významu. Větších oprav se hrad dočkal na konci 16. století, kdy jej poslední Rožmberk Petr Vok předurčil na sídlo svého synovce Jana Zrinského. Roku 1619 dobyl hrad habsburský vojevůdce Karel Bonaventura Buquoy. Císař Ferdinand tomuto rodu pocházejícímu z Francie hrad Rožmberk daroval a Buquoyové na něm a v nedalekých Nových Hradech sídlili až do r. 1945. V polovině 19. století upravil Jiří Jan Buquoy Rožmberk v novogotickém slohu a tato proměna se dotkla i většiny interiérů. Deset pokojů na prohlídkové trase je zařízeno převážně novogotickým mobiliářem, ale jsou tu například i čtyři sekretáře pocházející ze 17. století a další jednotlivé zajímavé kusy. Vystavené obrazy pocházejí z 15. až 18. století, některé z nich mají značnou uměleckou cenu. Lze si prohlédnout rovněž portréty několika členů rodu, po kterém se hrad jmenuje. Svou souhrnnou kvalitou vyniká vybavení zbrojnice s četnými exponáty z třicetileté války. V kapli a v Rytířském sále se dochovala původní renesanční výzdoba.

Rabštejn

↑ na začátek stránky

Rabštejn je zřícenina hradu nedaleko Dukovan nad řekou Jihlavou.

Rabštejn (hrad, okres Šumperk)

↑ na začátek stránky

Hrad Rabštejn je nejvýše položeným moravským hradem, v obci Oskava, okres Šumperk.

Rabštejn nad Střelou (hrad)

↑ na začátek stránky

Rabštejnek

↑ na začátek stránky

Hrad Rabštejnek, někdy nazývaný Rabštejn, stával nedaleko Heřmanova Městce, obce Rabštejna ve východních Čechách. Dnes je z něj značně zarostlá zřícenina na zelené turistické značce. Dnes jsou zachovány zbytky zdí vestavné budovy s řadou sgrafit, z původního hradu je zachován zbytek věže, bašt a hradeb. Vše je obklopeno stromy a keři.

Radeč (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Radeč stával nedaleko arboreta Bukovina u Hrubé Skály. Hrad byl vystavěn na ostrožně, od jehož části jej odděloval příkop. V severozápadní části původního předhradí je viditelné čtvercové zahloubení, poravděpodobně zbytek po dřevěné věžovité stavbě. V nejužším místě přehrazuje ostrožnu další příkop a v zadní části bývalo jádro hradu. Zde jsou patrné zbytky dalších zahloubení, které nasvědčují existenci dřevěných staveb. Na jih od zahloubenin se nacházel další objekt, snad studna.

Radkov

↑ na začátek stránky

Radkov je zaniklý hrad, jehož pozůstatky se nacházejí asi 1 km severně od obce Radkov v okrese Svitavy. Lokalita patří k několika "tajemným" hradům, které se nacházejí na Moravskotřebovsku. Není znám žádný majitel a žádná písemnost, která by se k této lokalitě vztahovala. Z historického hlediska je pravděpodobná účast Boreše z Rýzmburka, který kolonizoval tuto oblast. Z hradu se zachovala štítová hradba, hluboký příkop a několik pozůstatků zdiva. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Radyně

↑ na začátek stránky

Městský úřad, Smetanova 932, 332 02 Starý Plzenec Tel. 377 966 605

Královský hrad Radyně byl postaven ve 14. stol. za vlády českého krále a císaře Římské říše Karla IV. Dnes již zřícenina hradu ve výši 569 m nad m. vévodí širému okolí. Je typickou dominantou celého Plzeňska. V českém prostředí se původní jméno Karlskröne neujalo, a tak po smrti Karla IV. byl hrad nazýván Radyní podle jména kopce a buližníkové skály, na níž byl hrad vybudován. Stavebně patří Radyně k rozvinuté pevnostní architektuře doby Karlovy. Dříve vedl vstup a vjezd do hradu přes suchý obranný příkop po zvedacím mostě. Dále bylo severní nádvoří hradu s hospodářskými budovami, chráněné hradbami a na konci byla čtyřhranná bašta. Přístup z jižní, západní a částečně i severní strany ke hradu chránil obranný příkop hluboký 5 metrů a široký 9-12 metrů. Ochranu dalších částí nádvoří tvořily čtyři brány s věžemi. Pod hrubou čtvercovou hradní věží byla vyhloubena hradní cisterna na dešťovou vodu, stékající ze střechy věže, která byla jediným zdrojem vody na hradě. Na místě dnešní betonové lávky do hradu na severní straně hrubé věže býval další zvedací most, který obsluhoval dveřník ze své místnosti v prvém poschodí věže. Z lávky se vcházelo po několika schodech vstupní branou do sklepa paláce a odtud po dřevěném schodišti do hrubé věže. Jako správci hradu - purkrabí byli dosazováni většinou příslušníci drobné šlechty z Plzeňska. Jejich povinností bylo sledovat a zajišťovat bezpečnost obchodní cesty z Norimberka přes Řezno do Prahy, vykonávat správu královského majetku v okolí, vykonávat soudní pravomoc nad přímými poddanými panovníka. Posledním byl asi hejtman Racek, za jehož vlády, asi v polovině 16.stol., hrad vyhořel.

Kronikář Beckovský na začátku 18. stol. píše takto: Na vrchu spatřuje se pustý hrad Radyně, do kterého žádný nejde, obávaje se, aby ho v něm nějaké neštěstí nepotkalo. Neboť od svých předkův toho správu mají, že v tom hradu všelicí duchové se zdržují, od kterých, kdo do něho vejde, nějakou nesnáz trpěti musí. Všechny ty báje a pověsti mají původ u bájného zakladatele hradu Radouše. Znalce heraldiky i další návštěvníky jistě potěší výstavka erbů a znaků všech majitelů hradu ve zbrojnici hrubé věže, od zakladatele hradu Karla IV. (1361 - 1536) a pozdějších držitelů hradu pánů ze Štemberka (1496 - 1561), Kokořovců (1561-1710), Černínů (1710 - 1816), Valdštějnů (1816 - 1920), až po nynějšího vlastníka a správce hradu město Starý Plzenec (1920 - ….) Z vrcholu věže je krásný pohled na široké okolí. Na západě je vidět Plzeň, hrad Přimda, za dobré viditelnosti Šumava, jihovýchodně zbytky hradu Vlčtejna, východně potom část střechy zámku Kozel. Na sever pak Starý Plzenec, nad nímž se na pravém břehu Úslavy rozprostírá na kopci Hůrka s rotundou sv. Petra a Pavla. Okolo Starého Plzence vede naučná stezka vybudovaná k 1000. výročí založení Staré Plzně. Stezka prochází historickými místy i přírodními lokalitami, jako např. Černá stráň na Hůrce (složená z břidlice), Starý rybník v Sedlci, chráněný přírodní útvar Andrejšky apod.

Raimund

↑ na začátek stránky

Raimund je dnes jen zřícenina v severozápadním zakončení Ještědsko-kozákovského hřbetu, východně od Lužických hor na Liberecku, 5 km jihozápadně od Chrastavy na hřebenu Vápenného, pozůstatek hradu z 14. století ve výši 578 m. m. m, s převýšením 170-270 metrů. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Průzkum zříceniny odhalil, že ústřední stavbou byl obdélníkový palác, u něhož stávala další menší budova. Vrch byl obehnán hradbou vysokou až 11 metrů. Pod ní byl příkop s valem. Dojít lze ke hradu po modré či zelené turistické stezce, 6,9 km od Křižan.

Ralsko (hrad)

↑ na začátek stránky

Ralsko je zřícenina hradu na vrcholu kopce Ralsko, na hranici katastrálního území Svébořice města Ralsko a katastrálního území Noviny pod Ralskem. Z trosek hradu je dobrý kruhový rozhled do dalekého okolí, je možno spatřit Ještěd, Hazmburk, Říp, rozhlednu na Vrátenské hoře u Kokořína, Bezděz, Hvozd, Luž, Jedlovou, Klíč. Na skalnatém vrcholku zalesněné hory se nacházejí hradby, zříceniny dvou obytných věží, obvodové zdivo paláce a zbytky zdiva dalších budov. Zachovaly se mohutné štítové zdi o tloušťce 5,6 metru. Hrad je zapsán do seznamu kulturních památek. Horní část kopce i s hradem je začleněna do přírodní rezervace Ralsko.

Rešov (hrad)

↑ na začátek stránky

Rohy

↑ na začátek stránky

Hrádek Rohy stával mezi obcemi Skřinářov a Heřmanov. Hrádek Rohy patří mezi objekty, o kterých nemáme žádné informace nebo jen malé útržky. Vznikl pravděpodobně v první polovině 14. století a jeho majiteli pravděpodobně byli bratři Bohuněk z Rohů a Ješek Rohovec, kteří roku 1366 koupili lán ve Vilémovicích. Roku 1406 je zmiňován Ješek z Rohova. Hrádek nejspíše zanikl za husitských válek. Je ale možné, že byl opuštěn již dříve.

Rokštejn

↑ na začátek stránky

Malebná hradní zřícenina se nachází jihovýchodně od Jihlavy. Původní stavba ze které se dochovala jen spodní část věže zde vznikla asi po roce 1270. Kolem roku 1359 koupil panství markrabě Jan Jindřich. Zásadní přestavbou vznikl v podstatě hrad nový. Na konci 14. století vlastnil asi polovinu hradu Zikmund z Křižanova, jehož bojová družina hrála v místních rozbrojích s okolní šlechtou nezanedbatelnou roli, ale své si "uhrál" i Jindřich z Valdštejna, majitel druhé části hradu. V době husitské oblehli jihlavští vojáci (přívrženci katolické strany) celý hrad a jeho posádku přiměli k odchodu. Rokštejn v dobách stále se zvyšující účinnosti dělostřelecké palby přestával být vhodným útočištěm a jeho poloha stranou významných obchodních cest nakonec přispěla k opuštění hradu. To se stalo poměrně brzy, již někdy po polovině 15. století.

Ronov

↑ na začátek stránky

Ronov je zřícenina hradu u Blíževedel a Stvolínek na vrcholu čedičového kužele Ronov vysokého 552 m n.m., zhruba 10 km jihozápadně od České Lípy. Poprvé se postaral o lepší opevnění Vilém z Illburka po roce 1450. Vnější hradby nechal doplnit věžovitým stavením se zaoblenými rohy. Součástí stavení byla vstupní brána, kudy se dalo vejít na pavlač u opevnění. Do vnitřního hradu vedla branka v příčné zdi. Všechny budovy, věže a hradby byly součástí pevnostního systému v německém stylu.

Ronov (hrad, okres Brno-venkov)

↑ na začátek stránky

Ronov je zřícenina hradu nacházejícího se v okrese Brno-venkov v katastru obce Bílovice nad Svitavou, na ostrohu kopce nad řekou Svitavou, u prudké zatáčky silnice z Útěchova do Adamova. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Hrad stával na výběžku do údolí Svitavy. Hrad nevynikal ani svojí polohou, ani opevněním. Hrad byl vymezen asi metr silnou hradbou ve tvaru pětiúhelníku. V západní části hradby se nacházela hranolová věž, ke které vedle přístupová cesta po nástupní rampě. Vlastní jádro hradu, o půdorysu obdélníka, se nacházelo na východě nádvoří a bylo členěno na tří části, přičemž prostřední byla výrazně delší. Pravděpodobně se jednalo o palácovou budovu nebo o palác mezi dvěma věžemi - jak můžeme vidět např. na hradech Radyně nebo Kašperk, pocházejících ze stejné doby. Na jihozápadě jádra se nacházela plošinka, snad dvorek, na který se vstupovalo druhou bránou.

Ronov nad Sázavou (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Ronov nad Sázavou je dnes zříceninou ve východních Čechách. Postaven byl na začátku 14. století Smilem z Ronova, potomkem rodu Ronovců ze severních Čech. První zmínka o hradu je z roku 1329, v 16. století byl hrad opuštěn. Nachází se 1 km od Ronova nad Sázavou a 3 km východně od Přibyslavi.

Ronovec

↑ na začátek stránky

Ronovec je hrad, který se nachází na odbočce ze žluté turistické značky mezi Chotěboří a Havlíčkovým Brodem poblíž obce Břevnice. Z hradu se dochovala část paláce (někdy též zvána rytířským sálem), zbytky hradby a hlásky. Dále jsou pak patrné terénní úpravy (obranné příkopy či valy), případně fragmenty bývalé studny. Dochovaly se též části nedalekého mlýna nebo hráz rybníka Na Blátě. Většina těchto částí byla vykopána v letech 1957 – 1960, kdy zde probíhal ryze amatérský průzkum, který nebyl dokončen. V roce 1980 bylo zdivo konzervováno. Hrad je volně přístupný.

Roupov (hrad)

↑ na začátek stránky

Rousínovský hrádek

↑ na začátek stránky

Rousínovský hrádek stával v lese severovýchodně od Rousínova. Pravděpodobně se jednalo o předsunutý strážní objekt nedalekého Milštejna. Kupa, na které hrádek stojí, je na severovýchodě nižší a dá se předpokládat, že tudy vedla přístupová cesta. Na jihozápadě návrší je vidět úzká zarovnaná terasa, snad pozůstatek opevnění. Na vršku jsou patrné prohlubně blíže nejasného původu. Jinak se z hrádku nedochovalo nic.

Roštejn

↑ na začátek stránky

Hrad Roštejn je pozdně gotický hrad stojící na skalnatém vrchu v katastru obce Doupě. Hrad nechali vybudovat v první polovině 14. století páni z Hradce. V 70. letech 16. století jej pak Zachariáš z Hradce přebudoval na renesanční lovecký hrádek s rozlehlou oborou. Dalšími majiteli byli Slavatové z Košumberka, Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští-Lichtenštejnové. V současnosti hrad vlastní Kraj Vysočina a spravuje jej Muzeum Vysočiny v Jihlavě. V roce 1915 hrad vyhořel. Opravy začaly až v roce 1958 a od roku 1969 je přístupný veřejnosti.

Rožmberk (hrad)

↑ na začátek stránky

Rožmberk je hrad v Rožmberku nad Vltavou v okrese Český Krumlov, v Jihočeském kraji. Jedná se o nejstarší sídlo Rožmberků. Hrad i jeho zakladatel, Vok I. z Rožmberka, jsou poprvé písemně uváděni v roce 1250. Až do roku 1302 byl Rožmberk hlavním sídlem předního českého šlechtického rodu Rožmberků. I poté, co přesídlili do Krumlova, který získali po pánech z Krumlova, Rožmberkové tento hrad stavebně rozvíjeli.

Rožná

↑ na začátek stránky

Zbytky hradu Rožná nalezneme nedaleko obce Rožná u Dolní Rožínky, na vrchu zvaném Hradisko. Díky těžbě slídy, která zde v minulosti probíhala, byla část hradu nenávratně zničena. Založen byl pravděpodobně v polovině 13. století pány z Medlova a měl být předchůdcem jejich pozdějšího rodového hradu Pernštejna.

Rožnov pod Radhoštěm

↑ na začátek stránky

Zříceniny hradu Rožnov se nachází 2 kilometry jihozápadně od valašského města Rožnova pod Radhoštěm. Leží na kopci Hradisko (522 m n. m.) ve Vsetínských vrších.

Rumberk (hrad)

↑ na začátek stránky

Rumberk je zřícenina hradu, která leží asi 0,5 km jihovýchodně od obce Deštná na okrese Blansko. Hrad Rumberk byl založen na půdě olomouckého biskupství v době, kdy byl biskupem Bruno ze Schauenburku. Jako první se po hradu uvádí v roce 1274 rytíř Bertold, který přišel s biskupem Brunem z Dolního Saska na Moravu. Tato lenní biskupská država zůstal rodu potomků rytíře Bertolda až do poloviny 14. století. Potom se toto biskupské léno rozdělilo na několik částí a centrum panství s městečkem Rumberk získal roku 1391 Zikmund z Letovic. Hrad Rumberk se však v tomto zápise neuvádí, pravděpodobně došlo k jeho opuštění pro nepotřebnost. Roku 2009 proběhl na hradě archeologický výzkum, po kterém byla památka zpopularizována, připravuje se i její turistické využití.

Rybnov (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Rybnov stával na břehu Holanského rybníka u obce Rybnov na Českolipsku. Na místě hradu či tvrze jsou vidět pouze nepatrné zbytky zdí z pískovce a vápenné malty. Objekt měl nejspíš dvoudílnopu dispozici, přičemž jádro bylo odděleno příkopem, později nejspíše upraveným na odtok rybníka. Vlastní jádro bylo pozdějšími úpravami zarovnáno, takže se vnitřní prostory nedají rekonstruovat. Známý není ani přístup. Buď se šlo po mostě, který byl roku 1801 nahrazen současným mostem, nebo z prostoru pozdějšího mlýnského dvora.

Rychmburk

↑ na začátek stránky

Hrad Rychmburk se nachází u obce Předhradí nedaleko města Skutče v okrese Chrudim a Pardubickém kraji, 5 km východně od Skutče. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Rychlebský hrad

↑ na začátek stránky

Rychlebský hrad je moderní název zříceniny hradu neznámého jména a neznámých zakladatelů a majitelů v katastru města Javorník v Olomouckém kraji odvozený od jména Rychlebských hor, v nichž leží. Byl vybudován vysoko nad levým břehem Račího potoka na skalnatém, ke korytu vodoteče vysunutém a příkře dolů spadajícím výběžku Přilbového vrchu ve výšce asi 425 metrů nad mořem. Naproti němu se na opačném břehu Račího potoka nacházejí pozůstatky tzv. Pustého zámku, původně zřejmě dřevěné konstrukce projevující se v současnosti jen pozůstatky terénní úpravy. Jeho vztah k Rychlebskému hradu prozatím není možné určit.

Rychlovský hrádek

↑ na začátek stránky

Rychlovský hrádek stával západně od Štěpanické Lhoty a jižně od Rychlova, v katastrálním území Horní Štěpanice obce Benecko v okrese Semily. Jednalo se jednodílný hrádek nepravidelného tvaru. Na severu a východě jej chránil příkop s valem, na jihu a západě sráz. V severní části val přerušoval pravděpodobně vstup do objektu. Jádro hradu je bez stop zástavby, tu neodhalili ani archeologické sondy. Více informací by mohl přinést podrobný archeologický výzkum.

Rychmberk

↑ na začátek stránky

Hrad Rychmberk stával v obci Liberk, nedaleko kostela sv. Petra a Pavla.

Rychvald (hrad)

↑ na začátek stránky

Rychvald je zřícenina hradu, ležící asi 1,5 km od Lysic.

Rysov (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Rysov stával nad řekou Bobrůvkou v obci Skryje. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Hrad stával na skalnatém hřebenu. Jádro tvořil palác s válcovou věží a chránil jej příkop, před nímž bylo vybudováno předhradí. Do současnosti se dochoval jen příkop a náznaky hradeb a budovy.

Rýsov (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Rýsov se nacházel na skalisku v blízkosti obce Provodov ležící přibližně 6 km severovýchodně od Luhačovic v okrese Zlín. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Hrad stával u vsi Provodov v místech, kde je skalisko pojmenované Čertův kámen. Hradisko má v průměru asi 190 až 200 m a bylo těžko dostupné. Jméno hradu se uchovalo v názvu místní trati Rysov. Jediná písemná zpráva o hradu pochází z r. 1517 při převodu majetku Jitky z Landštejna na jejího manžela Joachima z Bibrštejna. Tou dobou je již uváděn jako pustý. V současnosti jsou doposud v terénu znatelné valy.

Rytířská jeskyně

↑ na začátek stránky

Rytířská jeskyně leží na jižním svahu v Suchém žlebu v Moravském krasu. Jedná se o jeskynní hrad, který byl obýván ve středověku. Jeskyně má výšku 17 a šířku 13 metrů. Na vstupu do jeskyně jsou zachovány zřetelné pozůstatky zdiva. Je zřejmé, že hrad neměl žádnou sídelní funkci, protože se zde nenachází zdroj pitné vody, žleb je bezvodý. Vzhledem k nálezům šipek, které svědčí o nějakém vojenském střetnutí, se dá uvažovat o jeho strážní funkci.

Rýzmberk

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Rýzmberk se nachází na vysokém zalesněném kopci nedaleko města Kdyně. Z původně rozlehlého hradu, složeného ze tří nad sebou umístěných nádvoří, se dochovaly části hradeb s baštami, dobře rozeznatelné příkopy i zbytky staršího paláce s podzemními sklepy. Ty ovšem nejsou veřejnosti běžně otevřeny. Z mladšího gotického paláce se toho zachovalo o něco méně, navíc je k jeho zbytkům přistavěna mladší rozhledna.

Osek (hrad)

↑ na začátek stránky

Říčany (hrad, okres Praha-východ)

↑ na začátek stránky

Hrad Říčany je dnes chráněným torzem zříceniny hradu z 13. století na malém návrší ve městě Říčany. Při stavebním rozvoji městečka stojícího na okraji Prahy byly pozůstatky sídla pohlceny okolní obytnou výstavbou. Dnes jsou pozůstatky hradu (stěna a kus věže) památkově chráněné viditelné už uprostřed města.

Sádek (zámek)

↑ na začátek stránky

Zámek Sádek je bývalý hrad a nyní kulturní památka v katastru obce Čáslavice. Rozkládá se na osamělém kuželovitém kopci mezi vesnicemi Kojetice a Čáslavice v okrese Třebíč.

Seeberg

↑ na začátek stránky

Seeberg je hrad, nacházející se v Ostrohu, části obce Poustka v okrese Cheb. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Semtěš (tvrz)

↑ na začátek stránky

Sion

↑ na začátek stránky

Sion je zřícenina hradu u obce Chlístovice, 8 km jihozápadně od Kutné Hory. V roce 1437 proslul jako poslední místo odporu Jana Roháče z Dubé proti vládě krále Zikmunda.

Sirotčí hrádek

↑ na začátek stránky

Sirotčí hrádek, též Sirotčí hrad, Sirotčí hrady či Růžový hrad (německy Waisenstein nebo Rassenstein), je zřícenina gotického hradu, která se nachází nad vsí Klentnice v Pavlovských vrších. Počátky zdejšího hradu sahají do 13. století, kdy jej vystavěli Wehingenové, hrad poté patřil Liechtensteinů a Ditrichštejnům, v 16. století zpustl.

Skalka (hrad, okres Cheb)

↑ na začátek stránky

Hrad Skalka u Chebu (též Pürstenstein, Pürstenštejn či Losburg) je jediný ze trojice zaniklých hradů v okolí Skalky, který nebyl zatopen vodou vodní nádrže Skalka. Hrad byl vystavěn na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Ohře jihozápadně od vesnice Skalka. Přístupová cesta vedla od východu, kde došlo k překopání ostrožny příkopem. Hrad byl nejspíš jednodílné dispozice vejčitého půdorysu. Viditelné jsou zbytky fortifikace nad příkopem. Bližší podrobnosti by mohl přinést archeologický průzkum.

Skalní hrad u Raspenavy

↑ na začátek stránky

Skalní hrad stával nedaleko obce Raspenava, přesněji na výběžku ze skalního města na sever od Oldřichova v Hájích. Ve skále, na které hrad stál, jsou stále patrné otvory sloužící k uchycení trámů dřevěné konstrukce. Přístup vedl od jihu sedlem ke hradní skále, na kterou se dalo dostat buď za pomoci dřevěné konstrukce, nebo po vytesaných schodech, jehož zbytky můžeme vidět ještě v současné době. Na vrcholu patrné zbytky železného uchycení, snad po stožáru. Vlastní hrad se pravděpodobně skládal z dřevěné budovy, po které je dnes vidět pouze podvalí.

Skály

↑ na začátek stránky

Skály, též Štarkov, někdy Starkov či Stařechovice, je hradní zřícenina poblíž Nového Jimramova v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na vrcholu kopce, na kterém se nalézá i přírodní památka Štarkov. Počátky hradu sahají do 14. století, avšak již od konce 15. století je pustý. Do současnosti se dochovaly pozůstatky hradebních zdí i dalších staveb (torzo hranolové a oválné věže, v okolí jsou patrny zbytky valů), je zde patrná prohlubeň po hradním příkopu, na nádvoří můžeme najít pozůstatky cisterny. V hradním jádře probíhá v současné době archeologický průzkum. Zřícenina je volně přístupná a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Skály (hrad)

↑ na začátek stránky

Skály byl skalní hrad 4 km od Teplic nad Metují v okrese Náchod v severovýchodních Čechách. Na zalesněnou skálu ve výši 691 m n. m. (vůči úpatí asi 20 metrů) vedou schody. K nim se dostaneme po červené turistické značce z osady Skály. Nejbližší železniční stanice je 4 km daleko v Teplicích nad Metují. Na skále jsou patrné malé zbytky zdiva a klenuté sklepní místnosti. Z vrcholu skály je pěkný výhled na Javoří hory, Kamenné hory v Polsku, Broumovské stěny i Orlické hory.

Skuhrov (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Skuhrov stával nad říčkou Bělou u obce Skuhrov nad Bělou. Hrad byl postaven na ostrohu nad říčkou Bělou. Na severu místo od návrší s kostelem odděluje příkop, jenž spolu s valem vedl také pří západní straně a končil na jihovýchodě. Na severu se za příkopem nacházelo obdélné předhradí, do jehož severovýchodní části bývá umisťována věžovitá brána. Obdélná budova se nacházela také za čelní hradbou. Jádro hradu na půdorysu lichoběžníka, vymezené hradbou, se nacházelo v jižní části ostrožny a od předhradí jej odděloval šíjový příkop. Uspořádání zástavby jádra je nejasné, budovy se pravděpodobně nacházely na jižní a východní straně.

Slezská Ostrava (hrad)

↑ na začátek stránky

Sloup (skalní hrad)

↑ na začátek stránky

Sloup (skalní hrad) je tradiční pojmenování objektu, označeného jako památkově chráněný skalní hrad v obci Sloup v Čechách nedaleko Nového Boru na Českolipsku. Vlastní hrad již neexistuje a jeho umístění zde není prokázáno. Je zachována a turistům zpřístupněna ve skále vytesaná poustevna s kaplí a novější stavby na vrcholu skály. Ta své jméno Poustevnický kámen získala později a stejně tak se až časem vžilo poustevnu nazývat skalním hradem Sloup. Několikrát byl hrad využit při natáčení filmů, např. S čerty nejsou žerty, Anička s lískovými oříšky, Poutnice, hudební pořad Eso, TV dokument Po stopách Jakuba Arbese.

Smilův hrad

↑ na začátek stránky

Smilův hrad (též Smilovo hradisko) se nachází ve Vojenském újezdu Březina, který je volně nepřístupný. Jedná se o terénní pozůstatky hradu, který je pojmenován po synovi Bohuše z Jedovnic a Drahotuš a synovci Hartmana z Holštejna Smilovi. Jedná se pravděpodobně o strážní hrádek, jenž se nachází v blízkosti naleziště železné rudy, která zde byla těžena již v keltském období a která se zde těžila i ve středověku. O existenci hradu hovoří pouze jedna písemná zmínka z roku 1391, v níž se již uvádí jen hora (mons). V období mezi dvěma světovými válkami zde prováděl archeologický výzkum J. Blekta, který poskytl doklad o zániku hradu požárem. Většina objektů byla patrně dřevěná.

Soběslav (hrad)

↑ na začátek stránky

Sokolčí

↑ na začátek stránky

Sokolčí je zřícenina hradu v okrese Český Krumlov. Nachází se na ostrohu nad Černou, 4,5 km východně od Kaplice, v katastrálním území Děkanské Skaliny (obec Benešov nad Černou). Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Sovinec

↑ na začátek stránky

Státní hrad Sovinec, 793 51 Břidličná Tel. 554 295 113

Na sklanatém výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku asi 13 km jižně od Rýmařova se rozkládá hrad Sovinec, nejrozsáhleší hradní komplex v okrese Bruntál. Hrad založili před rokem 1348 příslušníci rodu Hrutoviců, který se od roku 1348 nazýval po hradu "páni ze Sovince". Za husitských válek se Sovinec stal významnou husitskou pevností. Za Pňovských ze Sovince, kteří hrad s panstvím získali roku 1492, byl hrad rozšiřován a upravován. Páni z Boskovic, kteří hrad koupili v roce 1543, přestavovali hrad v renesanční sídlo. Rozsáhlá stavební činnost na hradě pokračovala i za Vavřince Edera ze Štiavnice, vlastnícího hrad od roku 1578, a jeho zetě, posledního českého majitele hradu, Jana staršího Kobylky z Kobylího (od roku 1592). Z této doby pocházejí i některé fortifikační prvky hradu - polygonální dělová bašta, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou. Po bělohorské porážce získal roku 1623 hrad Řád německých rytířů. Obsazení hradu Dány roku 1626 bylo impulsem pro rozsáhlé opevňování hradu - do roku 1643 vznikly tři barokní bastiony a další bašty, byly vybudovány nové hradební zdi, příkopy i předsunutá věž; tato opevnění hradu jsou nejrozsáhlejším zachovaným opevněním z období třicetileté války v našich zemích. Přes mohutné opevnění dobyla na podzim 1643 hrad švédská vojska generála Torstensona a až do roku 1650 z něj učinila jednu ze svých pevností. Význam hradu v následujících letech klesal a po požáru roku 1784 byly provedeny jen nejnutnější úpravy. Ve 40. letech 19. století zde byl řádový seminář a od roku 1867 lesnická škola. Za druhé světové války byli na hradě vězněni francouzští zajatci. V současnosti je hrad, který v roce 1945 vyhořel, postupně rekonstruován. Návštěvníkům hradu jsou zpřístupněna 1-3. a 7. nádvoří a dále tzv. Horní hrad (nejstarší část hradu) s vyhlídkovou věží s výhledem do překrásné krajiny sovineckého přírodního parku. V bývalých konírnách jsou instalovány expozice o historii hradu a lesnické školy na Sovinci.

Strakonice

↑ na začátek stránky

Hrad Strakonice, 386 01 Strakonice Tel. 383 321 537

Stavebníky strakonického hradu byli feudálové významného rodu Bavorů, kteří s výstavbou svého sídla začali na počátku 13. století. Později darovali část hradu rytířskému řádu johanitů. Na počátku 15. století již johanité vlastnili celý hrad i okolní panství. K rozsáhlé přestavbě hradu na reprezentační sídlo velkopřevorů řádu došlo v 16. století, později proběhly jen nepodstatné úpravy. Část hradu dnes slouží jako muzeum Strakonicka.

Svojanov

↑ na začátek stránky

Státní hrad Svojanov, 569 73 Svojanov Tel. 461 744 124

Královský hrad Přemysla Otakara II. z doby kolem roku 1265 byl v 15. století za pánů z Boskovic důkladně opevněn. Z doby před rokem 1480 pochází i tzv. dům zbrojířů. V 16. století vystavěli Trčkové z Lípy nový palác. Po třicetileté válce celý areál chátral. Záchranné práce byly započaty roku 1910 a protáhly se s četnými přestávkami na několik desetiletí. V současnosti jsou v tomto impozantním hradu výstavní prostory se vstupní historickou expozicí.

Stagnov

↑ na začátek stránky

Stagnov byl hrad v katastrálním území Rychtářova ve Vyškově, na ostrohu nad potokem Rakovcem. Hradní areál chránil ze severu a západu svah, na východě a jihovýchodě místo stěží převyšovalo sedlo, kde se nacházela ves Hrádek.

Stará Dubá (hrad)

↑ na začátek stránky

Starý Bernštejn

↑ na začátek stránky

Starý Bernštejn je zdáli dobře viditelná zřícenina hradu z 15. století na čedičovém Berkovském vrchu u městečka Dubá v okrese Česká Lípa. Úzká cesta vzhůru byla na dostřel od samotného hradu. U vstupu nahoře byla branka, za níž bylo malé hradní nádvoří. Z něj pokračovala cesta k budově horní části hradu, opřené o skálu. Na vrcholu byla čtverhranná věž, jádro hradu, nejstarší část hradu. V patře věže je světnice s velmi pěkným rozhledem do dalekého okolí.

Starý Herštejn

↑ na začátek stránky

Starý Herštejn stojí na jednom z kopců v Českém lese uvnitř přírodní rezervace Starý Hirštejn asi 16 km od Domažlic. Z hradu se dochovaly zbytky valu a příkopů, které dříve chránily předhradí. Dále se tu nachází zbytky zdiva a také část bergfritu, který stojí v jižní části vrcholu. Na druhé straně hradního jádra jsou nevýrazné zbytky po další věži. V prostoru mezi věžemi stávala obytná budova, snad v podobě paláce.

Starý hrad

↑ na začátek stránky

Starý hrad jsou skromné zbytky hradu ležícího nad údolím s řekou Svitavou mezi Blanskem a Adamovem v obci Olomučany. Jedná se o lidový název zbytků hradu, který se za své největší slávy jmenoval Nový hrad. Do současnosti se z hradu zachovaly malé pozůstatky zdí, terénní deprese a dva masivní příkopy.

Starý Jičín

↑ na začátek stránky

Starý Jičín je zřícenina hradu nad stejnojmennou obcí Starý Jičín v okrese Nový Jičín. Hrad vznikl na konci 12. nebo na počátku 13. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1240. Byl postaven na místě původní dřevěné tvrze a díky své strategické poloze a širokému výhledu do okolí plnil především vojenskou úlohu jako ochrana tzv. Jantarové stezky do Polska.

Starý Plumlov

↑ na začátek stránky

Starý Plumlov je hradní zřícenina, která se nachází ve Vojenském újezdu Březina na okrese Vyškov. Jedná se o terénní zbytky hradu z druhé poloviny 13. století, který patrně založil některý příslušník rodu pánů z Čeblovic. Hrad, ležící v blízkosti obce Drahany, se v historických dokumentech uvádí jako Drahans, Drahaus či Drahuš.

Starý Světlov

↑ na začátek stránky

Hrad Starý Světlov se nachází 10 km od Vizovic v okrese Zlín. Dnes jsou zachovány jen nepatrné zbytky-val, příkop a část zdiva.

Starý Žeberk

↑ na začátek stránky

Starý Žeberk je název zaniklého hradu v Krušných horách na vrchu kopce Jezeří (v okrese Most. Leží zhruba 1,5 km jihozápadně od zámku Jezeří. Z hradu se dochovaly jen nepatrné zbytky.

Stohánek

↑ na začátek stránky

Stohánek byl dřevěný a zčásti i skalní hrad a poustevna na území bývalého vojenského pásma Ralsko na východ od Mimoně. Stával na vrcholu skály Stoh v lesích.

Strádov

↑ na začátek stránky

Strádov je zřícenina hradu na 70 m vysokém skalnatém ostrohu z červené žuly nad pravým břehem Chrudimky a údolím Libáňského potoka ve Slavické oboře, jihovýchodně od Práčova.

Strakonice

↑ na začátek stránky

Hrad Strakonice je gotický hrad a barokní zámek s kostelem svatého Prokopa ve městě Strakonice na soutoku zlatonosné řeky Otavy a Volyňky. Hrad kombinuje prvky několika architektonických slohů a má tři nádvoří. Hlavní vstup je barokní zámeckou budovou od jihovýchodu na první nádvoří, kde je i kostel. Druhé nádvoří obklopuje starý i renesanční palác, západní hradba s věží Rumpál a bývalé purkrabství. Na třetím nádvoří u řeky jsou hospodářské budovy a západní brána.

Strašice

↑ na začátek stránky

Hrad Strašice stával v obci Strašice, přičemž na místě jedné z budov hradu dnes stojí fara.

Strašná skála

↑ na začátek stránky

Hrad Strašná skála byl hrad u obce Čížkov v okrese Plzeň-jih. Rozměrově se nejednalo o velký hrad, vymezovalo ho v podstatě buližníkové žebro, na jihu dosti strmé. Na severu jej od zbytku plošiny odděloval příkop, který se táhle ze západu na východ, a současně také vymezoval nádvoří. Přístupová cesta vedla od severozápadu po mostě. Brána na nádvoří byla střežena dvojicí věží, přičemž první měla čtverhranný půdorys, dole byla zděná a stála na západní straně, zatímco druhá byla nejspíš zároveň obytnou, nacházela se na jihu, v nejvyšším místě hradu, a naproti vstupu do hradu.

Stražisko (zaniklý hrad)

↑ na začátek stránky

Střekov (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Střekov, Na Zacházce 558, 400 03 Ústí nad Labem Tel. 475 531 596

Hrad se vypíná na skále na okraji města Ústí nad Labem. Jeho nejstarší část vystavěl asi v letech 1316-1319 Pešík z Veitmile. Střekov chránil důležitou cestu podél Labe, vinoucího se hluboko pod hradem. Ještě zcela novou stavbu udělil v léno král Jan Lucemburský pánům z Vartemberka, kteří ovládali tento úsek Labe a přilehlé území až do konce 14. století. Za husitských válek stála posádka hradu na straně císaře Zikmunda, ale není známo, že by byla pevnost v tomto období obléhána. Na konci století nechal přistavět Hanuš Glac ke hradu nové obytné budovy. Od roku 1563 ovládal Střekov Václav z Lobkovic, který renesančně upravil některé obytné části hradu. Od roku 1599 se stali Lobkovicové dědičnými majiteli celého panství (Střekov vlastnili až do konce druhé světové války). Za třicetileté války se na hradě vystřídali v rychlém sledu císařští, sasští i švédští vojáci a po jejich odchodu zbyly z hradu jen vypálené trosky. Snad aby to nebylo málo, byl Střekov ještě dvakrát dobýván v roce 1757 a dělostřelecká palba dokonala to, co předtím započali vojáci a povětrnostní vlivy. Naštěstí období romantismu v 19. století znamenalo zvýšený zájem o gotické hrady a Střekov se dočkal alespoň základních zabezpečovacích prací. Na ně navázaly rozsáhlejší stavební práce před první světovou válkou. Jednotlivé části hradu byly později ještě v několika etapách postupně restaurovány.

Střela (hrad)

↑ na začátek stránky

Střeliště

↑ na začátek stránky

Střeliště je zaniklý hrad, který se nacházel v lese Království u Radonína v okrese Třebíč. Z hradu se do dnešních dnů zachovalo minimum. Na návrší je možné najít drobné zbytky zdí, dále valy a příkopy hradu.

Střílky

↑ na začátek stránky

Hrad Střílky je zřícenina hradu 1,5 km jihovýchodně od obce Střílky v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, v pohoří Chřiby.

Svitávka

↑ na začátek stránky

Hrad Svitávka zvaný též jako Hradisko, leží na kopci severně nad městečkem Svitávka v okrese Blansko. Osamocený kopec, na němž stojí drobná kaplička, přitahoval lidi už v pravěku.

Svrčov (hrad)

↑ na začátek stránky

Svojanov (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Svojanov se nachází v bezprostřední blízkosti městyse Svojanov v okrese Svitavy. Původně gotický hrad z doby před vynálezem palných zbraní, po renesanční přestavbě. Hrad je celoročně přístupný a disponuje hradní hospodou a ubytovnou. Hlavně v teplejším pololetí jsou zde pořádány četné kulturní i zábavné akce, včetně koncertů na jevišti pod širým nebem. Během prohlídky lze vystoupit na věž. Na hradě se také nachází stálá expozice děl českého výtvarníka Jana Kutálka.

Svojšice (tvrz)

↑ na začátek stránky

Šaumburk

↑ na začátek stránky

Šaumburk je zaniklý hrad, který leží jihozápadně nad obcí Podhradní Lhota v okrese Kroměříž.

Šenkenberk

↑ na začátek stránky

Šelmberk

↑ na začátek stránky

Nevelká zřícenina, které dominuje vysoká věž, leží u Mladé Vožice, asi 17 kilometrů severovýchodně od Tábora. Hrad je poprvé doložen roku 1318 a následujících asi 70 let byl v držení pánů ze Šelmberka, jejichž předek a současně první člen rodu asi hrad vystavěl. Původní gotický hrad byl koncem 16. století přestavěn a doplněn novou hradbou. Již za třicetileté války byl však opuštěn a v 18. století byla část zdiva odvezena okolními vesničany. Po začátku 19. století nechal majitel zříceniny opravit hradní věž a upravit ji na rozhlednu.

Šostýn

↑ na začátek stránky

Šostýn je zřícenina hradu ve městě Kopřivnice v Moravskoslezském kraji. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Špránek

↑ na začátek stránky

Špránek, zvaný též jako Zkamenělý zámek je zaniklý hrad ležící 1,2 km od Javoříčka v okrese Olomouc. Jedná se o drobné pozůstatky středověkého hradu, který se v listinách uvádí roku 1313. Na hradě se vystřídalo několik majitelů a roku 1398 byl již rozbořený. Zanikl za moravských markraběcích válek někdy po roce 1380.

Šontál

↑ na začátek stránky

Hrad Šontál stál na ostrohu jižně od vesnice Krásné Údolí v okrese Tachov. Jádro hradu se nacházelo v severní části ostrohu, který směřuje k nedalekému mlýnu. Od předhradí jej odděloval příkop. Vstup do objektu vedl branou z východní strany, kde byla cesta přes příkop zvýšena. Rozmístění budov dnes naznačují pouze nepatrné zbytky základů a prohlubně vytesané do skály.

Štarkov

↑ na začátek stránky

Štarkov, též Skály, je hradní zřícenina poblíž Nového Jimramova v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na vrcholu kopce, na kterém se nalézá i přírodní památka Štarkov. Do současnosti se dochovaly pozůstatky hradebních zdí i dalších staveb, je zde patrná prohlubeň po hradním příkopu, na nádvoří můžeme najít pozůstatky cisterny. Zřícenina je volně přístupná a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Šternberk

↑ na začátek stránky

Státní hrad Šternberk, 785 01 Šternberk Tel. 585 012 935

Původní hrad založil po polovině 13. století Zdeslav ze Šternberka. Husitskými válkami poničenou stavbu obnovil Jiří Strážnický z Kravař, k dalším přístavbám přikročili v 16. století Berkové z Dubé a Lipé. Opravy po třicetileté válce hrad již architektonicky neobohatily. Po roce 1886 pustnoucí objekt přestavěl vídeňský architekt K. Kaiser v romantickém duchu. Iniciátorem této zásadní obnovy byl kníže Jan II. z Liechtenštejna. První patro hradního paláce "zabydlují" jednotlivé kusy nábytku ze 16. století, nechybí obrazy a plastiky. V místnostech 2. patra jsou v každém pokoji jinak zdobená kamna a dále nábytek z mladších období. Šternberk je také znám svým bohatým muzeem stolních hodin.

Štramberk

↑ na začátek stránky

Štramberk - Trůba, Kopec 77, 742 66 Štramberk Tel. 556 812 094, e-mail: strarosta@stramberk.cz

Hrad Trůba, jehož válcová věž dominuje městečku Štramberk, je poprvé zmiňován roku 1359. Stavebníkem byl zřejmě moravský markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV. Ve druhé polovině 16. století přestal být hrad obýván svými majiteli a přestože nadále sloužil k bydlení, na jeho opravy se zřejmě nedostávalo peněz a objekt postupně chátral. Roku 1783 se zřítila přední část hradu a v následujících desetiletích si místní lidé rozebrali stavební materiál z téměř celého hradního areálu, zůstala pouze původní válcová věž a její nejbližší okolí. Později však byla tato věž opravena a zastřešena a zbylé části hradeb se dočkaly celkové rekonstrukce. Věž slouží od roku 1903 jako rozhledna. Městečko Štramberk, rozložené na svažujícím se terénu pod hradem je rovněž zajímavé. Obdélnému náměstí dominuje barokní kostel, vystavěný v letech 1721 - 1723. Štramberskou zajímavostí je také několik dochovaných dřevěných domků. Mají zděnou podezdívku a stěny ze silných trámů, poskládaných na sebe. Průčelí jsou z masívních prken, střecha obvykle šindelová. Nedaleko od Štramberku se nachází známá jeskyně Šipka, ve které byly objeveny kosterní pozůstatky člověka neandrtálského, který zde žil přibližně před čtyřiceti tisíci lety.

Švihov

↑ na začátek stránky

Státní hrad Švihov, 340 12 Švihov Tel. 376 393 378 http://www.hradsvihov.cz/

Významné místo mezi fortifikačními stavbami patří vodnímu hradu Švihov, postavenému na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé tvrze za účasti stavitele Benedikta Rieta. Jádro hradu tvoří dvě obytná křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná nádvoří. Na východě vyčnívá z parkánu presbytář kaple, na západě stojí mohutná hranolová věž. Kolem obíhalo předhradí zpevněné baštami a obehnané dalším vodním příkopem. Hradní interiéry přibližují návštěvníkům život v 16. století. V kapli jsou umístěny hodnotné plastiky, pozoruhodná je rovněž hradní zbrojnice. V hradě je umístěn hodnotný soubor gotického umění ze sbírek Národní galerie. Ve výstavním sále se střídají historické expozice.

Štamberk

↑ na začátek stránky

Štamberk je zřícenina hradu z poslední čtvrtiny 13. století, nacházející se na kopci Vrchu nad Řásnou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Šternek

↑ na začátek stránky

Štrálek

↑ na začátek stránky

Štrálek (též Strálek) je zřícenina středověkého hradu, která se nachází 3 km jižně od Rýmařova v okrese Bruntál.

Štramberk (hrad)

↑ na začátek stránky

Šumná

↑ na začátek stránky

Zřícenina rozsáhlého hradu Šumburk na vrchu Šumná v Doupovských horách v okrese Chomutov.

Švamberk

↑ na začátek stránky

Švihov je gotický vodní hrad nacházející se ve stejnojmenném městě na Klatovsku. Přístupné jsou 2 prohlídkové okruhy – vlastní hrad a hradní kuchyně. Hrad je oblíbený filmaři, natáčela se tu pohádka Tři oříšky pro Popelku.

Švihov

↑ na začátek stránky

Švihov je gotický vodní hrad nacházející se ve stejnojmenném městě na Klatovsku. Přístupné jsou 2 prohlídkové okruhy – vlastní hrad a hradní kuchyně. Hrad je oblíbený filmaři, natáčela se tu pohádka Tři oříšky pro Popelku.

Telč

↑ na začátek stránky

Hrad Telč stával na vyvýšenině v jižní části města Telč. Hradiště hradu mělo nepravidelný půdorys s osami přibližně 70 a 50 metrů. Od města jej odděloval příkop. Dominantou byla pozdně románská věž, dnes zakomponovaná do kostela sv. Ducha. Jedná se o jediný pozůstatek hradu. Věz s palácem patrně spojovala dřevěná lávka. Bližší podoba hradu je neznámá.

Templštejn

↑ na začátek stránky

Templštejn je zřícenina hradu v Jamolicích. Nachází se na skalnatém ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy. Dochovaly se jen zbytky paláce, část plášťového opevnění, brána a zbytky studny. Před areálem hradu na kopci jsou také zbytky štítové zdi, založené později.

Tetín (hrad)

↑ na začátek stránky

Tepenec

↑ na začátek stránky

Tepenec je zřícenina hradu asi 2,5 km od obce Jívová. Původní název hradu byl Twingenberg. Později označován jako Tepenec po hoře, na které byl vystavěn. Zřícenina hradu byla zničena koncem 60. let 20. století těžbou kamene.

Tolštejn

↑ na začátek stránky

Hrad Tolštejn je zřícenina středověkého hradu na severní straně Lužických hor na jihu Šluknovského výběžku v severních Čechách, přibližně 7 km jihozápadně od města Varnsdorf. Gotický hrad byl postaven začátkem 14. století kolem dvou znělcových skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou Jedlová. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný schůdný přechod z Lužice na českou stranu Lužických hor. V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je zřícenina, která je chráněna jako kulturní památka České republiky, volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a Saska.

Točník

↑ na začátek stránky

Točník je zřícenina hradu v Středočeském kraji, 2 km severně od města Žebrák, v okrese Beroun. Hrad založil Václav IV. Hrad je vystavěn na úzkém hřbetu, jehož vrcholová část se nazývá Zámecký vrch. Jedná se o významnou geologickou lokalitu. Vrch je tvořen zpevněnými mořskými usazeninami. Přímo pod hradem je v jezírku, které sloužilo jako cisterna na vodu, odkryto rozhraní mezi usazeninami z období mladších starohor a staršího ordoviku.

Trčkův hrad

↑ na začátek stránky

Trčkův hrad stojí v klášterním areálu v obci Želiv. Jde o dvoukřídlovou budovu s užší jednopatrovou východní a širší dvoupatrovou západní částí. V 1. patře východního křídla se dochoval sál s kazetovým stropem s vyobrazení všech českých madon od Antonína Häuslera z roku 1914. Sálu vévodí freska Narození Páně od Bóžy Dvořáka, na základě motivů a dispozic Mikoláše Alše. Přízemí tvoří lomové neomítnuté zdivo, jednotlivá patra jsou vyzdobena renesančními sgrafity z 2. poloviny 16. století.

Trmačov

↑ na začátek stránky

Hrad Trmačov se nachází v okrese Brno-venkov. Bývá nazýván nejmenším hradem na Moravě, kastelolog Miroslav Plaček ho řadí jako přechod mezi kategorií hradu a tvrze. Vzhledem k tomu, že tento objekt měl válcový bergfrit, je řazen mezi hrady. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Z hradu o rozměrech 27×22 metrů se zachovaly pouze zbytky bergfritu a malé zbytky zdí. Pod hradem jsou terénní stopy zaniklé vsi Trmačov.

Trosky

↑ na začátek stránky

Trosky jsou neovulkanický vrch se zříceninou hradu v Českém ráji, přibližně mezi Turnovem a Jičínem, v katastru obce Troskovice v okrese Semily Libereckého kraje. Trosky jsou symbolem Českého ráje a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v České republice. V horních partiích vrchu leží chráněné území přírodní památky Trosky.

Třebel

↑ na začátek stránky

Třebovské Hradisko

↑ na začátek stránky

Týnec (tvrz)

↑ na začátek stránky

Tvrz Týnec někdy uváděna jako hrad, je zaniklé středověké sídlo, které leží poblíž stejnojmenné obce v okrese Břeclav.

Týřov

↑ na začátek stránky

Týřov je zřícenina jednoho z nejvýznamnějších hradů Českého království. Nachází se v katastru obce Karlova Ves na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko poblíž vesnice Týřovice. Mimo svoje mimořádné postavení v české minulosti - ve zdejší věži držen od října 1315 do dubna 1316 Jindřich z Lipé kvůli svému sporu s králem - je tento hrad také velmi zajímavý tím, že se jedná o zcela unikátní kastel francouzského typu s mnoha obrannými flankovacími věžemi, které umožňují křížové postřelování okolí i paty hradby, a jsou schopny se i krýt navzájem.

Václavský hrad

↑ na začátek stránky

Václavský hrad stával v Chebu na levém břehu Ohře, nedaleko chebského hradu. Hradu neprospělo obležení Švédy v červenci 1647, ani barokní výstavba citadely po skončení třicetileté války. K další likvidaci došlo v letech 1814-1821 křížovnickou komendou. V roce 1835 sice ještě přízemí bývalé hradní věže sloužilo jako rozhledna, nicméně i ty poslední zbytky byly zničeny ve 2. polovině 19. století kamenolomem.

Valdek

↑ na začátek stránky

Valdek je zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu ze 13. století s mladšími dostavbami. Valdek se nachází v okrajové části VVP Jince. Severní část hradu zaujímá rozsáhlé předhradí opevněné příkopem a valem. Jádro hradu je téměř obdélníkového půdorysu a obsahuje velkou válcovou věž Je zachováno několik architektonických detailů z doby stavby. Ve 14. století byl hrad rozšířen, byla přistavěna menší palácová budova.

Valečov

↑ na začátek stránky

Hrad Valečov, Boseň, 295 01 Mnichovo Hradiště Tel. 603 837 024

Valečov je poměrně zachovalá zřícenina středověkého skalního hradu na území obce Boseň v okrese Mladá Boleslav. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Původně stála na kamenné plošině hradba a několik dřevěných stavení. V první půli 15. století zde byl postaven palác. V dalším století mu bylo přistavěno patro. Poblíž budovy zámku, uvnitř hradeb, stálo několik menších staveb, z nichž větší sloužila jako jídelna a ubytování pro ženy, dále zde bylo několik obydlí vytesaných ve skalách. Pod hradbami bylo podzámčí s řadou stavení a desítky skalních místností.

Valdštejn

↑ na začátek stránky

Valdštejn je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.

Vartnov

↑ na začátek stránky

Vartnov je zřícenina hradu, která se nachází v osadě Pocheň, severozápadně od obce Brumovice v okrese Opava. Hrad založil pravděpodobně rod pánů z Warty někdy ve 14. století. Poprvé se hrad zmiňuje roku 1377 při dělení údělů mezi syny Mikuláše II. Opavského. Hrad koupil Vok I. z Holštejna, po něm ho zdědil jeho syn Štěpán, který se psal po Vartnovu. Páni z Holštejna drželi hrad až do roku 1421, kdy ho zřejmě nedobrovolně prodali vévodovi Janovi II. Za česko-uherských válek patřil hrad Bernardovi Bírkovi z Násile, ale byl uherským vojskem dobyt a vypálen a již nebyl obnoven. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Veisenštejn

↑ na začátek stránky

Veisenštejn byl slezský hrad, ležící u Vrbna pod Pradědem. Dnes je z tohoto hradu zřícenina. Hrad vznikl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. V první polovině 14. století Veisenštejn držel Ulman z Linavy, který podnikal loupežné výpravy na území vratislavského biskupa. Hrad zřejmě sloužil jako celní stanice a s nedalekým 300 metrů vzdáleným Rabenštejnem tvoří hradní dvojici. Dle archeologických nálezů hrad zanikl v 15. století.

Velenice

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu Velenice se nachází nad Svitávkou severně od obce Velenice nedaleko města Zákupy na Českolipsku. V nejzazší části byla vystavěna čtverhranná věž, jejíž zdivo se dosud zachovalo. Směrem na sever se zachovaly základy čtvercového stavení, sklep vytesaný do skály a malý příkop. Zajímavé je, že chybí jakékoliv stopy po opevnění a také zde chybí šíjový příkop. Tyto skutečnosti naznačují, že se pravděpodobně jednalo o nedokončený hrad.

Velešov

↑ na začátek stránky

Velešov je zaniklý hrádek na strmém kopci, vzdálený 1 km od hradu Potštejna. Na jihu areálu se nacházelo předhradí ve tvaru lichoběžníku, do něhož vedla cesta přes šíjový příkop. Další příkopy se nacházely na bočních stranách předhradí. Nedochovaly se zde žádné stopy po zástavbě. Předhradí od jádra odděloval šíjový příkop. Jádro mělo půdorys obdélníka se zkoseným nárožím na severovýchodě. V čele a na západě bylo chráněno parkánem, brána na nádvoří se pravděpodobně nacházela v západní hradbě. Bližší podrobnosti o vnitřní zástavbě neznáme, ale pravděpodobně šlo o dvě budovy, které na jihu a severu přiléhaly k hradbě. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Valdštejn

↑ na začátek stránky

Hrad Valdštejn, 511 22 Turnov Tel. 481 312 304

Raně gotický hrad, vybudovaný na třech pískovcových skalách v druhé polovině 13. století, dal své jméno šlechtickému rodu, který vícekrát zasáhl do českých dějin a z něhož pocházel i proslulý válečník Albrecht z Valdštejna. Po roce 1420 obsadili hrad husité a po nich loupeživí rytíři. Zpustlý hrad získali roku 1621 opět Valdštejnové, kteří na vrcholu baroka zbudovali v přední části hradního areálu poutní místo s kostelem sv. Jana Nepomuckého. Pozoruhodné vstupní mosty zdobí od té doby deset kamenných soch českých patronů. V 19. století byl celý areál propojen do jednoho prohlídkového okruhu a doplněn romantickými a klasicistními stavbami.

Velhartice

↑ na začátek stránky

Státní hrad Velhartice, 341 83 Kolinec Tel. 376 583 315, e-mail: velhartice@top.cz http://www.hrad-velhartice.cz/

Areál hradu Velhartice patřil k dispozičně ojedinělým dílům české hradní architektury. Byl založen na přelomu 13. a 14. století. Jeho dominanty tvoří zříceniny starého gotického paláce zvaného Rajský dům s jeho protějškem věží Putnou, která měla obranný i obytný charakte. Obě tyto části spojuje mohutný kamenný most se čtyřmi lomenými oblouky. K Rajskému domu přiléhá pozdně renesanční palác, nazvaný podle svého stavebníka Huertovo křídlo. Areál zahrnuje budovu pivovaru, zbytky hradebních zdí a hospodářských objektů.

Vysoký Chlumec

↑ na začátek stránky

Hrad se vypíná na vysokém kopci jihozápadně od středočeských Sedlčan. Zdejší gotický hrad koupili roku 1474 Lobkovicové a řízením osudu se stalo, že ho vlastnili neuvěřitelně dlouhých 474 let, třebaže snad možno odečíst tříleté období po roce 1618, kdy čeští stavové vypověděli majitele panství ze země. Mnohem delší (42 let) bylo období po roce 1948, kdy objekt zkonfiskovali komunisté. Vysoký Chlumec jako jeden z nemnoha českých hradů bez vážné újmy přečkal třicetiletou válku, dokonce ještě před jejím koncem začal být raně barokně upravován. Hrad je v současnosti soukromým majetkem. V roce 2003 nebyl přístupný veřejnosti.

Veselice

↑ na začátek stránky

Hrad Veselice stával v obci Veselice u Jaroměře. První zmínky o hradě pochází z konce 15. století, kdy zde sídlili páni z Veselice. Archeologický průzkum ovšem zařadil počátky existence hradu do 13. století. Na počátku 16. století hrad ztratil důvod existence a později zaniká.

Veveří

↑ na začátek stránky

Hrad Veveří leží na západě brněnské městské části Bystrc, na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů nejen na Moravě, ale i v celé České republice. Nejhezčí výhledy na hrad se návštěvníkům nabízejí z paluby výletních lodí projíždějících pod hradem na hladině Brněnské přehrady. Stranou od hradu, při příjezdové cestě k západní vstupní bráně se nalézá kaple Matky Boží z konce 12. století.

Víckov

↑ na začátek stránky

Hrad Víckov se nacházel východně od vesnice Víckov v okrese Brno-venkov. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Od náhorní planiny na západě a jihozápadě byl Víckov oddělen obloukovým, poměrně mělkým příkopem, z ostatních stran byl chráněn strmým údolím Bobrůvky. Hrad měl dvojdílnou dispozici nepravidelného šestiúhelníkového tvaru, která byla obepnuta hradební zdí, ze které v severozápadním rohu vystupovala branská věž. Dispozice byla rozdělena příčnou hradbou, v části za bránou je zřetelná pouze jedna deprese zřejmě po dřevěné budově přistavěné k dělící zdi. V ní se nacházela branka, kterou se vstupovalo do zadní části hradu. U jihozápadní hradby se nacházejí prohlubně a zbytky zdiva po dlouhé kamenné budově, v severním koutu obvodové a dělící hradby stojí ruiny asi tříprostorového, možná věžovitého paláce.

Vikštejn

↑ na začátek stránky

Vikštejn je zřícenina hradu u obce Radkov na vysokém skalním ostrohu nad řekou Moravicí nedaleko v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Vildenberk

↑ na začátek stránky

Vildenberk je zaniklý hrad, jehož zbytky leží severovýchodně od Pozořic. Za středověku patřil k největším na Moravě. Z Vildenberku zbyly do dnešních dnů jen fragmenty zdiva, povrchové stopy a příkopy. Hrad se skládal z vlastního hradu a předhradí. Vlastní hrad měl délku 137 m a maximální šířku 37 m. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Vildštejn (okres Cheb)

↑ na začátek stránky

Vildštejn je románský hrad - jeden z nejstarších a nejzachovalejších kamenných vodních hradů v České republice. Nachází se na kamenném ostrohu nad potokem Sázek ve městě Skalná v okrese Cheb. Byl vybudován v letech 1166-1225. Hrad je vystavěn v románském slohu s prvky štaufské hradní architektury jako vodní hrad - od okolí jej oddělovalo umělé jezero. Později byl goticky a částečně renesančně přestavěn, románské prvky jsou ale zachovány. V předhradí vznikl ještě zámeček ve slohu barokního klasicismu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Vildštejn (hrad, okres Chrudim)

↑ na začátek stránky

Vildštejn je zřícenina hradu 1 km jižně od Seče, okres Chrudim. Skalnatý ostroh, na kterém hrad stál, byl přístupný jedině přes strmé sedlo od severu po dřevěných schodech a žebřících. Na vrcholu stál věžovitý palác nepravidelného půdorysu, v jehož přízemí se nacházelo skladiště a hospodářské příslušenství, v patře pak bydlel majitel. Jižně od něho stála další budova, celek byl chráněn hradbami na okraji svahu. Do současné doby se zachovala část bašty a věže s gotickým okénkem, zbytky věže byly strženy v souvislosti s výstavbou přehrady a ražbou tunelu pro silnici vedoucí po koruně hráze ve 40. letech 20. století. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Vimberk

↑ na začátek stránky

Hrad Vimberk stával v údolí strašnické kotliny nad brodem přes Padrťský potok, na západ od Strašic.

Vítkův Kámen

↑ na začátek stránky

Vítkův Kámen leží 22 km jihozápadně od Českého Krumlova. Tento hrad, založený Vítkem z Krumlova ve 13. století, plnil převážně jen úlohu správního střediska na okraji rozlehlého rožmberského panství a mezi významnější hrady se zařadil až v prvních letech třicetileté války. Do tohoto soupisu se Vítkův Kámen dostal díky svému umístění v téměř nedotčené krajině s krásnými přírodními scenériemi. Hranolová věž Vítkova Kámenu ovládá vrchol stejnojmenné hory (1 035 metrů nad mořem) a nabízí široký rozhled na lipenskou přehradu s jejím malebným okolím.

Vítkovec

↑ na začátek stránky

Vítkovec je název malé zříceniny hradu z počátku 16. století na Českolipsku poblíž městyse Holany u Holanských rybníků, na jihozápad od města Česká Lípa. Z celého hradu se zachoval pouze roh paláce, dosahující až 7 metrů výšky. Na ostrohu, kde stával, je možné vidět další zbytky valů a zdí.

Vízmburk

↑ na začátek stránky

Vízmburk je zřícenina hradu nacházející se v katastru obce Havlovice v Královehradeckém kraji.

Vlčí hrádek

↑ na začátek stránky

Vlčí hrádek stával na ostrohu u Vlčí Hory blízko Rumburku. Obranu hradu ze tří stran zajišťovaly strmé srázy, z jihovýchodu, kudy také vedla přístupová cesta, pak rozsedlina, rozšířená na příkop. Hradba, která se nacházela nad příkopem, byla vytvořena pouze z pískovcových štuk, bez použití malty. To vedlo k hypotéze, že hrad neměl bránu, ani most přes příkop. Centrální stavbu představovala dřevěná obytná věž, která se nacházela v severozápadní části areálu. Tomu napovídá jak lichoběžníkové podvalí věže, které představovalo suterén budovy, tak i mazanice, nalezená na místě.

Vlčinec

↑ na začátek stránky

Hrad Vlčinec stál nad soutokem Metuje s Pěkovským potokem nedaleko Petrovic. Kdo a kdy hrad založil není známo a pro bližší datování není ani archeologický materiál. V roce 1341 benediktýni z kláštera v Břevnově rozšířili panství Police až za obce Petrovice a Dřevíč a právě do této doby zasadil August Sedláček vznik hradu. První písemná zmínka pochází z roku 1366, kdy je jako majitel zmiňován opat Oldřich II. , jenž jej prodal Janu Kdulincovi z Ostroměře. Podmínkou byla ochrana městečka Police nad Metují kupujícím před případnými útoky ze severu. v roce 1390 jej vlastnil břevnovský opat Diviš, který jej udělil jako manství Kunešovi z Pravětic, jenž byl bratrem Petra z Pravětic, polického probošta. Poslední zmínka je z roku 1406, kdy jej vlastnil Strádal ze Žďáru a z Vysoké Srbské. Kdy hrad zanikl není známo. Snad k tomu došlo roku 1422 při tažení husitů Broumovskem.

Vlčtejn

↑ na začátek stránky

Svou plochou nevelká zřícenina se nachází asi v polovině trasy mezi Plzní a Nepomukem, severovýchodně od městečka Blovice. Počátky hradu nejsou jasné, protože se jménem Vlčtejn se setkáváme již k roku 1284, ale dnešní hrad pochází pravděpodobně z konce první poloviny 14. století, kdy se zde jako stavebníci opět projevili aktivní Rožmberkové. Roku 1421 se hradu zmocnil Jan Žižka. V době rozbrojů krále Jiřího z Poděbrad s odbojnou strakonickou jednotou stál pán hradu na králově straně. V 17. století přestal být nepříliš pohodlný Vlčtejn obýván a pomalu se proměňoval na zříceninu. V první polovině 19. století byl opraven a zastřešen centrální palác, ale materiál ze staveb v podhradí se použil na stavbu silnice. Již zmiňovaná jednoposchoďová centrální budova je přes dvacet metrů dlouhá a přes 9 metrů široká. Její provedení ukazuje společnými prvky na stejného stavitele, který vybudoval severně od Vlčtejna hrad Radyni.

Volfštejn

↑ na začátek stránky

Volfštejn je zřícenina hradu, která se nachází 2 km jihozápadně od Černošína na jihovýchodním výběžku Vlčí hory. Cesta ke zřícenině je dnes snazší, protože příkop kolem hradu již není tak hluboký. Nejvýznamnější dochovanou částí Volfštejna je 22 m vysoká věž. Z paláce zbyly necelé čtyři zdi v neúplné výšce a z menších staveb je již více patrná za pomoci obvodových zdí jen jediná. Hrad se soustavně ooravuje.

Vrabinec

↑ na začátek stránky

Vrabinec, původně nazývaný také Vrabín, je zřícenina hrádku v Českém středohoří asi 6 km jižně od Děčína. Hrad byl postaven na stejnojmenném malebném čedičovém vrchu, u vsi Babětín. Jedná se o velmi nápadný objekt, který je tvořen výrazným skalním sopouchem trčícím z okolního terénu strmě vzhůru. Původní sopouch je zakončen čtyřmi rozeklanými skalními sloupy. Na této půvabné skalní ostrožně byl někdy na přelomu 14. a 15. století postaven malý hrad. Hrad zanikl roku 1444 za nejasných okolností. Do dnešních dob se z něj dochovaly jen menší zbytky z původních hradních zdí hradní hlásky v délce okolo 8 až 12 metrů. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka České republiky a přírodní rezervace.

Vraní Hora

↑ na začátek stránky

Hrad Vraní Hora leží v okrese Svitavy asi 1 km západně od Vranové Lhoty. První písemná zmínka pochází z roku 1277, kdy si královna Kunhuta stěžuje biskupu Brunovi ze Schauenburku, že jí Boreš z Rýzmburka ničí její statky kolem hradu. Roku 1355 prodali Záviš a Vilém z Rychmburka zboží Ješkovi z Boskovic, jehož vnuk Jan Ozor vystoupil proti markraběti Joštovi. Trestná výprava proti Ozorovým hradům roku 1389 přinesla patrně zkázu i Vraní Hoře. Při zástavě vranohorského zboží pánům z Vildenberka roku 1406 se již připomíná tvrz ve Vranové Lhotě, která nahradila vypálený hrad. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Vranov (hrad, okres Jablonec nad Nisou)

↑ na začátek stránky

Vranov je zřícenina skalního hradu na pravé straně řeky Jizery v Malé Skále v okrese Jablonec nad Nisou.

Vranov (hrad, okres Ústí nad Orlicí)

↑ na začátek stránky

Hrad Vranov u Chocně stával na skále nad údolím Orlice východně od Chocně. Hrad stával na opukové skále v dnešní přírodní rezervaci Peliny. Přístupová cesta vedla od severu, z ostatních stran byl díky strmosti skály přístup nemožný. Přístupová cesta byla několikrát přerušena příkopem. Pravděpodobně jedinou kamennou stavbou hradu byla věž.

Vrškamýk

↑ na začátek stránky

Vrškamýk je hrad, který se nachází na ostrohu na západ od obce Kamýk nad Vltavou. Zřícenina hradu je dvoudílné dispozice, přičemž obě části odděloval příkop. Vstup do první části, při jejímž boku se nacházela dlouhá budova, vedl věžovitou branou. Vstup do zadní části, který chránila čtverhranná věž, byl průjezdem se sediliemi, zakončený křížovou klenbou. Nádvoří ze tří stran ohraničovaly obytné budovy. Z těchto křídel se dochovaly části příček a nádvorní stěny. V jedné z místností budovy, která nádvoří uzavírala, se nacházel křížově zaklenutý strop, z čehož se dá usuzovat, že tu bývala kaple. Místnosti v patře spojovala pavlač, v jižní části jsou ještě patrny zbytky roubených komor.

Vřísek (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Vřísek stával u obce Hradiště, nedaleko Drchlavy v jižní části Českolipska. Hrad ostrožného typu byl vystavěn na pískovcové pseudoostrožně vybíhající do údolí Dolského potoka. Jádro od zbytku odděloval příkop, který později sloužil jako chmelnice. Ještě August Sedláček zde zmiňuje zbytky zdiva, dnes je příkop po výstavbě blízkého domu (Hradiště čp. 8) téměř zničen. Nelze prokázat, jestli se před příkopem nacházela stavení. Areál jádra má přibližně trojúhelníkový tvar o rozměrech cca 26 x 38 x 34 metrů. Po obvodu byl obehnán hradbou, jejíž drobné zbytky se zachovaly do současnosti. Jeden úsek se nachází v jihozápadní části jádra, druhý v severovýchodní. Zde se zachovala také část římsy okna. Suterén budovy, přiléhající v tomto místě k hradbám, byl zasekán do skály a ještě dnes tam jsou vidět stopy v podobě prohlubně. Pravděpodobně se jednalo o věžovitou stavbu. Byla tu nalezena keramika z poloviny 14. století.

Vydřiduch (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Vydřiduch stával na vrchu Vydřiduch u Svojkovic. V nedávné době bylo jádro hradu téměř celé zničeno lomem, takže dnes se již jeho podoba nedá rekonstruovat. Zachován zůstal pouze kousek šíjového příkopu a zbytek jihovýchodního nároží areálu.

Vyšehrad

↑ na začátek stránky

Vyšehrad je historické opevnění na skále nad pravým břehem řeky Vltavy v Praze a taktéž stejnojmenná čtvrť na jihu správního obvodu a městské části Prahy 2, zaujímající jeho bezprostřední okolí. Váže se k němu řada pověstí z počátků českých dějin. Upravený vyšehradský areál je národní kulturní památkou.

Výrov

↑ na začátek stránky

Výrov je zřícenina hradu v Klopotském údolí nad soutokem Metuje s Bohdašínským potokem, jižně od Nového Města nad Metují v okrese Náchod. Hlavním obranným prvkem na jihu a východě byla štítová zeď, široká 4 m a vysoká minimálně 8 m, vstupní brána byla skryta za baštovým výběžkem. Základem jednodílného hradu byl podsklepený, čtverhranný volně stojící věžovitý palác, roubená nebo hrázděná stavba, o čemž svědčí kapsy v dochované podezdívce. Od plochy ostrožny byl hrad na severu a východě oddělen dodnes zachovaným šíjovým příkopem, hlubokým 9 m a širokým 8 m. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Výrov (hrad, okres Česká Lípa)

↑ na začátek stránky

Hrad Výrov (častěji Vejrov) stával poblíž ve středověku zaniklé obce Výrov (Vejrov - Wether Wald) na skále nad pravým břehem řeky Svitávka mezi obcemi Svitava a Velenice. v okrese Česká Lípa. Hrad byl vystavěn na ostrožně pískovcové skály, od jejíhož zbytku byl na jihu a západě oddělen šíjovým příkopem, jenž byl lemován opevněním, jehož drobné zbytky ve formě valu jsou stále vidět. Ze zástavby se dochovala pouze prohlubeň po budově či věži. Okraj skály je zde vysoko údolím vytvořeném nad Svitávkou.

Winterstein (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Winterstein stával na blíže neznámém místě v Lužických horách. Nejčastěji bývá umisťován na Loupežnický vrch u Petrovic či na Zámecký vrch u Heřmanic. Jediná dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1441, kdy jej spolu s hradem Karlsfried u Lückendorfu vykoupilo lužické Šestiměstí od Jana z Vartenberku na Blankensteinu a v roce 1442 oba zbořilo, aby je nemohli využívat loupežníci přepadávající cesty ze Žitavy do Čech. V dokumentu však není psáno, kde hrad stál a dodnes se o možném místě diskutuje.

Zahrádka (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Zahrádka stával na ostrohu mezi řekou Želivkou a Blažejovickým potokem nedaleko dnes již neexistující obce Zahrádka. Hrad stál na ostrohu mezi Želivkou a Blažejovickým potokem, který jej obtékal ze západu a na severu se vléval do Želivky. Chráněn byl dvojicí příkopů. Přístupová cesta vedla od řeky, přes Blažejovický potok a po severním svahu ostrohu. Pod hradem se stáčela k přednímu příkopu, přes něj a mezi oběma příkopy k hlavní bráně. Brána byla viditelná ještě na začátku 20. století. Vlastní hrad měl podobu čtverhranu, v severovýchodním rohu se nacházel panský palác. Uprostřed hradu, na skále, byla vystavěna dřevěná strážní věž.

Zahrádky (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Zahrádky stával v osadě Nový Dvůr, nedaleko obce Zahrádky. Díky značnému poškození objektu můžeme pouze odhadovat jeho podobu. S největší pravděpodobností se jednalo o ostrožný hrad, jehož jednu stranu chránil šíjový příkop a ostatní strany údolí. V období romantismu došlo ke zničení jihozápadní části vylámáním cesty k altánu, proto se nedá rekonstruovat vnitřní zástavba. Pouze na základě náznaků se dá říci, že se jednalo o věžovitý objekt.

Zakšín

↑ na začátek stránky

Zbořený Kostelec (hrad)

↑ na začátek stránky

Zbořený Kostelec je zřícenina hradu nad stejnojmennou vesnicí nad řekou Sázavou nedaleko od Týnce nad Sázavou. Z hradu na půdoryse polovičního oválu zachovány zbytky padacího mostu na východní straně, zbytky paláce vestavěného do plášťové zdi vnitřního hradu se zachovanými 3 opěrnými pilíři. Po polovině 15. století byla vestavěna na severní straně nádvoří nová obytná budova do bašty chránící přístupovou cestu od řeky k hradu. Na severní zachovány zbytky opevněného ležení vojsk Jiříka z Poděbrad. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Zbraslav (zaniklý hrad)

↑ na začátek stránky

Zbyny

↑ na začátek stránky

Hrad Zbyny stával nad Divokým údolím a poustevnou Zbinsko v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko. Stával na skalnatém ostrohu trojúhelníkového tvaru. Na západě jej chránilo Divoké údolí, na jihu další údolíčko. Na čelní straně byl od zbytku ostrožny oddělen šíjovým příkopem, před nímž se nacházel val. Za příkopem byla postavena obdélná obytná budova. Po opuštění hrádku byl areál poustevníky upraven pro zemědělské účely. V údolí pod hradem se nachází řada světniček vytesaných do skály. Kdy byly vytvořeny není známo.

Zlenice-Hláska

↑ na začátek stránky

Znojmo (hrad)

↑ na začátek stránky

Zňátky

↑ na začátek stránky

Hrad Zňátky stával na skalním výběžku nad řekou Oslavou nad Velkopolským mlýnem, asi 2 km jižně od zámku v Náměšti nad Oslavou. Jednalo se o hrad s jednodílným jádrem, které bylo ze tří stran chráněno příkopem a valem. Na severu jej chránila prudce klesající skalní stěna. Na západě pak terén klesá do údolí s potůčkem a na východě zase k řece. Jádro hradu má lichoběžníkový tvar. V čele se nachází hrázka z kamenné suti, snad pozůstatek po opevnění. Další stopy po zástavbě nejsou patrné. V severozápadní části objektu se nachází asi dvaceticentimetrová hrázka ve tvaru "L", snad zbytek po obytné budově.

Zubštejn

↑ na začátek stránky

Zřícenina hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi 10 kilometrů severně od známého moravského hradu Pernštejna. Jádro hradu vzniklo pravděpodobně v období kolem roku 1300, stavba se však pod jménem Lapis, tj. Kámen připomíná až roku 1348 a to v pobořeném stavu. Skalnatý hřbet však nabízel dobré podmínky pro obranu a tak byl hrad opraven. Husitské války mu však přinesly opět zkázu. Páni z Pernštejna však Zubštejn obnovili a někteří členové rodu v něm sídlili ještě minimálně v první polovině 16. století. Zubštejn je jeden z největších hradů Moravy se nachází na protáhlém kopci nad vsí Pivonice na Žďársku. Zřícenina hradu je poměrně zachovalá. Dochována jsou dokonce i některá patra paláce. Obvod hradu je dobře patrný a místy jsou zde i několikametrové zdi. Zachovalá je též studna. Hrad je volně přístupný v krásné přírodě a nabízí i výhledy do kraj. Jeho zřícenina je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zuvačov

↑ na začátek stránky

Zuvačov je zřícenina gotického hradu, nacházející se na katastrálním území obce Komňa ve Zlínském kraji. Hrad byl založen pravděpodobně ve 13. století a zanikl již o necelých 200 let později. Do dnešní doby se z něj zachovaly jen malé pozůstatky zdiva a výrazné terénní útvary, svědčící o jeho někdejší mohutnosti. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka.

Zvíkov

↑ na začátek stránky

Státní hrad Zvíkov, 398 18 Záhoří Tel. 382 285 676 Ostroh, vypínající se nad soutokem řek Vltavy a Otavy, lákal svou polohou k osídlení již v předhistorické době. Před rokem 1234 zde král Václav I. založil hrad, ale stavební rozvoj Zvíkova je spojen se jménem Přemysla Otakara II. (+1278). Ke zmíněné věži nechal přistavět na tehdejší poměry veliký čtyřkřídlý palác nepravidelného půdorysu. Do konce 13. století byly ještě vystavěny hradby s branami a baštami, nejdůležitější hospodářské budovy a věž zvaná Hláska, opatřená břitem a zvýšená roku 1554. V 17. století nejslavnější období hradu skončilo a po roce 1648 začal Zvíkov chátrat. Až před polovinou 19. století byla nově zastřešena kaple a opraveny hradní věže. K rozsáhlejším opravám hradu došlo po roce 1881 a pak znovu zhruba o sto let později.

Zvířetice (hrad)

↑ na začátek stránky

Zříceniny hradu nad pravým břehem Jizery, asi 6 kilometrů jihozápadně od Mnichova Hradiště. Nejstarší část vznikla v období 1318, kdy je v souvislosti s ním uváděn Zdislav, pocházející z mocného rodu Markvarticů. Je to téměř jistě stavebník hradu; jeho synové se již psali "ze Zvířetic". Členové rodu pak vlastnili Zvířetice až do roku 1504. Někteří z nich prošli úspěšnou kariérou v církevních řádech, představitelé rodu se v dobrém smyslu připomněli v českých dějinách. Podporovali mistra Jana Husa, stavěli se negativně k existenci husitských polních vojsk, v pozdějších dobách členové rodu stáli na straně krále Jiřího z Poděbrad proti jeho domácím i zahraničním nepřátelům. V roce 1528 se pány na Zvířeticích stali Vartemberkové, kteří přistavěli nové obytné budovy a spolu s dalšími přestavbami proměnili hrad na renesanční zámek. Jeho existenci však ohrozil požár roku 1693, jehož následky byly sice ještě odstraněny, ale po druhém požáru roku 1720 přestal být zámek obýván. Z bývalého hradu a pozdějšího zámku tak do dnešní doby vydržely jen zdi paláců, část věže a zbytky hradeb.

Žampach

↑ na začátek stránky

Žampach je zřícenina hradu na hradním kopci v obci Žampach, asi 6 km jihozápadně od města Žamberk.

Žďárec (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Žďárec stával nad pravým břehem říčky Libochůvky na jihozápad od obce Žďárec, na katastru obce Rojetín. Typologicky stojí na rozhraní mezi hradem a tvrzí. Ze severu a západu byl objekt chráněn strmými svahy ostrožny, na které stál. Z východu, kde je svah mírnější, jej doplňoval dvojitý val s příkopem. Přístupová cesta vedla od jihu, kde cestu přehrazoval příkop. Vlastní hradní areál měl tvar lichoběžníka, přičemž směrem k severu se zužuje. Zbytky zdiva na východě ukazují na alespoň částečně kamennou hradbu. Podoba budov se nedá určit, pouze na západě se dochovala 6,5 metru široká prohlubeň, snad zbytek po obdélné budově, ovšem mohlo se jednat i o nedokončený příkop.

Žebrák (hrad)

↑ na začátek stránky

Žebrák je zřícenina gotického hradu v obci Točník na jižním okraji Křivoklátských lesů. Hrad Žebrák se nachází na úzkém, protáhlém křemencovém skalnatém ostrohu, obtékaném ze tří stran Stroupinským potokem. Na východě byl v křemencovém valu proražen příkop. Součástí obranného systému byla i soustava rybníků, která zanikla v 19. století. K nejvýznamnějším zachovalým stavbám patří vysoká okrouhlá věž, přístupná ze starého hradního paláce po padacím můstku. Dále se zachovala menší západní válcová věž, severovýchodní okrouhlá věž, palác krále Václava IV. a rozsáhlé opevnění v předhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple sv. Apolináře a sv. Markéty.

Žerotice (hrad)

↑ na začátek stránky

Žerotice je zřícenina hradu nacházející se na jihovýchodním okraji obce Žerotice v okrese Znojmo. Do současné doby se z hradu zachovala renesančně klenutá místnost, obvodové zdivo paláce do výše prvního patra, opěrné pilíře hradeb, zbytek hranolové věže a obezděný příkop. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Žerotín (hrad)

↑ na začátek stránky

Hrad Žerotín byl šlechtický hrad bergfritového typu, vystavěný na návrší v obci Žerotín pravděpodobně v 1. polovině 13. století Habartem ze Žirotína, společně s městečkem Panenský Týnec. Palác byl obdélným stavením orientovaným severojižně. Zachovaly se z něj dva střepy zdiva a sklep. Palác byl v celé délce podsklepený. Novodobým vchodem z 19. století je dnes přístupná jeho střední a severní část. Většina sklepa je sklenuta valenou klenbou z doby úpravy hradu v 16. století. Nyní je hrad zřícený.

Žumberk (hrad)

↑ na začátek stránky

Žumberk je zřícenina hradu, který stojí na vysokém ostrohu nad řekou Holetínkou u městyse Žumberk v okrese Chrudim. První zmínka o hradu pochází z roku 1318, kdy se vyskytl v přídomku svého majitele. Původní jméno hradu je Sunenberg a z jeho německého jména lze usoudit, že vznikl na konci 13. století. Během staletí často střídal majitele. Počátkem 17. století začal chátrat. Poslední obyvatelé ho opustili v letech 1760-1770. Pak se stal zříceninou. Zhruba pětiboké jádro hradu obíhala parkánová hradba pravděpodobně s věžovitou vstupní bránou v čele. Palác, který zřejmě představoval hlavní obytnou i obrannou budovu, zaujal zadní, nejchráněnější stranu. V současnosti jsou zachovány zbytky hradního paláce a věže. Předhradí bylo v novověku zcela zastavěno budovami hospodářského dvora. Zříceniny hradu jsou volně přístupné.

Seznam hradů

↑ na začátek stránky